Jaderná válka všech proti všem? Nejsme bezbranní, tvrdí Gorbačov

NÁZOR – „Před třiceti lety jsem s (americkým) prezidentem Ronaldem Reaganem podepsal ve Washingtonu americko-sovětskou smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého dosahu,“ konstatuje úvodem svého komentáře pro server New York Times Michail Gorbačov. Bývalý generální tajemník ÚV KSSS připomíná, že šlo o první případ v historii, kdy došlo ke zničení hned dvou typů jaderných zbraní, přičemž soudí, že stávající záměr šéfa Bílého domu Donalda Trumpa smlouvu vypovědět je nejčerstvějším projevem militarizace světové politiky.

Ohromný úspěch je ohrožen

Podpis smlouvy o raketách středního a krátkého dosahu byl prvním krokem, na který v roce 1991 navázala dohoda START, kterou za Spojené státy signoval prezident Georg H. W. Bush, dále americko-ruská dohoda o radikálním omezení taktických jaderných zbraní a také smlouva New START podepsaná americkým a ruským prezidentem v roce 2010, rekapituluje Gorbačov. Přiznává, že na světě stále existuje mnoho atomových zbraní, ale americké a ruské arzenály představují jen zlomek těch, které obě země měly v dobách studené války.

Na konferenci o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 USA a Rusko oznámily mezinárodnímu společenství, že vyřadily a z velké části zničily 85% svých někdejších arzenálů, poukazuje bývalý sovětský vůdce. Obává se, že dnes je tento ohromný úspěch, na který mohou být obě země pyšné, ohrožen.

Donald Trump minulý týden oznámil, že Spojené státy plánují od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu odstoupit a opět tyto jaderné zbraně vyvíjet, konstatuje někdejší generální tajemník ÚV KSSS. Uvádí, že ačkoliv je tázán, zda cítí hořkost, když sleduje konec dohody, na níž tak usilovně pracoval, nebere otázku osobně, jelikož v sázce je mnohem víc.

„Byly ohlášeny nové závody ve zbrojení. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého dosahu není první obětí militarizace světové politiky,“ pokračuje Gorbačov. Připomíná, že v roce 2002 Spojené státy odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně a letos od dohody o íránském jaderném programu, zatímco vojenské výdaje šplhají do astronomických výšin a nepřestávají růst.

Jako záminku pro odstoupení od smlouvy Spojené státy uvádějí údajné ruské porušování některých jejích ustanovení, připomíná někdejší komunistický politik. Dodává však, že Rusko vznáší podobné otázky vůči USA, zároveň navrhuje o problému jednat a nalézt vzájemně přijatelné řešení, avšak Washington se v posledních letech takové debatě vyhýbal.

Trump má jiné záměry

„Myslím, že nyní je jasné proč,“ píše Gorbačov. Deklaruje, že při dostatku politické vůle by šlo vyřešit veškeré problémy provázející dodržování existujících smluv, ale v uplynulých dvou letech měl Donald Trump zcela jiný záměr, a to vyvázat Spojené státy z veškerých závazků a omezení týkajících se jaderných raket.

Spojené státy se ve skutečnosti chopily iniciativy a likvidují celý systém mezinárodních smluv a dohod, které slouží jako základ pro mír a bezpečnost po druhé světové válce, varuje bývalý sovětský prezident. Je přesvědčen, že ti, kdo věří, že budou těžit ze světa bez jakýchkoliv pravidel, se hluboce mýlí.

Ve válce všech proti všem nebude podle Gorbačova vítěze, především pokud tato válka bude jaderná. A takovou možnost nelze vyloučit, varuje bývalý generální tajemník ÚV KSSS. Doplňuje, že zahájení závodů ve zbrojení, mezinárodní napětí, nepřátelství a všeobecná nedůvěra toto riziko jen zvyšují.

„Je příliš pozdě na návrat k dialogu a vyjednávání?“ ptá se Gorbačov. Sám nechce ztrácet naději, že Rusko zaujme pevný, ale vyvážený postoj a že američtí spojenci, po střízlivé úvaze, odmítnou poskytnout své území pro rozmístění nových amerických raket.

Někdejší sovětský politik doufá, že OSN, především její Rada bezpečnosti, převezme v souladu s Chartou OSN primární zodpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a podnikne odpovědné kroky. Tváří v tvář tomuto naléhavému ohrožení míru nejsme bezbranní, konstatuje Gorbačov. Dodává, že ovšem nesmíme rezignovat a vzdát se.

Související

USS Truxtun (DDG-103)

USA čelí nové globální hrozbě. Čína upevňuje svůj vliv nejen ekonomicky, na moři buduje další hrozbu

Spojené státy čelí nové kapitole globálního soupeření, zejména s rostoucí námořní silou Číny. Podle historických lekcí, jak ukazuje například britsko-americká válka roku 1812, je nutné přehodnotit dlouhodobé přístupy a strategii amerického námořnictva, která byla v posledních dekádách poznamenána poválečnou pohodlností a škrty v obranných výdajích. Klíčem k úspěchu bude uvědomění si chyb minulosti a obnovení odhodlání k trvalému námořnímu prvenství, uvádí server National interest.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Michail Gorbačov Donald Trump Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy