Rusko dnešním dnem ukončilo práci svého stálého zastoupení u Severoatlantické aliance v Bruselu a rovněž ukončilo činnost hned dvou struktur NATO v Moskvě: vojenské styčné mise a informační kanceláře. Je to odpověď ruského ministerstva zahraničí na nikoli přátelskou politiku aliance, uvedla dnes ruská státní televize.
Připomněla, že začátkem října NATO omezilo počet diplomatů na ruské misi v Bruselu na polovinu a také vyhostilo osm ruských diplomatů. Za těchto podmínek Moskva nepokládala za možné pokračovat v kontaktech s aliancí jako dříve.
"Opíráme se o fakta a ta říkají, že NATO si nepřeje žádnou součinnost s námi (Rusy)," prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov poté, co 18 října ohlásil, že od 1. listopadu skončí ruské zastoupení u NATO a skončí také mise NATO v Moskvě.
Ministr vyčetl alianci, že za dobu působení ruské mise se jen pokoušela Rusko poučovat, napomínat a vyvíjet na něj nátlak, a tak je lepší tento problém ukončit. Pokud by se NATO chtělo na Rusko kvůli něčemu obrátit, má tak učinit prostřednictvím ruského velvyslance v Belgii, dodal Lavrov.
.Mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescuová již dříve uvedla, že organizace ruských kroků lituje. Politika NATO vůči Moskvě zůstává konzistentní, prohlásila. V reakci na "ruské agresivní akce" podle ní aliance posílila svou obranu, ale zároveň zůstává otevřena dialogu.
Aliance vypověděla osm členů ruské mise při NATO začátkem října. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg před dvěma týdny sdělil, že tento krok nesouvisí s žádnou konkrétní událostí. Vypovězené Rusy označil za utajené důstojníky zpravodajských služeb, jejichž aktivity se neshodovaly s činností, pro kterou jim NATO vystavilo akreditace. Aliance zároveň zmenšila velikost moskevského týmu, který může v bruselském sídle NATO pracovat, z 20 na deset pracovníků.
Ruský krok znamenal podle agentury Reuters další zhoršení vztahů mezi Východem a Západem, které jsou na nejnižší úrovni od konce studené války. Rusko obviňuje NATO z provokativní činnosti poblíž ruských hranic. Aliance říká, že je odhodlána posílit bezpečnost svých členských států ležících poblíž Ruska a znepokojených ruskou anexí ukrajinského Krymského poloostrova a ruskou podporou separatistů na východní Ukrajině, kde si konflikt s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě vyžádal od jara 2014 více než 13.000 mrtvých.
Ruský prezident Vladimir Putin během dnešní porady v Soči podle agentury TASS prohlásil, že na vojenskou loď USA, která vplula do Černého moře kvůli účasti na aliančním cvičení, lze hledět dalekohledem, ale i "přes zaměřovač" příslušných zbraňových systémů. Současně zdůraznil potřebu zdokonalovat ruskou obranyschopnost, což podle něj vyžaduje jak všeobecná politická situace, tak intenzivní působení letadel a lodí NATO poblíž ruských hranic. TASS dodal, že podle americké 6. flotily do Černého moře dnes vplula velitelská loď Mount Whitney a 30. října torpédoborec Porter.
Jiná ruská státní tisková agentura, RIA Novosti, dnes zveřejnila rozhovor s vojenským expertem o ukončení práce aliančních misí v Rusku. "Hlavním cílem těchto misí bylo představovat alianční postoje, nalézat potenciální ruské slabiny a také pracovat s perspektivními mladými kádry, které by se mohlx dostat na klíčové pozice v ruských úřadech. Ve skutečnosti šlo o trojské koně aliance, působící pod rouškou dobrého sousedství a snah o rozvoj spolupráce," prohlásil Igor Korotčenko, šéfredaktor časopisu Nacionalnaja oborona.
Související
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák