Ve Švédsku se v neděli 11. září uskuteční parlamentní volby, v nichž mají středolevý blok vedený stávající sociálnědemokratickou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a pravicová aliance prakticky vyrovnané šance na vítězství. Součástí pravicové aliance je tentokrát i protiimigrační strana Švédští demokraté, se kterou v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat.
Ke klíčovým předvolebním tématům patřilo násilí spojené s válkami gangů, imigrace a rostoucí ceny energií.
Švédsku, které se 1. ledna ujme po České republice předsednictví v Evropské unii, vládnou od roku 2014 sociální demokraté. Anderssonová do jejich čela nastoupila před necelým rokem, aby straně vdechla nový život, a daří se jí držet vysoké preference, v průzkumech má podporu 55 procent voličů.
Předvolební kampani ale vévodila témata, která svědčí spíše pravicové opozici. Tím hlavním jsou stále častější krvavé přestřelky při boji gangů o území a obecně zvyšující se kriminalita, která do značné míry souvisí s problémy s integrací přistěhovalců.
"Mnoho Švédů je vyčerpáno imigrací, zločinností a cenami elektřiny," prohlásil na předvolebním shromáždění v srpnu ve Stockholmu šéf Švédských demokratů Jimmie Akesson, který stojí za úspěchy strany v posledních letech.
Zatímco před necelými 20 lety měli Švédští demokraté, mezi jejichž zakládající členy patřili lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, podporu kolem jednoho procenta, v nynějších průzkumech jejich podpora dosahuje téměř 20 procent a stali se tak druhým nejsilnějším uskupením za sociálními demokraty s 28 až 30 procenty. Třetí je pravicová Umírněná koaliční strana se zhruba 18 procenty hlasů.
Pod mladým vůdcem Akessonem Švédští demokraté zmírnili rétoriku, přestali odmítat vstup do NATO a vzdali se plánů na odchod z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovali. Před parlamentními volbami zveřejnila strana 30bodový plán, který by měl změnit Švédsko v zemi s nejpřísnějším postupem vůči běžencům v Evropské unii.
Stockholm by podle představ Švédských demokratů měl omezit sociální příspěvky pro imigranty a v problematických oblastech umožnit osobní prohlídky občanů i v případě, že neexistuje podezření ze spáchání trestného činu. Žadatelé o azyl by mohli být odmítáni například i na základě náboženského vyznání.
V otázce imigrace v posledních letech výrazně přitvrdila i sociální demokracie. S rostoucí kriminalitou slíbila Anderssonová bojovat posílením policie, chce ale také klást větší důraz na sociální politiku a bránit vytváření ghett. "Musíme vyvíjet větší úsilí, abychom zabránili dalším generacím vydat se na dráhu zločinu. Domnívám se, že jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je zastavit segregaci, která ve Švédsku existuje," řekla Anderssonová.
"Když se podíváte do minulosti, švédské volby se vždy točily kolem sociálního státu, ekonomiky, zaměstnanosti. Teď se do centra pozornosti dostává zločinnost a imigrace. Jsou to tektonické změny," uvedl novinář listu Aftonbladet Anders Lindberg.
Ačkoli Švédští demokraté získali v posledních letech mnoho voličů, strana zůstává v zemi silně kontroverzní a podle analytiků je nepravděpodobné, že by se Akesson mohl stát budoucím premiérem země. V případě vítězství pravicového bloku, který zahrnuje ještě Umírněnou koaliční stranu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu, by tak zřejmě v čele vlády stanul šéf Umírněných Ulf Kristersson.
Ať už zvítězí kterýkoli blok, vyjednávání o nové vládě bude složité. Minulé volby v roce 2018 vyústily ve vleklou politickou krizi, která skončila po čtyřech měsících vytvořením menšinové vlády vedené sociálními demokraty. S nimi jde tentokrát do voleb Levicová strana, Strana středu a Zelení.
Související
V parlamentních volbách ve Švédsku podle odhadů zvítězil středolevý blok
Švédsko je v povolebním patu, protiimigrační nacionalisté ovládli jih země
volby ve Švédsku , Švédsko , Magdalena Anderssonová
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 23 minutami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 25 minutami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 35 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 2 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 2 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 2 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 3 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 3 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 4 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 4 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 6 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou.
Zdroj: Karolína Svobodová