Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček.
Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že velkou míru politického násilí v tehdejší americké společnosti je nutné vnímat v globálním kontextu divokých šedesátých let. Zároveň nastínil, proč nebylo zdaleka jasné, že Kennedy bude demokraty do prezidentského klání skutečně nominován, a proč nepřikládá velkou váhu konspiračním teoriím, které okolo atentátu kolují.
Co vedlo někdejšího ministra spravedlnosti a posléze senátora Roberta Kennedyho k rozhodnutí zapojit se do klání o Bílý dům a od čeho se odvíjela jeho rostoucí popularita?
Těch faktorů bylo více a dají se rozdělit na řekněme ideové a praktické. Kennedy, který právě v roli ministra spravedlnosti pomáhal uvést v život legislativu týkající se občanských práv, považoval prezidenta Lyndona Johnsona za nedostatečně důrazného. Johnson byl z Texasu a i když právě za něj byly schváleny zákony o volebním právu a občanských právech, tak v mnoha pohledech na otázku rasy souzněl s ostatními politiky z amerického Jihu, tedy států bývalé Konfederace. Kennedy také kritizoval válku ve Vietnamu a představil vlastní mírový plán. Z praktického hlediska bylo nejdůležitějším faktorem to, že se po šoku z ofenzivy Tet a špatném výsledku primárek v New Hapshire Lyndon Johnson rozhodl o nominaci demokratické strany neucházet. Do té doby Kennedy váhal, zda je rozumné postavit se úřadujícímu prezidentovi a zda si raději nepočkat na rok 1972.
K atentátu došlo v době, kdy americká společnost čelila mnohým výzvám a polarizujícím tématům, ať už šlo o Vámi zmíněné stále nepopulárnější zapojení do války ve Vietnamu, boj za práva menšin nebo palčivé otázky spojené s velkými sociálními rozdíly. Byl podle Vás tento společensko-politický kontext pro vraždu jednoho z možných prezidentských kandidátů určující?
Robert Kennedy se mohl stát cílem z mnoha důvodů. Jen dva měsíce před ním byl zavražděn Martin Luther King a Kennedy byl pro své názory mnohými zastánci segregace také nenáviděn. Zastřelen byl ale kvůli své podpoře Izraele, která s vnitropolitickými otázkami vlastně vůbec nesouvisela.
Jak sám zmiňujete, po dubnové vraždě kazatele a bojovníka proti rasové diskriminaci Martina Luthera Kinga se jednalo o další atentát na významnou veřejně činnou postavu ve Spojených státech. Jak hluboké byly dopady těchto násilných událostí?
Politické násilí bylo v tomto roce ve Spojených státech bohužel docela běžné. Po vraždě Kinga vypukly v Chicagu nepokoje, které se rozšířily i do dalších měst včetně hlavního města. Zemřelo při nich 39 lidí. I samotný nominační sjezd demokratické strany, který proběhl po vraždě Kennedyho, pak poznamenaly násilnosti, především díky sporu mezi zjednodušeně řečeno proválečnou a protiválečnou částí strany. Je třeba si uvědomit, že šedesátá léta byla divokým obdobím globálně. Rokem 1968 to ale ve Spojených státech rozhodně neskončilo. V roce 1970 došlo ke střelbě na Kentské státní univerzitě, která měla opět souvislost s válkou ve Vietnamu. Rasové nepokoje se bohužel opakují dodnes. Třeba ale již zmíněný krvavý nominační sjezd demokratů vedl k reformám systému primárek, které tak získaly podobu, kterou známe dnes.
Kennedy byl zavražděn právě poté, co získal vítězství v rámci primárek demokratické strany v Kalifornii a Jižní Dakotě. Domníváte se, že by skutečně získal prezidentskou nominaci, pokud by k atentátu nedošlo?
To je komplikovaná otázka. Tehdy ještě ve většině států o delegátech na nominační sjezd nerozhodovali voliči v primárkách, ale stranické sjezdy v daném státě. Ty pak často byly pod silným vlivem stranických sekretariátů. Vítězem v počtu států a hlasů voličů se nakonec stal Eugene McCarthy, který byl proti pokračování války ve Vietnamu. Kennedy skončil druhý. Jenže kandidátem se pak nakonec stejně stal Hubert Humphrey, který nevyhrál lidové hlasování ani v jednom ze třinácti států, kde se volilo. Dokonce se v nich ani o hlasy voličů a tím i tamní delegáty neucházel. Kennedy byl přijatelnější než McCarthy jako kompromisní kandidát, takže by měl jistě větší šanci než on Humphreyho porazit. Rozhodující byl ale nakonec vliv odcházejícího Lyndona Johnsona a jeho zákulisní aktivita, takže ani Kennedy by neměl lehkou pozici a je těžké říci, zda by byl nominován.
Z jakého důvodu se podle Vás nepodařilo kandidátovi demokratické strany, viceprezidentovi Hubertu Humphreymu v listopadu 1968 navázat na Kennedyho nástup, popularitu a odkaz a v prezidentských volbách porazit republikánského protikandidáta Richarda Nixona?
Faktorů bylo více. Demokraté působili rozhádaně. Krom toho Nixon slíbil, že válku ve Vietnamu ukončí a i když se mu to podařilo až v roce 1973 de facto uznáním americké porážky, tak v roce 1968 jeho slib zabral. Asi největším důvodem byla občanská práva. Kennedy v roce 1960 byl zvolen velice těsně a i díky hlasům demokratů z Jihu, kteří se pak cítili zrazení tím, že se strana pod jeho a posléze Johnsonovým vedením postavila na druhou stranu. Bývalý demokrat a zastánce rasové segregace George Wallace se rozhodl kandidovat za třetí stranu a jeho výsledek ukazuje, o kolik hlasů asi demokraté přišli.
Atentáty na veřejně známé osobnosti jsou často živnou půdou pro nejrůznější konspirační teorie. Smrt Roberta Kennedyho není výjimkou. Mohl byste přiblížit, kam v tomto případě míří? Jedná se především o zpochybňování pachatele, za kterého byl označen palestinský přistěhovalec Sirhan Bishara Sirhan?
Ano, oblíbené jsou teorie o druhém střelci. Takové se konec konců objevují i v případě atentátu na Robertova bratra (prezidenta Johna Kennedyho v roce 1963, pozn. redaktora). Dále se spekuluje o tom, že mohl být Sirhan sice pachatelem, ale že byl pouze použit jako nástroj někým, kdo mu vymyl mozek. Obvyklým podezřelým je zde samozřejmě CIA, protože tajné služby ze své podstaty příznivce konspirací přitahují. Nechci se zastávat všeho, co CIA dělala, ale důkazy pro taková tvrzení samozřejmě chybí.
Dnes devětasedmdesátiletý atentátník Sirhan se stále nachází za mřížemi, kde si odpykává doživotní trest odnětí svobody. Několikrát žádal o podmínečné propuštění, které bylo naposledy zamítnuto letos v březnu. Nakolik toto téma v současné americké společnosti sledované?
Na rozdíl od atentátu na Johna Kennedyho už Robert Kennedy tolik lidí nezajímá. Maximálně je jeho smrt častěji zmiňována s pověstnou kletbou rodu Kennedyových. Sem tam se pak jeho osud připomíná při výročí jeho vraždy nebo třeba když úmysl ucházet se o demokratickou nominaci na prezidenta ohlásil jeho syn Robert Kennedy mladší.
Související
Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ
Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana
rozhovor , Robert Kennedy , historie , USA (Spojené státy americké) , John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) , Demokratická strana (USA) , Válka ve Vietnamu , rasismus , Martin Luther King , Izrael , Richard Nixon
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počasí přinese do Česka o víkendu zimu. Místy napadne sníh
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
Íránská média v pátek popřela tvrzení o napadení země ze zahraničí. Reagují tak na zprávy amerických médií o izraelském nočním útoku na Írán.
Zdroj: Libor Novák