Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové

Demokratku Kamalu Harrisovou dle průzkumu veřejného mínění podporovalo 74 % Němců, zatímco Trumpa jen 11 %. Němečtí občané se neztotožňují s Trumpovými postoji. „Ale proč?“, ptal se v titulku levicový deník Die Tageszeitung. Středový deník Die Zeit v nadpisu použil ostřejší slovo „F**k“.  Národní televize ARD dle serveru DW ve svém zpravodajském pořadu Tagesschau uvedla, že „výsledek amerických voleb bude pravděpodobně znamenat další šoky pro německou politiku“.

Německá ultrapravice ovšem slaví. Alice Weidelová, vůdkyně krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), uvedla, že Trumpovo vítězství bylo jasným vystoupením proti imigraci, ekonomickému úpadku a „pomýlené klimatické ideologii“. Zatímco spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbock je o něco více skeptická – je znepokojena Trumpovou neochotou podporovat Ukrajinu do budoucna. 

Bulvární deník Bild se pokoušel rozklíčovat poselství skrytá v gratulaci od kancléře Scholze. To Němcům signalizovalo, že se chce „vyhnout dojmu, že blízkost a sympatie k Bidenovi by mohly stát v cestě budoucím německo-americkým vztahům“.

Podobná nálada po Trumpově zvolení panuje i ve Švédsku. Tamní premiér Ulf Kristersson dle webu Politico varoval, že druhé prezidentské období Donalda Trumpa představuje „rizika“ v řadě problémů, včetně pomoci Spojených států Ukrajině a obchodu s Evropou.

Ačkoliv Kristersson chválil „vynikající americko-švédské vztahy“, na tiskové konferenci zdůraznil, že obchodní válka mezi USA a Čínou by měla hrozné důsledky pro evropský obchod. „Toto riziko znamená hodně pro zemi, která je extrémně závislá na exportu a obchodu, jako je Švédsko," řekl. Ale největším „rizikem“ Trumpova prezidentství je možná „nižší oddanost Ukrajině,“ dodal Kristersson. 

„Bereme na vědomí skutečnost, že USA jsou zatím největším vojenským přispěvatelem na Ukrajinu. Vážíme si toho, jsme za to vděční, nebereme to jako samozřejmost,“ řekl. „Uděláme, co bude v našich silách, abychom zdůraznili naši vůli zachovat transatlantický závazek ... Neexistuje žádný problém, který by měl pro země v naší části světa stejný existenční význam jako Ukrajina.“

Trump opakovaně hrozil zrušením dodávek zbraní Ukrajině. Taktéž ale slíbil ukončení konfliktu do 24 hodin od svého zvolení. Evropa musí dle Kristerssona svou podporu Ukrajině zvýšit. Dle serveru RTHK Kristersson poznamenal, že severské a pobaltské země byly druhým největším dárcem ukrajinského válečného úsilí.

„Když to uděláme a jsme připraveni tuto podporu zvýšit, prospěje to také našemu vztahu se Spojenými státy. Čím více budeme jednat sami, tím silnější bude naše pozice, když budeme žádat, požadovat a doufat v pokračující silnou transatlantickou podporu pro Ukrajinu,“ řekl.

Další změna společně s Trumpem přijde v oblasti ochrany klimatu. Trump již nyní připravuje odstoupení od pařížské klimatické dohody a ropu ve svém projevu označil za tekuté zlato. „Vidíme tato rizika. Dlouho jsme plánovali různé scénáře, různý společenský vývoj a jsme na to dobře připraveni,“ dodal Kristersson.