NÁZOR – „Před třiceti lety jsem s (americkým) prezidentem Ronaldem Reaganem podepsal ve Washingtonu americko-sovětskou smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého dosahu,“ konstatuje úvodem svého komentáře pro server New York Times Michail Gorbačov. Bývalý generální tajemník ÚV KSSS připomíná, že šlo o první případ v historii, kdy došlo ke zničení hned dvou typů jaderných zbraní, přičemž soudí, že stávající záměr šéfa Bílého domu Donalda Trumpa smlouvu vypovědět je nejčerstvějším projevem militarizace světové politiky.
Ohromný úspěch je ohrožen
Podpis smlouvy o raketách středního a krátkého dosahu byl prvním krokem, na který v roce 1991 navázala dohoda START, kterou za Spojené státy signoval prezident Georg H. W. Bush, dále americko-ruská dohoda o radikálním omezení taktických jaderných zbraní a také smlouva New START podepsaná americkým a ruským prezidentem v roce 2010, rekapituluje Gorbačov. Přiznává, že na světě stále existuje mnoho atomových zbraní, ale americké a ruské arzenály představují jen zlomek těch, které obě země měly v dobách studené války.
Na konferenci o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 USA a Rusko oznámily mezinárodnímu společenství, že vyřadily a z velké části zničily 85% svých někdejších arzenálů, poukazuje bývalý sovětský vůdce. Obává se, že dnes je tento ohromný úspěch, na který mohou být obě země pyšné, ohrožen.
Donald Trump minulý týden oznámil, že Spojené státy plánují od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu odstoupit a opět tyto jaderné zbraně vyvíjet, konstatuje někdejší generální tajemník ÚV KSSS. Uvádí, že ačkoliv je tázán, zda cítí hořkost, když sleduje konec dohody, na níž tak usilovně pracoval, nebere otázku osobně, jelikož v sázce je mnohem víc.
„Byly ohlášeny nové závody ve zbrojení. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého dosahu není první obětí militarizace světové politiky,“ pokračuje Gorbačov. Připomíná, že v roce 2002 Spojené státy odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně a letos od dohody o íránském jaderném programu, zatímco vojenské výdaje šplhají do astronomických výšin a nepřestávají růst.
Jako záminku pro odstoupení od smlouvy Spojené státy uvádějí údajné ruské porušování některých jejích ustanovení, připomíná někdejší komunistický politik. Dodává však, že Rusko vznáší podobné otázky vůči USA, zároveň navrhuje o problému jednat a nalézt vzájemně přijatelné řešení, avšak Washington se v posledních letech takové debatě vyhýbal.
Trump má jiné záměry
„Myslím, že nyní je jasné proč,“ píše Gorbačov. Deklaruje, že při dostatku politické vůle by šlo vyřešit veškeré problémy provázející dodržování existujících smluv, ale v uplynulých dvou letech měl Donald Trump zcela jiný záměr, a to vyvázat Spojené státy z veškerých závazků a omezení týkajících se jaderných raket.
Spojené státy se ve skutečnosti chopily iniciativy a likvidují celý systém mezinárodních smluv a dohod, které slouží jako základ pro mír a bezpečnost po druhé světové válce, varuje bývalý sovětský prezident. Je přesvědčen, že ti, kdo věří, že budou těžit ze světa bez jakýchkoliv pravidel, se hluboce mýlí.
Ve válce všech proti všem nebude podle Gorbačova vítěze, především pokud tato válka bude jaderná. A takovou možnost nelze vyloučit, varuje bývalý generální tajemník ÚV KSSS. Doplňuje, že zahájení závodů ve zbrojení, mezinárodní napětí, nepřátelství a všeobecná nedůvěra toto riziko jen zvyšují.
„Je příliš pozdě na návrat k dialogu a vyjednávání?“ ptá se Gorbačov. Sám nechce ztrácet naději, že Rusko zaujme pevný, ale vyvážený postoj a že američtí spojenci, po střízlivé úvaze, odmítnou poskytnout své území pro rozmístění nových amerických raket.
Někdejší sovětský politik doufá, že OSN, především její Rada bezpečnosti, převezme v souladu s Chartou OSN primární zodpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a podnikne odpovědné kroky. Tváří v tvář tomuto naléhavému ohrožení míru nejsme bezbranní, konstatuje Gorbačov. Dodává, že ovšem nesmíme rezignovat a vzdát se.
Související
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
USA (Spojené státy americké) , Rusko , Michail Gorbačov , Donald Trump , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
včera
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
včera
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Zdroj: Libor Novák