Ve Skandinávii zase hrozí odebíráním dětí. Souvisí to s covidem-19

Ve Švédsku, k němuž se upíná pozornost celého světa vzhledem k jeho odmítání zavést restriktivní opatření v souvislosti s epidemií koronaviru, platí normální stav se vším všudy, včetně povinné školní docházky. Mnoho rodičů se ale bojí poslat své ratolesti do školy kvůli obavám z nákazy. Úřady jsou ale nekompromisní a hrozí i odebráním dětí.

Zatímco po celém světě zely třídy a lavice prázdnotou, ve Švédsku zůstaly v normálním provozu. Docházka je i nadále povinná a všechny děti mladší 15 let se jí musejí bez výjimky zúčastnit. Někteří rodiče se ale "zvůli" tamních úřadů rozhodli vyhlásit válku. Obávají se nicméně možných následků v podobě odebrání dětí, ač sociální pracovníci ubezpečují, že se k takovému kroku přistupuje pouze v ojedinělých případech.

Server Business Insider se spojil s několika švédskými rodinami, které se navzdory platným zákonům rozhodly nechat své děti doma. Kromě obav o jejich zdraví se někteří strachují, že by jim mohly nákazu přinést domů ze školy. To jsou dva základní důvody, proč se momentálně povinné školní docházce vyhýbají. 

Jak konkrétně se v takových případech postupuje, švédské orgány sociálně právní ochrany dětí serveru Business Insider neobjasnily. Mezi rodiče, kteří se rozhodli učit své děti doma, patří například Mikaela Rydbergová a Eva Panaresová. Mikaelin osmiletý syn totiž prodělal dětskou mozkovou obrnu a má obecně špatný průběh i u klasických respiračních onemocnění. Hospitalizace s běžným nachlazením a chřipkou u něj nejsou ničím neobvyklým. 

Snaha přesvědčit školu, že by měl zůstat doma, jelikož z hlediska covidu-19 patří do rizikové skupiny, se ale setkala s neúspěchem. Švédští lékaři mají obecně zato, že dětem vůbec nic nehrozí, a tudíž v souladu s vládní politikou "nedělat nic" odmítají vydávat rodičům potvrzení o výjimce z povinné školní docházky.

Obě zmiňované ženy se nicméně odhodlaly postavit tomuto přístupu na odpor a své děti od března do školy neposílají. Místní samosprávy jsou ale v souladu se zákonem povinné vyvodit z toho určité právní důsledky, čímž se tyto "neposlušné" rodiny dostávají do hledáčku sociálních pracovníků. 

Zatímco se školy odmítají k takovým případům vyjádřovat, zastupitelstvo Upplands Väsby  poskytlo serveru Business Insider alespoň základní informaci, která spočívala v tom, že v souladu s vládními nařízeními neposkytují bližší komentáře k jednotlivým případům.

"Jsem přesvědčená, že pravda je na mé straně. Z jejich výhrůžek nemám strach. Pokud nebudu mít stoprocentní jistotu, že se tím virem nenakazí, pak ho opravdu do školy posílat nebudu," hájila Rydbergová zdraví svého dítěte. 

Do školy se chodit musí

Eva Panaresová, matka dvou dětí, zase nechává svého syna doma kvůli obavám o zdraví jejího manžela, který nedávno prodělal zápal plic. Své dceři s velkou neochotou umožnila jít do školy kvůli zkouškám, jelikož zjistila, že nemá na vybranou. Švédské školy na dotaz serveru Business Insider skutečně potvrdily, že docházka je povinná. 

Zmiňovaná matka si postěžovala, že jí systém vůbec neumožňuje chránit členy její domácnosti, když musí ze zákona povinně posílat své děti do školy, a riskovat tak nákazu. "Nevím sice, kdo bude mít pravdu, a kdo nikoliv, ale já odmítám takhle hazardovat. Odmítám být součástí nějakého velkého experimentu!" řekla.

I učitelé mají strach

Ač by před koronavirem byli spíše pro to, aby děti chodily do školy a vzdělávaly se, nyní je všechno jinak. I švédští učitelé podporují rodiče, kteří se rozhodli učit své ratolesti raději doma. Jedná se například o jednoho pedagoga ze Stockholmu, který si nepřeje být jmenován. 

"Ani ten nejlepší epidemiolog by nás nepřesvědčil poslat děti do školy, když spousta z nás má doma někoho, kdo spadá do rizikové skupiny," vysvětlil. Jiní učitelé se zase naopak obávají o své vlastní zdraví. 

Andreia Rodriguesová, která pracuje jako učitelka v mateřské škole, přiznala, že učitelé obecně vzato podporují rodiče v jejich bitvě se švédskými úřady. Rovněž také vyjádřila výhrady vůči přijímání dětí, v jejichž domácím prostředí se potvrdila nákaza novým koronavirem. "Nemůžeme odmítnout ani děti rodičů, kteří jsou pozitivně testováni na covid-19," zlobila se. 

Související

Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek

Švédské námořnictvo se v Baltském moři setkává s ruskými ponorkami „téměř každý týden“, uvedl jeho náčelník operací, kapitán Marko Petkovic. Námořnictvo se rovněž připravuje na další nárůst těchto střetů v případě, že v ukrajinské válce dojde k příměří nebo klidu zbraní. Kapitán Petkovic prohlásil, že Moskva „neustále posiluje“ svou přítomnost v oblasti. Zpozorování ruských plavidel je tak pro švédské námořnictvo pravidelnou součástí každodenního života a je „velmi běžné“. Dodal, že počet těchto pozorování se v posledních letech zvýšil.

Více souvisejících

Švédsko děti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku: Po sečtení 15 procent hlasů vede Tisza, Orbánovi lidé začínají přiznávat porážku

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 15,59 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 50,35 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 41,03 %.

Aktualizováno před 57 minutami

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 10 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 11 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 12 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy