Konflikt na Ukrajině se po půl roce bojů podle experta dostal do slepé uličky

Podle Petráše je při zhodnocení půlročních bojů nejpřekvapivější hlavně přístup ruského velení při zahájení celého konfliktu. Ruská armáda při vedení invaze na Ukrajinu podle něj totiž do značné míry popřela základní principy, kdy invazi nezačala rozsáhlou vzdušnou kampaní, která by měla za cíl zničit nebo alespoň neutralizovat kritickou infrastrukturu protivníka, protivzdušnou obranu, systém velení a řízení, a získat vzdušnou převahu. "Přístup ruského velení, pohyb a činnost ruských invazních jednotek, hlavně v první fázi operace, evokoval spíše vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, než zahájení ozbrojeného konfliktu na území svrchovaného státu," uvedl Petráš.

Současný vývoj konfliktu se podle něj dostal do slepé uličky a nesvědčí ani jedné straně. "I když morální síla a odhodlání pokračovat v obraně země se bude nacházet na straně Ukrajiny, zdá se, že pro obě strany nastává kulminační bod, kdy vojenské akce nevedou k žádnému podstatnému výsledku. Tento stav by však paradoxně mohl uspíšit iniciování diplomatických jednání o kompromisním řešení válečného konfliktu," řekl odborník.

Konflikt se nyní podle něj odehrává především formou lokálních střetů, které mají různý stupeň intenzity a při kterých hraje nejdůležitější roli těžké dělostřelectvo a rakety. Z pohledu Ukrajiny především dělostřelectvo a raketové komplety jsou podle Petráše schopny ničit důležité vojenské cíle na ruské straně. "Nicméně k získání okupovaného území jsou nutné především pozemní mechanizované jednotky se silnou palebnou kapacitou. K tomu, aby Ukrajina mohla vést efektivní protiofenzívu, o které se tak často hovoří, a dosáhla operačně významného výsledku, by potřebovala soustředit poměrně velké množství mechanizovaných jednotek majících schopnost rychlého manévru, a nasadit je na slabém místě protivníkových sil," uvedl Petráš.

S palebnou podporou dělostřelectva, letectva, případně i námořnictva by pak Ukrajina podle něj mohla proniknout do hloubky okupovaného území a přinutit ruské jednotky k ústupu. "Bohužel, potřebný potenciál mechanizovaných jednotek ukrajinská armáda nemá, a tak plánovaná ofenzíva dosáhne maximálně několikakilometrových územních zisků, které však v žádném případě nezmění dosavadní stav konfliktu," uvedl Petráš.

Ruská strana podle něj používá takzvanou nepřímou strategii, kdy pomocí dílčích územních zisků chce zlomit odpor protivníka. "Ukrajina vede pochopitelně činnost v duchu defenzivní strategie, kdy se sice snaží o otevřený boj, nicméně ten nevede k zásadní změně v poměru sil na bojišti," řekl. Doplnil, že větších úspěchů Ukrajina dosahuje především formou izolovaných útoků na vojensky významné objekty na okupované části vlastního území, případně na anektovaném Krymu či přímo na území Ruska.

"V každém případě nastala patová situace, kdy se zdá, že ani jedna strana konfliktu nemá dostatečný vojensko-materiální potenciál k provedení bojové činnosti, která by vedla k operačně významnému efektu a zvrátila by vývoj konfliktu na svou stranu," uvedl Petráš. Patová situace by podle něj mohla být vyřešena diplomatickým jednáním a kompromisem, který by ideálně obě strany považovaly za své vítězství. "To už ale určitě nebude výsledkem umění na bojišti, ale uměním diplomacie," dodal.