V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu

Prokuratura oznámila, že vyšetřovatelé zatkli dva muže německo-ruského původu kvůli podezření ze špionáže pro Rusko a údajnému plánování útoků v Německu, včetně cílů americké armády. Jejich cílem údajně bylo oslabit vojenskou podporu poskytovanou Ukrajině.

Úřady ve čtvrtek oznámily zatčení dvou mužů v Německu, podezřelých ze špionáže pro Rusko a údajného spiknutí s cílem sabotovat pomoc Ukrajině. V plánu měli mít útoky na vojenskou infrastrukturu na území Německa. Informuje The New York Times.

Oba muži, oba dva mají jak ruské, tak německé občanství, byli zatčeni ve středu v Bayreuthu, městě asi 120 mil severně od Mnichova, jak uvedla německá federální prokuratura. K zatčení došlo, když v Německu narůstají obavy ohledně dosahu ruských zpravodajských služeb a narušení operací.

Federální žalobci z Karlsruhe ve svém dohledu nad zatýkáním uvedli, že jeden z mužů udržoval kontakt s ruskými zpravodajskými službami a zvažoval několik potenciálních cílů pro útoky, včetně americké vojenské základny v Německu. Oběma mužům nebyla zatím formálně přednesena obvinění, ale žalobci naznačili, že jsou podezřelí z práce pro zahraniční zpravodajskou službu a v případě jednoho z nich z nelegálního fotografického záznamu vojenských objektů a plánování sabotáží.

Dvojice mužů byla identifikována jako Dieter S. a Alexander J., sdělila federální prokuratura. Hlavní podezřelý, Dieter S., údajně prováděl průzkum potenciálních cílů útoků, včetně zařízení amerických ozbrojených sil umístěných v Německu. Po zatčení byl povolán ruský velvyslanec v Berlíně k jednání na ministerstvo zahraničí.

"Německo by „nedovolilo Putinovi, aby přinesl svůj teror do Německa“, řekla následně ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na síti X.

Ruští představitelé ale obvinění tradičně odmítli.

"Nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokázaly plány zadržených nebo jejich možné napojení na představitele ruských struktur," uvedla ruská ambasáda v Berlíně ve svém  příspěvku na stejné síti X.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ve čtvrtečním prohlášení odsoudila „obzvláště závažný případ podezřelé činnosti agentů“ spojený s „zločinným režimem“ ruského prezidenta Vladimira V. Putina.

Po ruské invazi na Ukrajinu se vztahy mezi Moskvou a Berlínem vyostřily. Německo loni uzavřelo čtyři ruské konzuláty v reakci na omezení počtu německých diplomatických pracovníků v Rusku.

"Obvinění, že Putin verbuje agenty v Německu, aby provedli útoky na německou půdu, je extrémně vážné," uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock v prohlášení pro X po předvolání ruského velvyslance v Berlíně.

Policie ve středu provedla razii na jejich pracovištích a v jejich domovech.

Žalobci nezveřejnili žádné podrobnosti o jejich profesích, ale uvedli, že Dieter S. byl podezřelý z toho, že v letech 2014 až 2016 bojoval na východní Ukrajině za separatistickou skupinu Doněcká lidová republika, která má úzké vazby na Kreml.

Dieter S. byl v kontaktu s členem nejmenované ruské zpravodajské služby a v říjnu s tímto kontaktem komunikoval o „možných sabotážních aktech“, podle žalobců.

Německo je druhým největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině po Spojených státech, s 32 miliardami eur poskytnutých od roku 2022. Dieter S. nabízel útoky na vojenskou infrastrukturu a průmyslové zóny spojené s touto pomocí, i když konkrétní cíle neuvedl. Provedl průzkum americké vojenské základny v Německu. Alexander J. se připojil k němu, aby pomáhal se špehováním infrastruktury. Od ruské invaze došlo k několika případům obvinění Němců ze špionáže pro ruskou rozvědku.

K zatčení došlo tento týden v době zvýšené bezpečnosti na mnoha místech kritické infrastruktury v Německu po sabotáži plynovodů v Baltském moři v září 2022.

Související

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

Více souvisejících

Německo Rusko

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 4 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 5 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 6 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

včera

včera

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy