Pandemie v Evropě sílí, několik zemí hlásí rekordní koronavirová čísla

Pandemie covidu-19 nepolevuje a několik evropských zemí hlásí nejvyšší přírůstky počtu nakažených za několik měsíců. Druhý nejvyšší denní nárůst infikovaných od propuknutí epidemie dnes zaznamenalo Slovensko, absolutní denní maximum nakažených má Ukrajina. Rusko dnes opět překonalo denní maximum mrtvých s nákaze covidem-19.

Situace je nepříznivá také v Německu, Rakousku i Česku. Čísla se prudce zhoršují rovněž v Dánsku a v Norsku. Maďarsko a ukrajinský Kyjev zavádějí nová přísnější protiepidemická opatření. Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes představila svůj plán podpory chudších zemí v boji s epidemií.

V Rusku zemřelo za uplynulý den na covid-19 dalších 1159 lidí, což je dosud nejvyšší denní údaj. Potvrdilo se také přes 40.000 nových případů nákazy. V Rusku už čtrnáct dní přibývá denně nejméně 30.000 zjištěných případů a rychlé šíření viru nutí ruské úřady obnovit částečnou uzávěru. V prvním listopadovém týdnu bude v zemi pracovní volno. V Moskvě, kde je epidemická situace nejhorší, začala dnes platit částečná uzávěra. Otevřené jsou jen obchody s nezbytným zbožím a lékárny.

Epidemická situace se zhoršuje také na Ukrajině. V zemi se za minulý den nákaza prokázala u 26.071 lidí, což je nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Za totéž období zemřelo 576 pacientů. Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško řekl, že Ukrajina má nejvyšší údaje ve všech ukazatelích - pokud je o počty nakažených, hospitalizovaných i mrtvých. Kyjevský starosta Vitalij Kličko v televizi oznámil zpřísnění opatření v metropoli. V restauracích, tělocvičnách a veřejné dopravě lidé budou muset být schopni předložit potvrzení o očkování nebo negativní test.

Rychlý rozmach infekce zažívá i Rakousko, kde dnes podruhé v řadě denní bilance nových případů nákazy překonala hranici 4000. Jde o nejvyšší čísla za poslední téměř rok, více nakažených bylo naposledy loni v listopadu. V nemocnicích je aktuálně 1289 lidí s covidem-19, z toho 265 na jednotkách intenzivní péče. Rakousko přitom navázalo zpřísňování restrikcí právě na počet těžkých případů covidu-19 a další opatření přibudou ve chvíli, kdy počet pacientů na JIP překročí tři stovky.

Epidemie sílí i v Německu, za středu tam přibylo 28.037 lidí nakažených, před týdnem to bylo 16.077 nově infikovaných. V sedmidenním úhrnu připadá asi 130 nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, ve středu ráno tato hodnota činila 118 a před týdnem 85,6.

Dánsko a Norsko tento týden zaznamenávají silný vzestup počtu nových případů koronavirové nákazy. Norské úřady dnes uvedly, že během zimy očekávají další vlnu pandemie. V Norsku se počet případů ve srovnání s minulým týdnem zvýšil o polovinu, v Dánsku se více než zdvojnásobil. Oba skandinávské státy ale spoléhají, že díky vysoké proočkovanosti obyvatel bude podstatně méně hospitalizací a případů těžkého průběhu nemoci covid-19.

Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily 4981 infikovaných, což je nejvíce nových případů od konce loňského roku. Zároveň šlo o druhý nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie nemoci covid-19. Navzdory rychlejšímu šíření infekce zájem o očkování proti covidu-19 v zemi výrazněji nestoupá.

Slovensko v souvislosti s rychlejším šířením koronavirové infekce postupně zpřísňuje protiepidemická omezení. Na rozdíl od předchozích vln nákazy přední politici nyní odmítají opětovné vyhlášení nouzového stavu, který by umožnil například výrazně omezit volný pohyb lidí.

Maďarská vláda dnes za zhoršující se epidemické situace v zemi ohlásila zavedení povinného nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická opatření, platit začnou v pondělí. Šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás mimo jiné uvedl, že od zaměstnanců státních institucí bude vyžadováno očkování proti covidu-19. S onemocněním je v nemocnicích ve zhruba desetimilionovém Maďarsku téměř 2000 lidí. Země eviduje méně nákaz na počet obyvatel než Česko, má ale vyšší bilanci hospitalizací.

V Česku ve středu přibylo 5824 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2550 více než před týdnem. V nemocnicích je s covidem téměř 1300 pacientů, nejvíce od 17. května. Počet hospitalizovaných v těžkém stavu ale mírně klesl na 167 lidí. Za posledních sedm připadá v zemi na 100.000 obyvatel 270 nakažených. Očkování ve středu podstoupilo nejvíce lidí od 24. srpna, bylo jich skoro 40.000.

Světová zdravotnická organizace (WHO) a další organizace dnes uvedly, že na posílení reakce chudších zemí na epidemii covidu-19 potřebují do příštího září 23,4 miliardy dolarů (515 miliard korun). K příspěvku zástupci WHO vyzvali skupinu hospodářsky nejrozvinutějších států G20, jež se o víkendu setká na summitu v Římě. Posílení pomoci určené chudším zemím může podle WHO předejít až pěti milionům úmrtí, téměř stejný počet mrtvých způsobila pandemie do dnešního dne.

Africká sekce WHO dnes upozornila, že cíl naočkovat letos proti covidu-19 aspoň 40 procent obyvatel splní jenom pět z 54 afrických států, pokud se nepodaří vakcinaci urychlit. Afrika se nyní potýká nejen s nedostatek očkovacích látek, ale také s nedostatkem injekčních jehel.

Evropská unie bude od pátku uznávat covidové pasy, které vydala Británie a Arménie. Rozhodla o tom dnes Evropská komise. Londýn i Jerevan budou zároveň uznávat unijní covidové certifikáty, které tak budou platit ve 45 zemích a jurisdikcích světa.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

Petr Fiala a Petr Pavel

Fiala a Stanjura na koberečku u prezidenta. Pavel má k rozpočtu výhrady

Premiér Petr Fiala (ODS) doufá, že s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal návrh státního rozpočtu na příští rok, jak ho minulý týden schválili poslanci. Hlava státu v minulosti naznačila, že k návrhu má své výhrady. Dnes je zopakovala. 

před 1 hodinou

Asadova

Rebelové osvobozují Asadova "lidská jatka". V podzemí kruté věznice může být sto tisíc lidí, v cele našli malé dítě

Poté, co syrští rebelové převzali moc nad zemí dosud ovládanou prezidentem Bašárem Asadem, se začaly objevovat zprávy o lidech uvězněných v podzemních celách v nechvalně známé syrské věznici Saydnaya. Syrská civilní obrana známá jako Bílé přilby oznámila, že zkoumá svědectví přeživších, kteří tvrdí, že jsou v této věznici drženi lidé v utajených podzemních prostorách. Pět specializovaných týmů prochází věznicí s pomocí průvodce, který je obeznámen s jejím rozvržením.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Syrští rebelové v Aleppu

Jak povstalci za pouhý týden ovládli Sýrii? Přehled den po dni

Povstalecké síly v Sýrii během pouhého týdne zcela proměnily situaci v zemi a svrhly režim prezidenta Bašára al-Asada, který vládl pevnou rukou více než padesát let. Útoky, koordinované především islamistickou skupinou Hay'at Tahrir al-Šám (HTS), postupovaly rychlostí, která šokovala svět, a zahrnovaly obsazení vojenských základen, osvobození vězňů a dobytí klíčových měst včetně hlavního města Damašku.

před 3 hodinami

Bašár al-Asad se svou ženou

Odstraněním Asada občanská válka neskončila, dostala spíš nový impulz, řekl pro EZ bezpečnostní expert

Pád režimu Bašára Asada v Sýrii výrazně oslabuje vliv Ruska na Blízkém východě, zatímco posiluje jeho regionálního rivala Turecko. Dosavadní rebelové budou čelit výzvám v řízení země, kterou může nakonec čekat scénář Libye či Afghánistánu. Situaci navíc komplikují mezinárodní aktéři, což podle bezpečnostního experta Jana Krause z brněnské Masarykovy univerzity Sýrii i celý region paralyzuje na dlouhé roky.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml v otázce Asada mlčí. Peskov přiznal, že jeho pád Rusko překvapil

Kreml nadále mlčí ohledně současného pobytu svrženého syrského prezidenta Bašára al-Asada. Podle CNN se tím potvrzuje, že rozhodnutí o udělení azylu mohlo být učiněno pouze Vladimirem Putinem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že „v tuto chvíli nemáme co říct ohledně Asadova pobytu,“ čímž se vyhnul jasnému stanovisku.

před 5 hodinami

Věznice

Syrští povstalci dobyli "lidská jatka". V Asadově brutální věznici hledají podzemní cely

Po pádu režimu Bašára Asada a obsazení Damašku syrskými rebely pokračuje zoufalé pátrání po pohřešovaných Syřanech, kteří byli vězněni v nechvalně známé vojenské věznici Saydnaya, označované Amnesty International jako „lidská jatka“. Rebelové, kteří zařízení dobyli o víkendu, osvobodili tisíce zadržených, avšak přetrvávají spekulace, že by ve věznici mohly být další skryté cely.

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Zelenskyj zveřejnil ukrajinské ztráty ve válce s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC uvedl, že od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu zahynulo přibližně 43 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo představuje výrazný nárůst oproti únoru tohoto roku, kdy Zelenskyj uvedl, že počet padlých byl 31 000. Kromě toho prezident informoval, že bylo evidováno 370 000 zranění, přičemž některá z nich zahrnovala opakovaná zranění stejného vojáka nebo méně závažné případy.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Svět vysychá. Počasí mění Zemi k nepoznání, zjistili vědci

Zpráva vědců pod záštitou OSN varuje, že suché oblasti nyní tvoří 40 % povrchu Země (s výjimkou Antarktidy). Tento alarmující trend se odráží v trvalé přeměně rozsáhlých území – velikostí odpovídajících oblasti o třetinu větší než Indie – z vlhkého klimatu na suché. Výsledkem je dramatický pokles zemědělské produktivity a ohrožení milionů lidí po celém světě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

Putinova intervence v Sýrii je v troskách. Ruská propaganda hází vinu na Asadovu armádu

Pád režimu Bašára Asada je nejen historickým zlomem pro Sýrii, ale také vážnou ranou prestiži Ruska. Po téměř desetiletí právě ruská vojenská síla držela syrského prezidenta u moci, ale během několika dramatických dní se situace zcela obrátila. Damašek padl, Asad byl sesazen a podle zpráv odletěl do Moskvy, kde mu bylo uděleno azyl na „humanitárních základech“.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Dohoda s Putinem o Ukrajině? Expert vysvětlil, proč je to absolutní nesmysl

Dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které by nezahrnovaly úplné obnovení ukrajinských hranic, nemají smysl. Pro server National Interest to uvedl Frederick Starr, předseda Centrálního asijsko-kavkazského institutu a významný členem Eurasijského oddělení Americké rady pro zahraniční politiku (American Foreign Policy Council). 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Jak se mění život v Sýrii po pádu Asada? Lidé pláčou i slaví

Ulice Damašku zažily v posledních hodinách obrovský převrat. Po více než padesáti letech autoritářské vlády rodiny al-Asadů se město ocitlo bez prezidenta a režimu, který ho dlouho ovládal. Tato historická změna přišla náhle a její dopady jsou zatím nejasné, což vyvolává jak obrovské nadšení, tak nejistotu mezi obyvateli.

před 10 hodinami

Terorista, který chce spolupracovat? Vůdce syrských rebelů poslal vzkaz celému světu

Abú Muhammad al-Jolání, prominentní vůdce syrských rebelů, si nedávno připsal klíčový okamžik na své dlouhé cestě k moci. Jeho vítězný projev v damašské Ummajovské mešitě nejenže potvrdil jeho nové postavení, ale také vyslal silné poselství všem aktérům v regionu, včetně Íránu, Izraele a Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy