"Černý trh" o Vánocích kvete. Stromky na Ukrajině zdaleka nejsou jen legální byznys

Někdo se možná "kvůli ochraně přírody" spokojí s umělým stromkem, ale ukrajinští lesníci takové nápady zavrhují a tvrdí, že přírodě více škodí výroba stromků z plastu a plastový odpad než uříznutý stromek.

Kvůli svátkům každý rok na jehličnatých plantážích vysází na 250.000 stromečků, kterým trvá šest až osm let, než dorostou do správné výšky. U nich se od počátku počítá s tím, že někomu zkrášlí domov, informuje server 112.ua.

Kromě toho se v rámci prořezávání mladého lesa, vytváření protipožárních pásem či čištění plochy pod elektrickým vedením získá další milion stromků. Po vytřídění představují polovičku celé sváteční nabídky. Stromky z plantáží se mají uřezávat jen podle poptávky, která v posledních letech bývá o pětinu až třetinu nižší, než lesnické plány. Letošní výsledky kazí i karanténa kvůli koronaviru.

U jednotlivých lesních závodů se ceny stromečků silně liší: u Kyjeva stojí malý stromek 140 hřiven (asi 108 Kč), u Charkova 60 hřiven (asi 46 Kč). Do cen se prý promítají rozdílné podmínky i náklady na boj proti škůdcům, ochranu před požáry a hlavně na pohonné hmoty při dopravě. Každopádně by zájemci o dvoumetrový stromeček měly tři stovky hřiven (asi 230 Kč) bohatě stačit.

Výhodnou nabídku mohou využít jen lidé žijící v blízkém okolí, anebo ti, co si mohou pro stromeček zajet autem. Ostatní musí na trh, kde stejné stromečky jsou už pětkrát až desetkrát dražší.

Víte, kdy a kde byl u nás ozdoben první vánoční stromeček?

Číst článek

Jakkoli se prodejci ohánějí náklady na pronájem obchodního místa, jeho ohrazení, dopravu a úklid, nebrání jim to vítat Nový rok se ziskem v řádu 40.000 Kč v kapse z jednoho prodejního místa - a to zcela v rámci zákona.

Zdaleka ne všichni podnikatelé se zatěžují s formalitami a dodatečnými náklady. Podle analýzy ekologů z nevládní organizace WWF pouze pětina prodejců je s to prokázat legální původ prodávaných stromečků.

Ten mají dokazovat speciální visačky, zavedené od roku 2011 i s individuálním číslem a záznamem ve státní databázi. V praxi ale visačky často chybějí, anebo jsou zfalšované. Také se stává, že pravé visačky pomáhají legalizovat stromečky "pytláckého" původu.

Realita mnohdy nahrává nepoctivcům: v lesních závodech často prodávají stromky bez visaček, velkoodběratel může dostat visačky odděleně od stromků a dalším dodavatelem visaček se mohou stát rolníci, kteří také pěstují vánoční stromky.

Loni se v tržnicích prodávaly řádně označené stromky, ale po zadání jejich čísla nepodala databáze vůbec žádnou informaci.

V konečném součtu prodej stromků obestírá jen zdání legálnosti. Ekologie a zákona dbalý občan by si měl symbol svátků vybrat co nejpečlivěji.