Budou se opakovat americké volby? Nad nizozemskými volbami visí stín hackingu

Vůdkyně holandské Pirátské strany, Ancilla van de Leest, řekla serveru EUobserver, že nevnímá falešné zprávy jako příliš významnou hrozbu, která by mohla markantně ovlivnit volby. „ Viděla jsem jen velmi málo falešných zpráv, "řekla. „ Dokonce i když by někdo sdílel falešné zprávy, zejména na platformách, jako je Facebook nebo Twitter,  budou bezprostředně následovat stovky komentářů, které poukáží na skutečnou pravdu. Je zde samočisticí mechanismus."

Nizozemský deník NRC Handelsblad uveřejnil minulý týden zprávu, která se zdá potvrzovat její slova. Deník prozkoumal okolo sto kusů politických zpráv, které byly často sdíleny na sociálních médiích. Zatímco některé byly zavádějící nebo přehnané, žádná z nich nebyla doopravdy falešná, pokud se pod falešnou zprávou myslí vymyšlený, politicky motivovaný příběh tvářící se jako zpráva. Podle NRC důvody malého výskytu falešných zpráv a jejich minimálního vlivu leží v nizozemské ekonomice a rozloze. Zatímco v USA s početným obyvatelstvem (320 miliónů) mohou být falešné zprávy, s chytlavými titulky a doprovázené reklamou, zajímavou obchodní příležitostí a modelem, v tak malé zemi jako Nizozemsko (17 miliónů obyvatel), ve které s se hovoří málo známým jazykem, ta možnost je mnohem menší.

 Alternativní fakta

Jiný údajně oblíbený nástroj ruské propagandy – alternativní fakta – je na tom o něco lépe a v nizozemské volební kampani na ně často došlo. Několik poslanců v průběhu volební kampaně vydalo prohlášení, ve kterém se diskreditovaly oficiální vládní zdroje. Často se též objevovaly tvrzení bez náležitého důkazu. Strana 50PLUS, jejíž volební program je hájení zájmů starších lidí, zpochybňovala údaje Národního statistického úřadu o délce života. Strana Denk, která říká, že hájí přistěhovalce, zase hovořila o údajné diskriminaci, které se mají dopouštět holandští lékaři. Její poslanec, Tunahan Kuzu, tvrdil, že nizozemští doktoři rychleji „vytáhnou zástrčku“ (tj. nechají je zemřít) u lidí s imigrantským původem než je tomu u „čistých“ Holanďanů. Později se přiznal, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy.

Tuto strategii, podobnou Trumpově známým tweetům, lze taktéž nalézt u černého koně voleb, Geerta Wilderse, ostrého kritika EU a islámu. Podle van de Leest ale na vině jsou též mainstreamová média, která neváhají složitě psát o každé nepravdě, kterou někteří polici pronášejí, aby se jim dostalo pozornosti. Zatím to však vypadá, že holandští voliči se budou rozhodovat na základě skutečných zpráv, událostí a stanovisek, tvrdí Euobserver.

Hacking – Rusko nebo někdo jiný?

Na amerických prezidentských volbách ležel stín hackingu, kterého se mělo dopustit Rusko. V návaznosti na to, několik holandských politiků varovalo před nebezpečím podobné intervence v případě nizozemských voleb. Holandský poslanec Kees Verhoeven, z proevropské strany D66, v lednu řekl, že je „jasné“, že se Rusové budou snažit ovlivnit dnešní volby. Ministr zahraničí Bert Koenders v tu dobu řekl, že o tom neexistuje žádný konkrétní důkaz, ale že bylo naivní domnívat se, že k tomu nedojde. Holandský ministr bezpečnosti a spravedlnosti, Ard van der Steur, řekl, že „podceňování" rizika zahraničního hackingu by bylo „nebezpečné.“ Že je tento scénář brán vážně, ukazuje jednání ministra vnitra, Ronalda Plasterka. Poté, co se dozvěděl informaci o tom, že počítače používané k registraci hlasů jsou náchylné k poškození, nechal je odpojit od internetu.

Podle posledních zpráv se zdá, že pokud holandské volby budou vystavěny většímu hackerskému útoku, pak to bude ze strany jiného státu než je Rusko. Mnohé Twitterové účty byly napadeny hackery a zaplaveny protinacistickými hesly v turečtině. Většina z těchto účtů nemá nic co do činění s nizozemskými volbami – jedná se o účet Evropského parlamentu, britského ministerstva zdravotnictví, médií BBC, Die Welt a Forbesu, neziskových organizací  Amnesty International a UNICEF USA či o profil Marcela Claureho, hlavního ředitele americké telekomunikační Sprint Corp, upozorňuje The Telegraph. Přesto není těžké nevidět souvislost s diplomatickými přestřelkami mezi Nizozemskem a Tureckem, na jejichž základě turecký prezident rozhořčeně nazýval Nizozemce „nacisty.“ Na napadaných účtech se ostatně objevovala fráze „uvidíme se 16. dubna“, zřejmá reference k plánovému referendu, která má dát tureckému prezidentovi víc moci a kvůli kterému celá diplomatická roztržka vůbec vznikla.

Nejmenovaný zdroj z Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) řekl serveru EUobserver, že politické kybernetické útoky nejsou o přímém „hackování“ voleb, ale spíše o „diskreditaci soupeře.“ Zdroj též uvedl, že členské státy nežádají ENISA o radu, jak se vypořádat s ochranou jejich volebních procesů. „Obvykle mají tendenci se vypořádat s těmito otázkami sami," řekl zdroj s tím, že to je „vysoce politicky citlivá otázka". Podle van de Lest je celá otázka toho, zda se cizí mocnosti snaží proniknout do volebních procesů „irelevantní“. Podle ní je potřeba zabezpečit systém takovým způsobem, aby se toto vůbec nemuselo řešit.