Středozemské státy chtějí povinnou migrační solidaritu

Větší pomoc s migranty, kteří přes Středozemní moře připlouvají do jihoevropských zemí Evropské unie, by měly poskytovat všechny země evropského bloku. V Aténách se dnes ministři vnitra pětice středomořských zemí EU shodli, že všechny státy unie by měly solidárně nést spravedlivou část břemene.

Další návrh nového azylového a migračního systému, který loni představila Evropská komise, by podle nich proto měl mít vyšší cíle a nespolupracující země k solidaritě donutit, uvedla agentura Reuters.

"Ve své současné podobě neposkytuje pakt dostatečné záruky postiženým členským státům," uvedli ve společném prohlášení ministři Řecka, Španělska, Itálie, Malty a Kypru.

Evropská unie už od migrační krize před několika lety marně vyjednává o změně pravidel takzvaného Dublinského systému. Od chvíle, kdy komise v roce 2016 do návrhu novely zapracovala systém povinného přerozdělování žadatelů o azyl do dalších zemí v případě nezvladatelně velkého náporu na jeden členský stát, se diskuse zasekly na odporu zemí ze středu a východu EU.

Česká republika, Polsko či Maďarsko podobné řešení zásadně odmítají. Situaci neodblokovaly různé pokusy o úpravy původního plánu ani zcela nový loňský návrh nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

"Nemůžeme dopustit, abychom tu měli pět středozemských členských států, které budou nést veškerý tlak za zbytek Evropské unie... Je nutné, aby solidarita byla povinná," řekl Reuters řecký ministr pro migraci Notis Mitrakis.

"Není dál možné, abychom byli trestáni za svou geografickou polohu," doplnil ho maltský ministr Byron Camilleri. Situace ve východním Středomoří bude jedním z témat summitu EU příští týden v Bruselu.

Právě možná "povinná solidarita" v rámci nového azylového a migračního systému u některých členských států včetně Česka nejspíš narazí na odpor. Evropská komise loni navrhla, aby v krizových situacích mohl Brusel členským zemím nařídit, aby převzaly určitý počet migrantů nebo zařídily jejich návrat do zemí původu. Návrh počítá s tím, že pokud stát běžence z přetížených zemí EU či lidi zachráněné na moři přijme, dostane na každého člověka příspěvek 10.000 eur (270 tisíc korun). Když to odmítne, může zařídit jejich návrat do vlasti na vlastní náklady.

Počet migrantů, kteří přicházejí do Evropské unie, už od dob vrcholu migrační krize v roce 2015 citelně poklesl. Loni se do Evropy převážně po moři dostalo asi 95.000 lidí, což je desetkrát méně než před pěti lety; většina migrantů skončila v Řecku, Španělsku a Itálii, potíže situace dál dělá i malé Maltě.

Související

Více souvisejících

migrace EU (Evropská unie) evropská komise

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 7 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy