Proč v Itálii umírá tolik lidí na koronavirus? Expert má překvapivou odpověď

Včasná léčba život nezachrání

Spojitost mezi testováním a mírou úmrtnosti je na první pohled značná, jak podle lékaře ukazuje situace ve dvou silně zasažených zemích, Jižní Koreje a Itálii. V první uvedené zemi probíhá rozsáhlé testování (3.692 otestovaných na milion lidí) a mortalita je nízká (zhruba 0,6 %, tedy 66 obětí), upozorňuje Sepkowitz. Dodává, že Itálie ale testuje jen 826 lidí z milionu a úmrtnost na covid-19 je zhruba desetkrát vyšší a počet obětí je čtyřciferný.  

Ve Spojených státech se množí zprávy o případech nemocných lidí, kteří se dožadovali testů, ale byli posláni domů, protože testy buď nebyli k dispozici, nebo jedinec nesplňoval kritéria, uvádí expert. Dodává, že to vedlo ke komentářům, že daný přístup způsobí smrt mnoha lidí.

Testování ovšem zachraňuje životy tím, že brání dalšímu šíření infekce, nikoliv umožněním zahájení včasné léčby, upozorňuje Sepkowitz. Dodává, že včasná léčba má smysl ve chvíli, kdy na nemoc existuje účinný lék, jako například antibiotika na sepsi, kde přežití záleží na včasném podání.

"Koronavirus ale nemá specifickou léčbu," pokračuje lékař. Konstatuje, že syndrom rychlého selhání plic, který pacienty s covid-19 zabíjí, je známý klinický stav, který působí stejný problém, jaký jsou specialisté z jednotek intenzivní péče zvyklí léčit dlouhé roky.

Sepkowitz tedy pokládá otázku, proč má Jižní Korea, ukázkový vzor testování, výrazně nižší úmrtnost než Itálie, která s testováním začala pozdě, a zda je to pouze kvůli tomu, že více testů zahrne do skupiny "infikovaných" i lehké případy a tím zamezuje statistickým výsledkům založeným jen na hrstce silně nemocných.

Odborník o tom pochybuje. Vyzdvihuje naopak, že mezi pacienty v obou zemích jsou velké rozdíly, navíc se stále více projevuje faktor přetížených nemocnic, lékařů a zdravotníků. To je ale špatnou zprávou pro ty, kteří věří, že země jako USA, které momentálně pacienty příliš netestují, mohou zvýšením testování uniknout pohromě, dodává lékař.

Demografické rozdíly     

O tom, že italská populace se liší od zbytku světa, bylo již mnoho napsáno, připomíná Sepkowitz. Odkazuje na zprávu OSN z roku 2015, podle které je 28,6 % tamní populace starší 60 let, což z ní činí druhou nejstarší populaci po Japonsku, zatímco v Jižní Koreje žije jen 18,5 % takto starých osob, což řadí zemi na 53. místo světového žebříčku.

Dopad tohoto rozdílu ukazuje analýza smrtelných případů v obou zemích, konstatuje expert. Vysvětluje, že v Itálii tvoří 90% obětí lidé starší 70 let, zatímco epidemie v Jižní Koreje postihla mnohem mladší osoby, pacienti nad 60 let představují jen 20 % a nejvíce zasaženou skupinou jsou dvacátníci, kteří tvoří téměř 30 % případů.

Roli hraje podle lékaře i pohlaví, jelikož covid-19 sice postihuje stejně muže i ženy, ale míra přežití se u nich liší. Podle dat z původně postižené Číny je úmrtnost 4,7 % u mužů a 2,8 % u žen, což je velký rozdíl, upozorňuje Sepkowitz. Dodává, že z toho profituje Jižní Korea, kde ženy tvoří 62 % nakažených.

"Dalším faktorem jasně spjatým se slabým přežitím je kouření," pokračuje expert. Uvádí, že počet kuřáků je v Itálii a Jižní Koreje přibližně stejný - 24 % a 27 % -, ale liší se jejich rozložení mezi pohlavími, kdy v Itálii kouří 28 % mužů a 20 %, zatímco v Jižní Koreji jde o 50 % a maximálně 5 % žen.

To znamená, že v Jižní Koreji nemoc postihla především mladé nekuřačky, zatímco v Itálii staré a velmi staré lidi, z nichž mnoho kouří, vysvětluje Sepkowitz. Tato základní demografie podle něj vysvětluje rozdíl v úmrtnosti v těchto zemích a rovněž vysvětluje, proč například ve Spojených státech připadá nejvíce dosavadních obětí na Seattle, kde epidemie postihla domov pro seniory.

"K pochopení toho, co se přesně děje, potřebujeme denní aktualizace, abychom zahrnovali informace o věku a pohlaví," píše odborník. Připouští, že málo efektivní testovací program, jako například v USA, je značným selháním a vede k šíření covid-19, ale zároveň zdůrazňuje, že přežití je zcela jinou otázkou, která se odvíjí od finanční zajištěnosti, vyškolenosti a schopností konkrétního zdravotnického systému.

Optimální jsou zvláštní lůžka, která brání proleženinám, farmakologové, kteří chápou, že léky působí jinak na starší lidi, či zdravotníci, kteří vědí, jak zacházet s křehkými starými, uvádí expert. Dodává, že pouhé rozsáhlejší testování nezachrání tisíce životů již nakažených osob,.

To dokáže pouze lepší příprava, deklaruje Sepkowitz. S ohledem na jasné rozdíly v průběhu epidemií v Jižní Koreji a Itálii doporučuje vytvořit expertní panel geriatrů, sociologů a specialistů na intenzivní péči, který nalezne způsob jak nejlépe chránit starou populaci a jak ji v případě nákazy koronavirem léčit.