Vladimir Putin svým otevřeným vojenským útokem na Ukrajinu – a především existující mezinárodní řád – vstoupil nesmazatelně do světových dějin. Jeho krok však bude v budoucnu stěží oslavován. Současný ruský vládce se do historie zapíše jako ten, kdo ukončil dlouhé období míru v Evropě, oživil fatální poučku, že válka je přípustným pokračováním politiky, a v neposlední řadě přivodil pohromu Rusku, které za aktuální postup zaplatí ohromnou cenu.
Putinovy akce jsou z pohledu poválečných evropských dějin bezprecedentní. Ano, i po roce 1945 se na „starém kontinentu“ bojovalo, nedošlo však k napadení suverénního nezávislého státu se zjevným cílem uzmout velkou část jeho území, případně zcela zpochybnit jeho právo na existenci (jak naznačuje pondělní zuřivý projev kremelského autoritáře). V tomto směru jsou stávající události historickým mezníkem, který značí novou éru.
Přesto nejde o návrat studenoválečného světa, jak někteří komentátoři uvádějí. Soupeření mezi tehdejšími supervelmocemi, byť i to pochopitelně přinášelo velké krize s potenciálně apokalyptickými důsledky, se totiž vyznačovalo ve zpětném pohledu značnou stabilitou mezinárodního systému. I proto je bipolární řád mnohými odborníky považován za historickou kuriozitu.
Studenoválečná stabilita vyplývala mimo jiné z předvídatelnosti jednání. Přinejmenším od Stalinovy smrti se vůdčí představitelé obou supervelmocí, tedy i Sovětského svazu, chovali víceméně racionálně. Někteří z nich sice vedli nátlakovou politiku, často na hraně války a rachotili ničivými arzenály, vyhodnocovali však pozice druhé strany i konsekvence případné další eskalace napětí. Tváří v tvář ničivým důsledkům, ať už vojenským, politickým či ekonomickým dokázali ustoupit.
Studená válka navíc byla svým způsobem produkt po roce 1945 posilují představy, že válka jako taková je cosi přežitého, nepřijatelného, alespoň v „civilizovaném světě“. Jistě, vedly se zástupné vojenské konflikty, avšak zpravidla na vzdálené periferii, nikoliv v centru dění. Vladimir Putin nyní ukázal, že taková myšlenková východiska zavrhl.
Současný kremelský vládce zároveň opustil racionalitu. V posledních týdnech dostával razantní signály, že cena, kterou Rusko za případný vojenský vpád na Ukrajinu zaplatí, bude enormní. Sázky byly nastaveny vysoko, přesto se Putin ukázal jako politik, který přestal kalkulovat s riziky a je ochoten vsadit vše na jedinou divokou kartu, nehledě na potenciálně zničující následky.
Právě v tomto je třeba spatřovat důvod, proč navzdory masivnímu soustředění ruských vojsk na ukrajinských hranicích stále zaznívaly z mnoha stran hlasy, že k otevřené agresi nakonec nedojde. Vojenský úder se jevil jako příliš iracionální, potenciální zisky neodpovídaly možným škodám.
Co může Putin a s ním celé Rusko nyní očekávat? Útok na suverénní evropskou zemi více semkne Západ. Může posílit euroatlantickou vazbu podobným způsobem, jako události z roku 1948, které uspíšily integraci Západu ve vojenské oblasti. Pokud se ruský vládce v minulých týdnech hlasitě oháněl údajným ohrožením, které má jeho zemi plynout z vojenských opatření Severoatlantické aliance v předchozích pětadvaceti letech, poslední eskalace sotva povede k jejich revizi.
Pravděpodobné je naopak zintenzivněné zbrojení a je otázkou, jak chce v tomto směru Rusko Západu konkurovat. Nezapomínejme, že jeho ekonomika dosahuje přibližně poloviny objemu ekonomiky Kalifornie, jednoho z padesáti amerických států.
Ruské hospodářství navíc zjevně čekají razantní sankce. Ve hře jsou i natolik radikální kroky jako odříznutí země od mezinárodního platebního systému. Stejně tak – tedy pokud západní politici podpoří svou rétoriku činy – pravděpodobně přijdou bolestivá embarga. Ta mohou citelně zasáhnout ruský zbrojní průmysl, který se už dnes nemůže technologicky rovnat absolutní špičce, jelikož je v mnoha směrech odkázán na import vyspělé elektroniky, kterou si Rusko nedokáže samo vyrobit. Dá se ale předpokládat, že ekonomické sankce dříve či později výrazně ovlivní i životní úroveň běžných Rusů.
Putin svým postupem také ztratí četné sympatizanty v západních zemích. Vystoupení českého prezidenta Miloše Zemana může v tomto směru posloužit jako zářný příklad. Ruské kroky se jeví jako natolik neobhajitelné, že mohou mít podobný efekt na obraz Moskvy ve světě, jaký měla v roce 1968 invaze do Československa. Tyto škody a ztráta důležité měkké síly výrazně převáží současnou euforii ruských nacionalistů, kteří úder na Ukrajinu oslavují jako projev návratu Ruska do pozice mocnosti, jež nemusí brát ohled na jiné mezinárodní aktéry.
Moskva míří do mezinárodní izolace. Jejím jediným velkým partnerem bude zřejmě Čína, ale zůstává otázkou, zda z kremelského pohledu půjde o partnerství vysněné. Těžko si při současném rozložení sil představit, že v něm Rusko tahalo za pomyslné delší konec provazu. Naopak, v mnohém se stane na Pekingu a čínské ekonomice závislejší.
V těchto dnech se píšou pomyslné velké dějiny. Putin si svými posledními kroky vysloužil místo v budoucích historických opusech a učebnicích dějepisu. Bude však jiné, než by si zřejmě představoval. Místo geniálního stratéga, mistra geopolitických šachů a obnovitele ruské slávy – jak Putina jeho stoupenci často prezentují – se bude psát o muži, který z dlouhodobé perspektivy Rusko oslabil, izoloval a prohloubil jeho ekonomické zaostávání za špičkou světa.
Autor je historik.
Související
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
válka na Ukrajině , Vladimír Putin , Rusko
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
před 1 hodinou
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
před 2 hodinami
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
před 3 hodinami
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
před 4 hodinami
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
před 4 hodinami
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
před 5 hodinami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 6 hodinami
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 7 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 9 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.
Zdroj: Lucie Žáková