V Německu v listopadu skončí stav epidemie, omezení ale budou platit dále

V Německu na konci listopadu skončí epidemický stav celostátního významu vyhlášený kvůli pandemii nemoci covid-19. Konec mimořádného stavu, který nastane 25. listopadu, ale pro Němce dnem svobody od karanténních opatření nebude, země se totiž dál bude řídit zákonem o potírání infekcí.

Na konec omezení si lidé musí počkat do konce března 2022, ale i toto datum je podmíněno tím, že koronavirus, který je původcem covidu-19, nedozná žádných nebezpečných mutačních změn.

"Zavřené školy, lockdowny a zákazy vycházení už za nás nebudou," prohlásil tento týden na tiskové konferenci místopředseda poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) Dirk Wiese. Společně s šéfkou frakce Zelených Katrin Göringovou-Eckardtovou a předákem poslanců svobodných demokratů (FDP) Marcem Buschmannem řekl, že tato trojice stran budoucí vládní koalice nebude mimořádný stav prodlužovat.

Epidemický stav celostátního významu, jak se nynější režim řízení karantény nazývá, Německo poprvé vyhlásilo v březnu 2020. Díky epidemickému stavu mohou spolková vláda a zemské vlády zjednodušeným způsobem nařizovat opatření i bez souhlasu zákonodárců. Ještě v srpnu Spolkový sněm stav prodloužil, a to do 25. listopadu. Podle Wieseho bylo Německo v létě v jiné situaci, která se ale díky zvyšující se proočkovanosti populace změnila. "Nyní neexistují žádné předpoklady pro další prodloužení nouzového stavu," uvedl Wiese s tím, že tomu tak je i přes opětovně stoupající počty nakažených. Zdůraznil ale, že den svobody od karanténních opatření to v Německu znamenat nebude.

Na první pohled tak Němci žádné změny nepoznají, hlavní obrat bude v technicko-právní rovině. "Moc výkonná přestane mít hlavní slovo a tón začne opět udávat parlament," řekl Buschmann. Na konci listopadu tak základem karanténních opatření bude výhradně zákon o potírání infekcí, který byl již v minulosti kvůli covidu-19 novelizován. Tento zákon mimo jiné počítá s povinným nošením roušek, předkládáním dokladů o bezinfekčnosti v podobě certifikátů o očkování, uzdravení či otestování a umožňuje vyhlásit i zákaz vycházení.

"Absolutní konec všech opatření nastane nejpozději na počátku jara, 20. března 2022," řekl Buschmann. Podmínkou ale je, že se situace nijak nezmění a že koronavirus nezmutuje do nebezpečné varianty. "Chceme projít podzimem a zimou odpovědně, aby byl na jaře covid-19 za námi," doplnil Wiese.

Plán budoucí vládní koalice se nelíbí bavorskému ministrovi zdravotnictví Klausi Holetschekovi z Křesťansko-sociální unie (CSU), podle kterého je koronavirus nevypočitatelný a proto nelze o konkrétních datech zatím hovořit. Uvedl ale, že ani bavorská vláda si nepřeje žádnou další uzávěru.

Tempo šíření covidu-19 v Německu v posledních týdnech zrychlilo. Za posledních 24 hodin v zemi přibylo podle Institutu Roberta Kocha (RKI) 24.668 infikovaných a dalších 121 nakažených zemřelo. Počet infikovaných na 100.000 obyvatel za sedm dní dosáhl hodnoty 139,2. V Česku tato sedmidenní incidence činí 276. V Německu s 83 miliony obyvatel dosud nejméně jednu dávku očkování dostalo 69,3 procenta lidí a 66,6 procenta populace je považováno za plně očkované.

Související

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy