V Rusku se děje něco zvláštního. Situaci komentuje Ilja Jablokov

Ukrajinská krize rozdmýchala vlnu bizarních konspirací

"Bez ohledu na to, jak moc bizarně takový příběh může znít, našel si toto léto cestu do mainstreamových ruských médií a stal se součástí ruské populární kultury. Protizápadní konspirační teorie krize na Ukrajině jen zintenzivnila. Ruské politické a intelektuální elity po roce 2000 vidí minulost skrze optiku konspirací, což platí především ve vztahu k rozpadu Sovětského svazu v roce 1991," píše Jablokov.

"Konspirační teorie v žádném případě nejsou výhradní záležitostí Ruska. Jak poukazují někteří vědci, Spojené státy by se mohly nazývat 'říší konspirace', kvůli dlouhodobé tradici a nepřebernému souboru konspiračních teorií. Ty však byly v zásadě vyloučeny z hlavního amerického politického diskursu, částečně v důsledku zuřivého protikomunistického 'honu na čarodějnice' v podání bývalého amerického senátora Josepha McCarthyho," připomíná doktorand.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Bohužel, konspirační teorie jsou stále součástí ruského politického diskursu. Myšlenka 'podvratných agentů' podporovaných Západem byla klíčová při potlačování hlasu disidentů v Sovětském svazu a konspirační vnímání Spojených států bylo těžištěm státní ideologie. Kolaps Sovětského svazu však z mnoha důvodů nespustil hlubší debatu o ruské totalitní minulosti," uvádí komentář. Jablokov připomíná, že stávající elity namísto toho při hodnocení událostí roku 1991 hovoří o "národních zrádcích, čímž demonstrují, že totalitní jazyk minulosti je pro ně stále inspirativní".

Konspirace jsou efektivní politický nástroj

"Pečlivá odborná analýza tohoto fenoménu naznačuje, že konspirační teorie jsou efektivním populistickým nástrojem, který přerozděluje moc mezi různými politickými hráči ve společnosti. Tím, že konspirace rozdělují svět na 'nás' hodné a ty zlé 'ostatní', přesouvají moc a legitimitu k první jmenované skupině a dávají jí jasnou identitu. Společnost je tak mobilizována strachem z líčeného zahraničního či domácího rozvratu," deklaruje Jablokov.

"Potřeba společenské mobilizace je klíčová pro pochopení toho, proč jsou protizápadní konspirace tolik populární v dnešním Rusku. V desetiletí po Oranžové revoluci na Ukrajině v roce 2004 věnovaly úřady značný čas a finanční prostředky k vytvoření podezíravosti vůči 'opozičním hlasům'. Mezitím vzrůstající nostalgie po Sovětském svazu a absence veřejného konsensu na hodnocení nedávné minulosti (například kolapsu SSSR) poskytla živnou půdu pro šíření konspiračních teorií. Pro-kremelští intelektuálové a politici definovali opozici, která sdílí kritický postoj vůči sovětské minulosti, jako 'národní zrádce' stojící proti většině pravých ruských vlastenců," uvádí komentář.

"Tento proces probíhal současně se posunem tzv. vlastenecké opozice (představované neo-euroasiajstvím Alexandra Dugina a spisovatele Alexandra Prochanova) směrem k hlavnímu proudu politického diskursu. Tito veřejně činní intelektuálové se změnili z vůdců protivládního tábora v nejbližší spojence Kremlu. Všichni prezentují Západ jako úhlavního ruského nepřítele a k Západu inklinující opozici jako žoldáky Washingtonu. Společenská mobilizace založená na protizápadních konspiracích vyvrcholila během voleb 2007-2008 a 2011-2012, kdy se Kreml snažil zajistit si masovou podporu od veřejně aktivních intelektuálů a think-tanků, které pracovaly společně se státem kontrolovanými médii na agresivním šíření strachu z 'barevné revoluce' v Rusku, údajně organizované Západem a jeho domácími spojenci," míní Jablokov.

"V současnosti za tyto akce ruská společnost platí tím, že 45% Rusů věří tomu, že svět je ovládán nějakou globální vládou, naznačují poslední průzkumy VTsIOM. Vlna demonstrací proti volebním machinacím v zimě 2011-2012 ještě radikalizovala pátrání po vnitřním nepříteli a přesunula konspirační mýtus do každodenní praxe. Anexe Krymu dále polarizovala ruskou společnost mezi loajální příznivce a kritiky Kremlu. Budoucí izolace Ruska od Západu a nevyhnutelná hospodářská stagnace zřejmě přinesou další sociální rozdělení, kterého paradoxně Kreml využije k novým konspiračním teoriím a metodám, které mu získají veřejnou podporu," varuje doktorand.

"To vše nás přivádí k pravděpodobnému (ale velmi smutnému závěru), že v nadcházejících letech budou konspirační teorie jedním z klíčových nástrojů pro vládnutí Rusku," končí komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.