Lavrov ujistil, že Rusko na Ukrajinu nevtrhne. Pohrozil ale Západu za sankce

Lavrov prohlásil, že vojenská intervence Ruska na Ukrajině se neuskuteční. Kyjev i Západ přitom Moskvu obviňují, že posílá těžkou vojenskou techniku i vojáky na východ Ukrajiny, který částečně kontrolují proruští separatisté.

V Minsku dnes o ukrajinské krizi bude jednat takzvaná kontaktní skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Lavrov od schůzky očekává, že bude usilovat o dojednání okamžitého a bezpodmínečného příměří na východě Ukrajiny.

Lavrov se vyjádřil také k sankční politice Západu: summit Evropské unie o víkendu uložil Evropské komisi, aby připravila návrh přitvrzení sankcí uplatňovaných proti Rusku kvůli jeho postoji k Ukrajině. Jakékoli nové sankce Evropské unie a Spojených států proti Rusku by podle ministra jen přinutily Rusko chránit svou ekonomiku, občany a obchod.

Ministr podle Reuters bagatelizoval vyloučení Ruska ze skupiny největších ekonomik světa (G8) po březnové ruské anexi ukrajinského Krymu. Podle Lavrova platforma beztak ztratila velkou část svého významu po vytvoření širšího fóra G20.

Ostře Lavrov kritizoval plány NATO na další východní rozšiřování aliance. "My konzistentně provádíme naši strategickou iniciativu předloženou ruským prezidentem - vytvořit hospodářský, humanitární a bezpečnostní prostor od Lisabonu po Vladivostok," řekl Lavrov na setkání se studenty a profesory Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.

"Je to mnoho témat souvisejících s konfrontací mezi různými částmi Evropy a různými částmi Eurasie a provokativními plány NATO ve prospěch východního rozšíření a vojenské přítomnosti aliance v blízkosti ruských hranic," citovala Lavrova agentura ITAR-TASS.

Vztahy Ruska se Západem negativně ovlivnilo východním rozšíření NATO o nové členské státy, kterými se staly v březnu 1999 Česká republika, Maďarsko a Polsko. Ke zmírnění ruské nedůvěry podepsaly Severoatlantická aliance a Rusko o již dva roky dříve, tj. v r. 1997, dokument zakládající Stálou společnou radu NATO-Rusko (v r. 2002 změněna na Radu NATO-Rusko). Ovšem rámec pro komunikace mezi NATO a Rusko se vytvořit nepodařilo.

Není bez zajímavostí připomenutí, že po teroristických útocích v Moskvě a Beslanu (2004) se podařilo Rusku na zvláštním zasedání Rady bezpečnosti dosáhnut uznání, které výslovně odsoudilo braní rukojmí, a zároveň prosadit rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která uznala, že vojenská intervence v Čečensku byla součástí mezinárodního boje proti terorismu.

Rusko-gruzínský konflikt v srpnu 2008 rozpoutal na Západě vlnu kritiky, NATO dočasně pozastavilo spolupráci na platformě Rady NATO-Rusko.

Přestože se v červnu 2009 po jednání Rady NATO-Rusko na řeckém ostrově Korfu obě strany dohodly na obnovení spolupráce a prezident Obama v září 2009 ustoupil od plánu na vybudování protiraketového štítu v České republice a v Polsku, byla nová Vojenská doktrína Ruské federace z 5. února 2010 vůči Západu velmi kritická. Ruská federace považuje za legitimní „používat ozbrojených sil k odvrácení agrese vůči svému území nebo spojencům" a k „ochraně ruských občanů v zahraničí", píšou Jan Eichler a Lukáš Tichý v monografii USA a Ruská federace. O vydání této publikace informují vojenskerozhledy.cz.