Pandemie v Evropě sílí, několik zemí hlásí rekordní koronavirová čísla

Pandemie covidu-19 nepolevuje a několik evropských zemí hlásí nejvyšší přírůstky počtu nakažených za několik měsíců. Druhý nejvyšší denní nárůst infikovaných od propuknutí epidemie dnes zaznamenalo Slovensko, absolutní denní maximum nakažených má Ukrajina. Rusko dnes opět překonalo denní maximum mrtvých s nákaze covidem-19.

Situace je nepříznivá také v Německu, Rakousku i Česku. Čísla se prudce zhoršují rovněž v Dánsku a v Norsku. Maďarsko a ukrajinský Kyjev zavádějí nová přísnější protiepidemická opatření. Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes představila svůj plán podpory chudších zemí v boji s epidemií.

V Rusku zemřelo za uplynulý den na covid-19 dalších 1159 lidí, což je dosud nejvyšší denní údaj. Potvrdilo se také přes 40.000 nových případů nákazy. V Rusku už čtrnáct dní přibývá denně nejméně 30.000 zjištěných případů a rychlé šíření viru nutí ruské úřady obnovit částečnou uzávěru. V prvním listopadovém týdnu bude v zemi pracovní volno. V Moskvě, kde je epidemická situace nejhorší, začala dnes platit částečná uzávěra. Otevřené jsou jen obchody s nezbytným zbožím a lékárny.

Epidemická situace se zhoršuje také na Ukrajině. V zemi se za minulý den nákaza prokázala u 26.071 lidí, což je nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Za totéž období zemřelo 576 pacientů. Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško řekl, že Ukrajina má nejvyšší údaje ve všech ukazatelích - pokud je o počty nakažených, hospitalizovaných i mrtvých. Kyjevský starosta Vitalij Kličko v televizi oznámil zpřísnění opatření v metropoli. V restauracích, tělocvičnách a veřejné dopravě lidé budou muset být schopni předložit potvrzení o očkování nebo negativní test.

Rychlý rozmach infekce zažívá i Rakousko, kde dnes podruhé v řadě denní bilance nových případů nákazy překonala hranici 4000. Jde o nejvyšší čísla za poslední téměř rok, více nakažených bylo naposledy loni v listopadu. V nemocnicích je aktuálně 1289 lidí s covidem-19, z toho 265 na jednotkách intenzivní péče. Rakousko přitom navázalo zpřísňování restrikcí právě na počet těžkých případů covidu-19 a další opatření přibudou ve chvíli, kdy počet pacientů na JIP překročí tři stovky.

Epidemie sílí i v Německu, za středu tam přibylo 28.037 lidí nakažených, před týdnem to bylo 16.077 nově infikovaných. V sedmidenním úhrnu připadá asi 130 nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, ve středu ráno tato hodnota činila 118 a před týdnem 85,6.

Dánsko a Norsko tento týden zaznamenávají silný vzestup počtu nových případů koronavirové nákazy. Norské úřady dnes uvedly, že během zimy očekávají další vlnu pandemie. V Norsku se počet případů ve srovnání s minulým týdnem zvýšil o polovinu, v Dánsku se více než zdvojnásobil. Oba skandinávské státy ale spoléhají, že díky vysoké proočkovanosti obyvatel bude podstatně méně hospitalizací a případů těžkého průběhu nemoci covid-19.

Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily 4981 infikovaných, což je nejvíce nových případů od konce loňského roku. Zároveň šlo o druhý nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie nemoci covid-19. Navzdory rychlejšímu šíření infekce zájem o očkování proti covidu-19 v zemi výrazněji nestoupá.

Slovensko v souvislosti s rychlejším šířením koronavirové infekce postupně zpřísňuje protiepidemická omezení. Na rozdíl od předchozích vln nákazy přední politici nyní odmítají opětovné vyhlášení nouzového stavu, který by umožnil například výrazně omezit volný pohyb lidí.

Maďarská vláda dnes za zhoršující se epidemické situace v zemi ohlásila zavedení povinného nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická opatření, platit začnou v pondělí. Šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás mimo jiné uvedl, že od zaměstnanců státních institucí bude vyžadováno očkování proti covidu-19. S onemocněním je v nemocnicích ve zhruba desetimilionovém Maďarsku téměř 2000 lidí. Země eviduje méně nákaz na počet obyvatel než Česko, má ale vyšší bilanci hospitalizací.

V Česku ve středu přibylo 5824 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2550 více než před týdnem. V nemocnicích je s covidem téměř 1300 pacientů, nejvíce od 17. května. Počet hospitalizovaných v těžkém stavu ale mírně klesl na 167 lidí. Za posledních sedm připadá v zemi na 100.000 obyvatel 270 nakažených. Očkování ve středu podstoupilo nejvíce lidí od 24. srpna, bylo jich skoro 40.000.

Světová zdravotnická organizace (WHO) a další organizace dnes uvedly, že na posílení reakce chudších zemí na epidemii covidu-19 potřebují do příštího září 23,4 miliardy dolarů (515 miliard korun). K příspěvku zástupci WHO vyzvali skupinu hospodářsky nejrozvinutějších států G20, jež se o víkendu setká na summitu v Římě. Posílení pomoci určené chudším zemím může podle WHO předejít až pěti milionům úmrtí, téměř stejný počet mrtvých způsobila pandemie do dnešního dne.

Africká sekce WHO dnes upozornila, že cíl naočkovat letos proti covidu-19 aspoň 40 procent obyvatel splní jenom pět z 54 afrických států, pokud se nepodaří vakcinaci urychlit. Afrika se nyní potýká nejen s nedostatek očkovacích látek, ale také s nedostatkem injekčních jehel.

Evropská unie bude od pátku uznávat covidové pasy, které vydala Británie a Arménie. Rozhodla o tom dnes Evropská komise. Londýn i Jerevan budou zároveň uznávat unijní covidové certifikáty, které tak budou platit ve 45 zemích a jurisdikcích světa.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

před 56 minutami

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

před 1 hodinou

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 4 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy