Změní Švédsko strategii? Postoj k možné druhé vlně koronaviru může být jiný

Na otázku, zda je Švédsko připravené na případnou druhou vlnu nákazy, jíž se mnoho expertů obává a k níž by podle nich mohlo dojít ještě letos, odpověděl v interview pro americkou televizní stanici CNBC hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, že ano. "Jsem o tom plně přesvědčený. Nyní už jsme lépe vybavení v mnoha ohledech, včetně zdravotnictví. V mírném skluzu jsme v trasování kontaktů nakažených, ale zase jsme si dokázali vybudovat kolektivní imunitu, což nám velmi usnadní naší práci," vysvětlil. 

Zatím momentálně není jasné, zda prodělání nemoci covid-19 skutečně vede ke vzniku imunity. Případná vakcína proti ní je stále ještě ve stádiu vývoje. Tegnell se pyšnil tím, že zatímco během epidemie byla situace ve švédských pečovatelských domovech špatná, nyní už má vybudovaný komplexní systém sledování kontaktů nakažených. V zařízeních pro seniory navíc už platí přísná hygienická pravidla. 

"Podařilo se nám vylepšit celou řadu věcí, včetně efektivnější komunikace se zařízeními pro dlouhodobě nemocné pacienty, u nichž už počet nakažených není tak vysoký jako předtím. Čísla klesají a už se nesetkáváme s takovým množstvím případů jako předtím. Myslím, že si tato opatření ponecháme i nadále, protože mají svůj smysl," řekl epidemiolog.

"Jestli ale existuje něco, co musíme hodně vylepšit a zdokonalit, pak je to právě sledování a trasování kontaktů nakažených, aby se pak dala snadněji vyhledávat a lokalizovat ohniska nákazy, která v budoucnu budou vznikat v různých částech země. Pokud se nám to podaří, pak budeme mít virus pod kontrolou," dovysvětlil Tegnell.

Zda skutečně druhá vlna epidemie covid-19 nastane, neexistuje mezi světovými odborníky shoda. Už jsou ale patrné obavy z Číny, která by se opět mohla stát dalším novým ohniskem. Nové případy infekce koronavirem byly tento týden zaznamenány v Pekingu. Nastal-li by takový scénář, pak by jistě stálo za zvážení, zda znovu zavést restrikce, a pak je zase uvolnit, anebo vymyslet nějakou jinou strategii. Takový názor zastává například Ian Lipkin, profesor epidemiologii působícív Centru pro infekce a imunity na Kolumbijské univerzitě. 

Ruská ruleta se zdravím občanů?

Švédsko sice určitá opatření v souvislosti s epidemií nového koronaviru zavedlo. Jednalo se například o striktní hygienická opatření, zákazy shromažďování, sociální distanc a zákaz návštěv v domovech důchodců, ale například bary, restaurace, kavárny a školy pro děti do 16 let zůstaly otevřené. Mnozí si tuto cestu vykládali jako snahu o získání kolektivní imunity. Tegnell tyto spekulace ale popřel a uvedl, že primárním cílem bylo pouze zabránit kolapsu nemocnic.

Kritikům švédské strategie se nelíbí především nadřazení ekonomické prosperity nad zdraví občanů a hraní pomyslné ruské rulety. Jiní zase namítají, že i opatření v zařízeních pro seniory nebyly dostačující a že právě za to zaplatilo mnoho starších lidí svým životem. Švédsko eviduje 54 562 případů nákazy novým koronavirem a 5041 úmrtí, což je mnohem víc než u jeho severských sousedů. Ti ho z tohoto důvodu dokonce vyloučili z uvolnění pro cestování v rámci Skandinávie.

Švédská vláda si nicméně stále stojí za tím, že se rozhodla pro správný přístup. Ministryně zahraničí Ann Lindeová řekla, že Švédsko usilovalo o to samé, co i ostatní země, a to o záchranů životů, ochranu veřejného zdraví i stabilizaci zdravotního systému, aby zvládl nápor pacientů s těžším průběhem onemocnění. Lindeová také vyloučila, že by byla upřednostňována ekonomika, a že nyní už se toho o chování viru ví víc než předtím.