Pandemie v Evropě sílí, několik zemí hlásí rekordní koronavirová čísla

Pandemie covidu-19 nepolevuje a několik evropských zemí hlásí nejvyšší přírůstky počtu nakažených za několik měsíců. Druhý nejvyšší denní nárůst infikovaných od propuknutí epidemie dnes zaznamenalo Slovensko, absolutní denní maximum nakažených má Ukrajina. Rusko dnes opět překonalo denní maximum mrtvých s nákaze covidem-19.

Situace je nepříznivá také v Německu, Rakousku i Česku. Čísla se prudce zhoršují rovněž v Dánsku a v Norsku. Maďarsko a ukrajinský Kyjev zavádějí nová přísnější protiepidemická opatření. Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes představila svůj plán podpory chudších zemí v boji s epidemií.

V Rusku zemřelo za uplynulý den na covid-19 dalších 1159 lidí, což je dosud nejvyšší denní údaj. Potvrdilo se také přes 40.000 nových případů nákazy. V Rusku už čtrnáct dní přibývá denně nejméně 30.000 zjištěných případů a rychlé šíření viru nutí ruské úřady obnovit částečnou uzávěru. V prvním listopadovém týdnu bude v zemi pracovní volno. V Moskvě, kde je epidemická situace nejhorší, začala dnes platit částečná uzávěra. Otevřené jsou jen obchody s nezbytným zbožím a lékárny.

Epidemická situace se zhoršuje také na Ukrajině. V zemi se za minulý den nákaza prokázala u 26.071 lidí, což je nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Za totéž období zemřelo 576 pacientů. Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško řekl, že Ukrajina má nejvyšší údaje ve všech ukazatelích - pokud je o počty nakažených, hospitalizovaných i mrtvých. Kyjevský starosta Vitalij Kličko v televizi oznámil zpřísnění opatření v metropoli. V restauracích, tělocvičnách a veřejné dopravě lidé budou muset být schopni předložit potvrzení o očkování nebo negativní test.

Rychlý rozmach infekce zažívá i Rakousko, kde dnes podruhé v řadě denní bilance nových případů nákazy překonala hranici 4000. Jde o nejvyšší čísla za poslední téměř rok, více nakažených bylo naposledy loni v listopadu. V nemocnicích je aktuálně 1289 lidí s covidem-19, z toho 265 na jednotkách intenzivní péče. Rakousko přitom navázalo zpřísňování restrikcí právě na počet těžkých případů covidu-19 a další opatření přibudou ve chvíli, kdy počet pacientů na JIP překročí tři stovky.

Epidemie sílí i v Německu, za středu tam přibylo 28.037 lidí nakažených, před týdnem to bylo 16.077 nově infikovaných. V sedmidenním úhrnu připadá asi 130 nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, ve středu ráno tato hodnota činila 118 a před týdnem 85,6.

Dánsko a Norsko tento týden zaznamenávají silný vzestup počtu nových případů koronavirové nákazy. Norské úřady dnes uvedly, že během zimy očekávají další vlnu pandemie. V Norsku se počet případů ve srovnání s minulým týdnem zvýšil o polovinu, v Dánsku se více než zdvojnásobil. Oba skandinávské státy ale spoléhají, že díky vysoké proočkovanosti obyvatel bude podstatně méně hospitalizací a případů těžkého průběhu nemoci covid-19.

Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily 4981 infikovaných, což je nejvíce nových případů od konce loňského roku. Zároveň šlo o druhý nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie nemoci covid-19. Navzdory rychlejšímu šíření infekce zájem o očkování proti covidu-19 v zemi výrazněji nestoupá.

Slovensko v souvislosti s rychlejším šířením koronavirové infekce postupně zpřísňuje protiepidemická omezení. Na rozdíl od předchozích vln nákazy přední politici nyní odmítají opětovné vyhlášení nouzového stavu, který by umožnil například výrazně omezit volný pohyb lidí.

Maďarská vláda dnes za zhoršující se epidemické situace v zemi ohlásila zavedení povinného nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická opatření, platit začnou v pondělí. Šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás mimo jiné uvedl, že od zaměstnanců státních institucí bude vyžadováno očkování proti covidu-19. S onemocněním je v nemocnicích ve zhruba desetimilionovém Maďarsku téměř 2000 lidí. Země eviduje méně nákaz na počet obyvatel než Česko, má ale vyšší bilanci hospitalizací.

V Česku ve středu přibylo 5824 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2550 více než před týdnem. V nemocnicích je s covidem téměř 1300 pacientů, nejvíce od 17. května. Počet hospitalizovaných v těžkém stavu ale mírně klesl na 167 lidí. Za posledních sedm připadá v zemi na 100.000 obyvatel 270 nakažených. Očkování ve středu podstoupilo nejvíce lidí od 24. srpna, bylo jich skoro 40.000.

Světová zdravotnická organizace (WHO) a další organizace dnes uvedly, že na posílení reakce chudších zemí na epidemii covidu-19 potřebují do příštího září 23,4 miliardy dolarů (515 miliard korun). K příspěvku zástupci WHO vyzvali skupinu hospodářsky nejrozvinutějších států G20, jež se o víkendu setká na summitu v Římě. Posílení pomoci určené chudším zemím může podle WHO předejít až pěti milionům úmrtí, téměř stejný počet mrtvých způsobila pandemie do dnešního dne.

Africká sekce WHO dnes upozornila, že cíl naočkovat letos proti covidu-19 aspoň 40 procent obyvatel splní jenom pět z 54 afrických států, pokud se nepodaří vakcinaci urychlit. Afrika se nyní potýká nejen s nedostatek očkovacích látek, ale také s nedostatkem injekčních jehel.

Evropská unie bude od pátku uznávat covidové pasy, které vydala Británie a Arménie. Rozhodla o tom dnes Evropská komise. Londýn i Jerevan budou zároveň uznávat unijní covidové certifikáty, které tak budou platit ve 45 zemích a jurisdikcích světa.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy