Pandemie covid-19 se bohužel nepodepsala pouze na zdravotnictví a ekonomice, nýbrž i na právech menšin. Amnesty International varovala, že v důsledku vyhlášených restriktivních opatření došlo k nárůstu případů stigmatizace, předsudků a nenávisti vůči jiným rasám a jiným etnikům ve dvanácti zemích, včetně Spojeného království.
Podle informací britského deníku Guardian nebyly během vyhlášených celostátních karantén výjimečné případy rozsáhlých, možná až i zbytečných dezinfekcí romských osad. Za zmínku rovněž stojí také enormně vysoký počet pokut, který policisté udělili příslušníkům některých minorit, což lze připisovat potenciálním předsudkům a rasismu.
Zpráva Amnesty International zabývající se prosazováním sociálních odstupů ve dvanácti sledovaných evropských zemích došla k závěru, že epidemie koronaviru skutečně vedla k větší marginalizaci, stigmatizaci a násilí vůči menšinám, které pak mělo za následek smrt George Floyda v USA, v důsledku něhož pak vzniklo hnutí Black Lives Matter.
Dokument dále také upozorňuje na zvýšený počet kontrol osob tmavé pleti během restriktivních opatření ve Velké Británii. Ani Francie si v tomhle směru moc nepolepšila, jelikož lokálně uvalované přísné zákazy vycházení v některých lokalitách obývaných převážně černochy, Asiaty a jinými etnickými menšinami nebyly ničím výjimečným.
Například v departmentu Seine-Saint-Denis v Paříži, jejž obývá značná část černochů, se uskutečnilo mnohem více policejním kontrol ve srovnání s národním průměrem. Rovněž i počet udělených pokut byl větší než dvojnásobek celostátního průměru. Lépe tomu nebylo ani v kontextu celé země navzdory faktu, že karanténní opatření byla v celé Francii plus mínus stejná.
Lidskoprávní organizace dále uvedla, že v období od 18. března do 26. dubna bylo v patnácti francouzských městech zaznamenáno 15 případů policejního násilí, jakož i rasistických a homofobních urážek ze strany represivních složek. Šest z nich zahrnovalo vymáhání karanténních opatření.
Otřesné jsou i případy, na něž poukázala zpráva Policing the Pandemic, které popisují porušování lidských práv během protiepidemiologických opatření, které často podporovali dokonce i někteří populističtí politici, zejména ve střední a východní Evropě.
Jednalo se například o enormně striktní až násilné karantény v deseti romských osadách v Bulharsku a na Slovensku v období od března do května 2020. Například v Burgasu nebyly ničím zvláštním kontroly romských komunit prostřednictvím dronů vybavených zařízeními, které nejenže sledovaly pohyb tamních obyvatel, ale dokonce měřily jejich tělesnou teplotu.
V jiném bulharském městě Jambol byla nasazená i letadla používaná k dezinfekci romských čtvrtí, přičemž obyvatelé byli vyzýváni, aby během tohoto procesu nevycházeli ze svých domovů. I po skončení nouzového stavu tato opatření i nadále trvala.
Bulharské národní hnutí, což je jedna ze vládních stran, dokonce označila Romy za celostátní hrozbu, kterou je důležité mít pod kontrolou. Tamní ministr vnitra Mladen Marinov dokonce hrozil dalším zpřísňováním hygienických opatření, včetně sociálního distancu, pokud nebudou ta stávající ze strany romského etnika bezpodmínečně dodržována.
Na Slovensku došlo 9. dubna k uvalení karantény na pět romských osad na východě země poté, co se mezi jejich 6800 obyvateli vyskytlo 31 případů nákazy novým typem koronaviru. Ačkoliv byla 15. května ukončená, byli pozitivně testovaní, včetně jejich rodinných příslušníků, i nadále držení ve státní izolaci.
Dobře si nevedli ani uprchlíci, migranti a jiní žadatelé o azyl v utečeneckých táborech v Německu, Řecku, Srbsku a na Kypru, kteří byli rovněž v přísné karanténě. Bělehrad například zavedl striktní režim pro uprchlická centra, na něž se uvalila 24hodinová karanténa, jejíž dodržování kontrolovala armáda.
Německá europoslankyně Pierrette Herzbergerová-Fofanová upozornila během debaty na půdě Evropského parlamentu na své dřívější zkušenosti s policejním násilím a vyzvala jednotlivé členské země, vyjma Velké Británie, která z EU vystoupila 31. ledna, aby se tímto fenoménem začaly podrobně zabývat.
"Etnické a rasové menšiny jako jsou barevní, Romové a lidé ze severní Afriky, jakož i migranti, jsou velmi snadným terčem policejního násilí. Brutální vražda George Floyda na tento negativní fenomén opět upozornila a já myslím, že je na čase, abychom mu vyhlásili válku," řekla.
Související
FIFA zřídila zvláštní komisi proti rasismu. Povede jí Vinícius Júnior, ve Španělsku je terčem útoků
55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček
rasismus , projevy nenávisti , Black lives matter , amnesty international , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě