Ochota Němců nechat se očkovat je mezi 50 a 60 procenty, ukazují průzkumy

V Evropské unii včetně Německa by mohlo začít očkování proti koronaviru ještě před koncem roku. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn předpokládá, že do konce nadcházejícího léta se dobrovolně nechá očkovat 60 procent z asi 83 milionů obyvatel Německa.

K dosažení kolektivní imunity je podle odborníků hranice proočkovanosti populace potřeba na zhruba 75 procentech. Průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že ochota Němců podstoupit vakcinaci není příliš vysoká.

Ještě na jaře průzkum univerzity v Erfurtu udával, že o očkování projevilo zájem 79 procent respondentů. Přes léto podpora klesala a na podzim už dosahovala jen okolo 56 procent. Mezi hlavní důvody pro své váhání lidé nejčastěji uváděli pochybnosti o bezpečnosti vakcinační látky a záměr zjistit si o preparátu více.

Podle nedávného průzkumu zdravotní pojišťovny Barmer, kterého se zúčastnilo 2000 lidí, očkování plánovalo 53 respondentů starších 16 let. Své děti by pak nechalo očkovat jen 42 procent dotazovaných. Zcela proti očkování bylo 13 procent dotazovaných a dalších devět procent uvedlo, že se očkovat spíše nenechá. K očkování se spíše přiklánělo 15 procent a dalších deset procent odpovědět nedokázalo.

Největším motivem zájemců o očkování byla v průzkumu pojišťovny Barmer snaha se co nejvíce chránit před nákazou, takto se vyslovilo 69 procent respondentů. Na 62 procent zmínilo také záměr chránit své okolí a 32 procent uvádělo, že od očkování si slibují konec karanténních omezení, které považují za příliš zatěžující.

Důvod k odmítnutí vakcíny byla v průzkumu Barmeru v 68 procentech obava o bezpečnost látky a v 60 procentech strach z vedlejších účinků.

Z aktuálního průzkumu agenty Ipsos vyplývá, že v Německu se ihned chce nechat očkovat 23 procent dotazovaných. Pokud by byla lhůta delší, bylo by pro očkování více lidí. Do tří měsíců by s očkováním souhlasilo 47 respondentů a do jednoho roku 66 procent dotazovaných. Důvody pro odmítání vakcinace byly opět strach z bezpečnosti látky a z vedlejších účinků. Asi 15 procent uvádělo, že v účinnost očkování nevěří a každý desátý také udával, že očkování odmítá z principu.

Albrecht Broemme, který je hlavním plánovačem očkovacích center v Berlíně, na počátku prosince v rozhovoru se zahraničními korespondenty řekl, že ochota se očkovat je větší na východě Německa než na západě. "Je to pozůstatek z doby Německé demokratické republiky, která měla povinnou vakcinaci," řekl s tím, že západní Německo naopak postupovalo v této oblasti uvolněněji.

Německá vláda opakovaně slibuje, že proti koronaviru nebude očkování povinné. To tvrdí i kancléřka Angela Merkelová. Média ale poukazují na to, že vakcinaci si mohou vynutit soukromé společnosti či okolnosti, kdy by vakcína znamenala úlevu v hygienických opatřeních nebo výhody při cestování. Příkladem je postoj australské letecké společnosti Qantas, která očkování proti koronaviru SARS-CoV-2 vnímá jako nezbytnost pro cestování. Šéf aerolinek v listopadu řekl, že Qantas chtějí v budoucnu od pasažérů mezinárodních letů toto očkování vyžadovat.

Související

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.
Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ,  očkování ,  průzkumy ,  Německo

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 57 minutami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 6 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 7 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy