Moskva - Šéf ruské diplomacie dnes ujistil, že Rusko neplánuje intervenci na Ukrajině, nicméně vyzval ukrajinskou armádu, aby se přestala zaměřovat na civilisty. Zároveň se obul do EU, která zvažuje další embargo, a do NATO. Plány aliance na rozšíření základen označil Lavrov za provokaci.
Lavrov prohlásil, že vojenská intervence Ruska na Ukrajině se neuskuteční. Kyjev i Západ přitom Moskvu obviňují, že posílá těžkou vojenskou techniku i vojáky na východ Ukrajiny, který částečně kontrolují proruští separatisté.
V Minsku dnes o ukrajinské krizi bude jednat takzvaná kontaktní skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Lavrov od schůzky očekává, že bude usilovat o dojednání okamžitého a bezpodmínečného příměří na východě Ukrajiny.
Lavrov se vyjádřil také k sankční politice Západu: summit Evropské unie o víkendu uložil Evropské komisi, aby připravila návrh přitvrzení sankcí uplatňovaných proti Rusku kvůli jeho postoji k Ukrajině. Jakékoli nové sankce Evropské unie a Spojených států proti Rusku by podle ministra jen přinutily Rusko chránit svou ekonomiku, občany a obchod.
Ministr podle Reuters bagatelizoval vyloučení Ruska ze skupiny největších ekonomik světa (G8) po březnové ruské anexi ukrajinského Krymu. Podle Lavrova platforma beztak ztratila velkou část svého významu po vytvoření širšího fóra G20.
Ostře Lavrov kritizoval plány NATO na další východní rozšiřování aliance. "My konzistentně provádíme naši strategickou iniciativu předloženou ruským prezidentem - vytvořit hospodářský, humanitární a bezpečnostní prostor od Lisabonu po Vladivostok," řekl Lavrov na setkání se studenty a profesory Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.
"Je to mnoho témat souvisejících s konfrontací mezi různými částmi Evropy a různými částmi Eurasie a provokativními plány NATO ve prospěch východního rozšíření a vojenské přítomnosti aliance v blízkosti ruských hranic," citovala Lavrova agentura ITAR-TASS.
Vztahy Ruska se Západem negativně ovlivnilo východním rozšíření NATO o nové členské státy, kterými se staly v březnu 1999 Česká republika, Maďarsko a Polsko. Ke zmírnění ruské nedůvěry podepsaly Severoatlantická aliance a Rusko o již dva roky dříve, tj. v r. 1997, dokument zakládající Stálou společnou radu NATO-Rusko (v r. 2002 změněna na Radu NATO-Rusko). Ovšem rámec pro komunikace mezi NATO a Rusko se vytvořit nepodařilo.
Není bez zajímavostí připomenutí, že po teroristických útocích v Moskvě a Beslanu (2004) se podařilo Rusku na zvláštním zasedání Rady bezpečnosti dosáhnut uznání, které výslovně odsoudilo braní rukojmí, a zároveň prosadit rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která uznala, že vojenská intervence v Čečensku byla součástí mezinárodního boje proti terorismu.
Rusko-gruzínský konflikt v srpnu 2008 rozpoutal na Západě vlnu kritiky, NATO dočasně pozastavilo spolupráci na platformě Rady NATO-Rusko.
Přestože se v červnu 2009 po jednání Rady NATO-Rusko na řeckém ostrově Korfu obě strany dohodly na obnovení spolupráce a prezident Obama v září 2009 ustoupil od plánu na vybudování protiraketového štítu v České republice a v Polsku, byla nová Vojenská doktrína Ruské federace z 5. února 2010 vůči Západu velmi kritická. Ruská federace považuje za legitimní „používat ozbrojených sil k odvrácení agrese vůči svému území nebo spojencům" a k „ochraně ruských občanů v zahraničí", píšou Jan Eichler a Lukáš Tichý v monografii USA a Ruská federace. O vydání této publikace informují vojenskerozhledy.cz.
Související
Další blamáž slovenské diplomacie. Blanár se sešel s Lavrovem a nebyl sám
Lavrov: Putin o podpoře Harrisové žertoval, má skvělý smysl pro humor
Sergej Lavrov , Ukrajinská krize , protiruské sankce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken
před 3 hodinami
Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem
před 4 hodinami
Kreml ostře odsoudil zabití vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 5 hodinami
Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli
před 6 hodinami
Izraelská armáda se připravuje na pozemní invazi do Libanonu
před 6 hodinami
Rusko údajně odrazilo šest dalších ukrajinských pokusů o dobytí jeho území
před 7 hodinami
Do Sýrie uprchlo před izraelskými leteckými útoky už sto tisíc lidí
před 8 hodinami
NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem
před 8 hodinami
Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort
před 9 hodinami
Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu
před 10 hodinami
Pravda je na naší straně, blouzní Putin. Moskva prý dosáhne všech svých cílů na Ukrajině
před 11 hodinami
Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali
před 11 hodinami
Ve věku 88 let zemřela legenda country Kris Kristofferson
před 12 hodinami
MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody
před 13 hodinami
Předpověď počasí na týden: Žádné výkyvy, ale maxima budou spíše nižší
včera
Svobodní poprvé vyhráli volby v Rakousku. Kickl ale nemá jistotu, že bude kancléřem
včera
Počasí, jaké způsobilo povodně, se může opakovat. Musíme změnit optiku, nabádá expert
včera
Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku
včera
Ničivé povodně v našich zemích napříč historií
včera
Rakouské volby poprvé vyhraje FPÖ, ukazuje exit poll. Kickl má šanci být kancléřem
Parlamentní volby v Rakousku poprvé vyhraje Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem přes 29 procent. Druzí skončí lidovci kancléře Karla Nehammera, třetí se umístí sociální demokraté. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televize ORF, který byl zveřejněn po uzavření volebních místností.
Zdroj: Lucie Podzimková