NÁZOR – „Před třiceti lety jsem s (americkým) prezidentem Ronaldem Reaganem podepsal ve Washingtonu americko-sovětskou smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého dosahu,“ konstatuje úvodem svého komentáře pro server New York Times Michail Gorbačov. Bývalý generální tajemník ÚV KSSS připomíná, že šlo o první případ v historii, kdy došlo ke zničení hned dvou typů jaderných zbraní, přičemž soudí, že stávající záměr šéfa Bílého domu Donalda Trumpa smlouvu vypovědět je nejčerstvějším projevem militarizace světové politiky.
Ohromný úspěch je ohrožen
Podpis smlouvy o raketách středního a krátkého dosahu byl prvním krokem, na který v roce 1991 navázala dohoda START, kterou za Spojené státy signoval prezident Georg H. W. Bush, dále americko-ruská dohoda o radikálním omezení taktických jaderných zbraní a také smlouva New START podepsaná americkým a ruským prezidentem v roce 2010, rekapituluje Gorbačov. Přiznává, že na světě stále existuje mnoho atomových zbraní, ale americké a ruské arzenály představují jen zlomek těch, které obě země měly v dobách studené války.
Na konferenci o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 USA a Rusko oznámily mezinárodnímu společenství, že vyřadily a z velké části zničily 85% svých někdejších arzenálů, poukazuje bývalý sovětský vůdce. Obává se, že dnes je tento ohromný úspěch, na který mohou být obě země pyšné, ohrožen.
Donald Trump minulý týden oznámil, že Spojené státy plánují od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu odstoupit a opět tyto jaderné zbraně vyvíjet, konstatuje někdejší generální tajemník ÚV KSSS. Uvádí, že ačkoliv je tázán, zda cítí hořkost, když sleduje konec dohody, na níž tak usilovně pracoval, nebere otázku osobně, jelikož v sázce je mnohem víc.
„Byly ohlášeny nové závody ve zbrojení. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého dosahu není první obětí militarizace světové politiky,“ pokračuje Gorbačov. Připomíná, že v roce 2002 Spojené státy odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně a letos od dohody o íránském jaderném programu, zatímco vojenské výdaje šplhají do astronomických výšin a nepřestávají růst.
Jako záminku pro odstoupení od smlouvy Spojené státy uvádějí údajné ruské porušování některých jejích ustanovení, připomíná někdejší komunistický politik. Dodává však, že Rusko vznáší podobné otázky vůči USA, zároveň navrhuje o problému jednat a nalézt vzájemně přijatelné řešení, avšak Washington se v posledních letech takové debatě vyhýbal.
Trump má jiné záměry
„Myslím, že nyní je jasné proč,“ píše Gorbačov. Deklaruje, že při dostatku politické vůle by šlo vyřešit veškeré problémy provázející dodržování existujících smluv, ale v uplynulých dvou letech měl Donald Trump zcela jiný záměr, a to vyvázat Spojené státy z veškerých závazků a omezení týkajících se jaderných raket.
Spojené státy se ve skutečnosti chopily iniciativy a likvidují celý systém mezinárodních smluv a dohod, které slouží jako základ pro mír a bezpečnost po druhé světové válce, varuje bývalý sovětský prezident. Je přesvědčen, že ti, kdo věří, že budou těžit ze světa bez jakýchkoliv pravidel, se hluboce mýlí.
Ve válce všech proti všem nebude podle Gorbačova vítěze, především pokud tato válka bude jaderná. A takovou možnost nelze vyloučit, varuje bývalý generální tajemník ÚV KSSS. Doplňuje, že zahájení závodů ve zbrojení, mezinárodní napětí, nepřátelství a všeobecná nedůvěra toto riziko jen zvyšují.
„Je příliš pozdě na návrat k dialogu a vyjednávání?“ ptá se Gorbačov. Sám nechce ztrácet naději, že Rusko zaujme pevný, ale vyvážený postoj a že američtí spojenci, po střízlivé úvaze, odmítnou poskytnout své území pro rozmístění nových amerických raket.
Někdejší sovětský politik doufá, že OSN, především její Rada bezpečnosti, převezme v souladu s Chartou OSN primární zodpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a podnikne odpovědné kroky. Tváří v tvář tomuto naléhavému ohrožení míru nejsme bezbranní, konstatuje Gorbačov. Dodává, že ovšem nesmíme rezignovat a vzdát se.
Související
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
USA čelí nové globální hrozbě. Čína upevňuje svůj vliv nejen ekonomicky, na moři buduje další hrozbu
USA (Spojené státy americké) , Rusko , Michail Gorbačov , Donald Trump , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 51 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák