Sasko a Bavorsko jsou připraveny přijmou české pacienty, stát o to ale nepožádal

Sasko s Bavorskem jsou i přes složitou epidemickou situaci připraveny přijmout české pacienty s nemocí covid-19, pokud o to Česká republika požádá. Saská a bavorská vláda a také německé nemocnice k tomu ČTK sdělily, že žádnou takovou žádost neobdržely.

Obě spolkové země spolu s tamními nemocnicemi rovněž shodně uvádějí, že prozatím není důvod, aby i Německo využilo obdobnou nabídku z Česka a překládalo německé pacienty ze svých vytížených nemocnic na kliniky v českém pohraničí.

O německou pomoc stojí Karlovarský kraj, jehož nemocnice jsou na kapacitních limitech a který hraničí s Bavorskem i Saskem. V pondělí proto vyzval českou vládu, aby se na Německo obrátila, což ale premiér Andrej Babiš odmítl.

"Také v Bavorsku jsou nyní nemocniční kapacity na svých limitech, obzvláště pak v pohraničí. I tak nadále platí nabídka bavorské vlády podle možností pomoci české straně," řekla Eva-Maria Ungerová, která je mluvčí úřadu bavorské vlády. "Doposud jsme z české strany žádnou konkrétní žádost o pomoc neobdrželi," poznamenala.

Ungerová vysvětlila, že v zájmu hladkého převzetí pacientů by měla jít případná organizace převozu nemocných diplomatickou cestou. Řekla také, že v Německu je rovněž zájem o sdílení nemocničních kapacit mezi jednotlivými spolkovými zeměmi.

Saské ministerstvo sociálních věcí, které má na starosti i zdravotnictví, hovoří o dvou možnostech, jak lze saskou lékařskou péči využít. První z nich je individuální a vychází z unijního práva o poskytování zdravotní péče v zemích Evropské unie. V takovém případě záleží na dohodě s pojišťovnou konkrétného pacienta. Druhou možností je koordinovaný postup.

"Přijetí pacientů s covidem-19 v nynější situaci, kdy jsou také v Sasku kapacity péče o covidové pacienty silně zatíženy, vždy vyžaduje koordinaci s dotčenou nemocnicí," uvedlo saské ministerstvo. Nemocnice, která by mohla přijmout zahraniční covidové pacienty, musí mít medicínské, technické a personální kapacity. Do organizace takové pomoci by se zapojily univerzitní kliniky v Drážďanech a Saské Kamenici (Chemnitz), které koordinují péči o infikované na východě a jihozápadě Saska.

Mluvčí drážďanské univerzitní kliniky Annechristin Bonssová řekla, že případné žádosti z Česka by měly jít přes saskou vládu, například přes ministerstvo sociálních věcí. Řekla také, že Sasko podobně jako Sasko nevyužilo vzájemnou nabídku pomoci. "Pacienti z oblasti Drážďan a východního Saska byli doposud všichni umístěni v saských nemocnicích. Žádný pacient ze Saska nebyl do české nemocnice převezen. Zatím není žádný důvod k převozu covidových pacientů do zahraničí," uvedla.

Nabídku pomoci z Česka nevyužilo Sasko ani v prosinci, kdy se nemocnice v Žitavě dostala na hranu své kapacity. Tato nemocnice, kde se situace mezitím zlepšila, žádnou žádost z Česka nezaznamenala. Mluvčí kliniky Jana-Cordelia Petzoldová uvedla, že případné vzájemné sdílení pacientů by zajišťovala zemská vláda či vedení zemského okresu.

Žádnou žádost z Česka neobdržela ani klinika Fichtelgebirge, která sídlí ve městech Selb a Marktredwitz. "Doposud k nám žádná taková žádost nepřišla," řekla mluvčí kliniky Peggy Kunissová-Pfeifferová. Dodala, že přímo na tuto nemocnici se česká strana obrátit nemůže, protože péči o covidové pacienty organizuje oblastní koordinátor. Stejný postup je vyžadován i v opačném případě, kdy by o pomoc v Česku žádala tato bavorská klinika. "Ani mi sami se nemůžeme obrátit přímo na českou nemocnici," uvedla. Dodala, že krizový plán zatím počítá s přerozdělováním pacientů do méně zatížených spolkových zemí, tedy v rámci Německa a ne do zahraničí.

Neurolog Thomas Motzek-Noé, který má na klinice Am Goldenen Steig v bavorském Freyungu na starosti koordinaci boje s pandemií, řekl, že nikdo z Česka se zatím na nemocnici neobrátil. Uvedl, že v případě zájmu by bylo vhodné zapojit do postupu bavorskou vládu, aby se zajistilo, že pomoc poskytnout ty nemocnice, které mají menší kapacitní problémy.

"Samozřejmě i klinika Am Goldenen Steig je připravena pomoci," řekl.

Motzek-Noé ví, že také Česko nabídlo Německu pomoc. "Naštěstí zatím nebylo nutné žádat české nemocnice o pomoc. Až při vyčerpání všech tuzemských možností by byly osloveny sousední státy, což by ale organizovala příslušná ministerstva," dodal.

Související

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemocnice

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Aktualizováno před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům

Finanční správa začala informovat poplatníky o nové výši daně z nemovitosti. Lidé mohou obdržet platební údaje do datové schránky, na email či poštou. Lhůta pro zaplacení daně či její první splátky končí 31. května. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy