Němečtí poslanci poprvé debatovali o povinném plošném očkování

Poslanci Spolkového sněmu dnes poprvé debatovali o možném zavedení všeobecné očkovací povinnosti v Německu i o tom, od jakého věku případně očkování nařídit. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která povinné očkování zásadně odmítá, rozpravu využila ke kritice vlády.

Výtkám z řad opoziční konzervativní unie CDU/CSU čelili také ministr zdravotnictví Karl Lauterbach a kancléř Olaf Scholz za to, že návrhy zákona přenechali na poslancích.

"Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach nepředstavil žádný vlastní návrh zákona, tak snad nám třeba dnes prozradí, jak by měl vypadat. Mohlo by to zajímat dalších 80 milionů lidí v Německu," prohlásil na úvod debaty Tino Sorge z Křesťanskodemokratické unie (CDU), která je společně s bavorskou sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) největší opoziční silou v parlamentu.

Podobně kriticky se Sorge vyjádřil i o Scholzovi, který se dnešní debaty nezúčastnil. Scholz by uvítal povinné očkování od 18 let, konečné rozhodnutí ale kvůli citlivosti tématu ponechal na poslancích. Od 18 let chce povinně očkovat také poslankyně a zdravotní expertka vládních Zelených Kirsten Kappertová-Gontherová nebo místopředsedkyně poslanecké frakce Scholzových sociálních demokratů (SPD) Dagmar Schmidtová.

Podle Schmidtové jsou jen tři cesty, jak s pandemií bojovat. "Nechat to být, nebo naopak omezit kontakty a čas od času zavádět uzávěry," míní. "Třetí možností je dosáhnout co největší proočkovanosti," řekla. "Povinné očkování je mírnější cesta než promoření populace," dodala.

Jasný postoj k očkování zaujala AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová. "Povinné očkování odmítáme," řekl Tino Chrupalla, který spolu s Alicí Weidelovou vede poslaneckou frakci AfD. Ohradil se také proti způsobu, jak vláda přistupuje k ústavním právům, protože se do jednacího sálu nedostanou neočkovaní poslanci. Vstup je podmíněn očkováním, případně překonáním nemoci, a dodatečným testem, pokud zákonodárci nemají posilující dávku. Neočkovaní poslanci musí sedět na tribuně pro návštěvníky, kde postačuje negativní test.

Chrupala rovněž prohlásil, že stále chybí odpovědi na otázky o účinnosti a vedlejších účincích vakcín. Jeho kolegyně Weidelová pak hovořila o řádění státu, který si přisvojuje právo rozhodovat o tělech svých občanů. "Povinné očkování nemá lékařské, etické a ani právní opodstatnění," řekla.

Proti očkování se postavil i Wolfgang Kubicki z liberálních svobodných demokratů (FDP). "Mou oslavou svobody bylo to, že jsem se nechal očkovat a že jsem byl i na posilující dávce," řekl vládní poslanec Kubicki, který je ochoten nechat si aplikovat i čtvrtou dávku, pokud takové doporučení zdravotní úřady vydají. "Jak ale den očkování budou nazývat ti, kteří vakcinaci budou muset podstoupit proti své vůli?" položil si otázku.

Kubického stranický kolega Andrew Ullmann navrhuje místo dvou extrémních pozic, tedy očkování pro všechny dospělé, nebo žádné povinné očkování, omezit nucenou vakcinaci na osoby starší 50 let. "Byl by to nejmírnější zásah státu, který by byl ale dostačující," uvedl. Stejný názor zastávala v rozpravě i Kordula Schulzová-Ascheová ze Zelených.

Dnešní debatu poslanci označovali jako orientační, protože jejím cílem bylo zjistit různé názorové postoje, a nikoli rozhodovat o konkrétních návrzích. Poslanec CDU Günter Krings k tomu poznamenal, že vláda SPD, FDP a Zelených očividně orientaci ztratila, když nemá vlastní postoj, ačkoli je očkování jedinou cestou z pandemie. Vládě rovněž vytknul, že prakticky bez debaty v parlamentu prosadila povinné očkování pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Pokud se k 15. březnu neprokážou očkovacím certifikátem, nebudou moci svou profesi vykonávat.

Plošné povinné očkování chtěl Scholz v Německu zavést v únoru, případně v březnu, což se nyní jeví jako nereálné. Podle poslance Ullmanna je navíc možné, že žádná očkovací povinnost nakonec nebude potřeba, pokud koronavirus díky nynější variantě omikron přejde z pandemické do endemické fáze.

Související

Více souvisejících

Německo očkování

Aktuálně se děje

před 58 minutami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy