NÁZOR - Proč roste počet hlášených případů nákazy covidem-19 v Evropě právě nyní? Tuto otázku si v komentáři pro server The Conversation položila Sarah Pittová, která přednáší biomedicínu na Brightonské univerzitě.
Více potenciálních důvodů
Mnoho zemí na začátku léta ukončilo plošné karantény, ale k podstatnému nárůstu šíření viru došlo na většině míst až na podzim, konstatuje odbornice. Přiznává, že otevření škol a univerzit vedlo k většímu styku lidí z různých domácností, ale táže se, zda roli nesehrál i podzimní propad teplot.
"Víme, že více lidí dostane nachlazení a chřipku v zimě, ale pro to existuje mnoho potenciálních důvodů," pokračuje lékařka. Dodává, že často se zmiňuje fakt, že lidé za chladnějších teplot častěji pobývají uvnitř, kde na sebe kašlou, pšikají a dýchají, stejně tak lidé častěji cestují přeplněnými prostředky veřejné dopravy, než aby chodili či jezdili na kole.
Další teorie tvrdí, že lidé za menšího slunečního svitu produkují méně vitaminu D, tudíž mají slabší imunitu, uvádí Pittová. Odkazuje ale na studie, které zjistily, že nárůst počtu nachlazení a chřipek koreluje především s nižšími teplotami a větší vlhkostí, protože virus chřipky přežívá a šíří se lépe v chladném a vlhkém vzduchu.
Proto můžeme předpokládat, že to samé platí pro vir SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19 a má podobnou velikost a strukturu, deklaruje akademička. Podotýká, že laboratorní pokusy s koronaviry a podobnými viry prokazují, že dobře nepřežívají na povrchu za vysokých teplot a vlhkosti, ale příjemná pokojová teplota jim může poskytnout ideální prostředí k přežití po mnoho dnů.
V teplotě okolo 4℃ a za nízké vlhkosti to může být více než měsíc, navíc se objevují opakované zprávy o nákaze covidem-19 mezi pracovníky masných továren, kde panují podobné podmínky, uvádí Pittová. Připouští však, že v těchto podnicích pracuje hodně lidí vedle sebe a křičí na sebe přes stroje, což v kombinaci s jejich nepříliš utěšeným pracovním zázemím může k šíření viru rovněž přispívat.
"Poučení z jiných koronavirů, které se objevily v 21. století (SARS-CoV a MERS-CoV), nám také naznačuje něco lehce odlišného," pokračuje vědkyně. Upozorňuje, že studie zkoumající počasí během epidemie SARS v Číně v roce 2003 naznačují, že nejvíce nákaz se objevilo v jarním počasí.
Typické nákazy virem MERS se na Blízkém východě také objevují také na jaře, vyzdvihuje odbornice. To však spojuje spíše s biologií velbloudů, od kterých se lidé mohou nakazit - největším zdrojem nákaz jsou totiž mláďata, která se rodí v březnu.
Jižní polokoule
Měli bychom se rovněž podívat na to, co se dělo na jižní polokouli během tamní zimy, nabádá Pittová. Konstatuje, že Jihoafrická republika hlásila přes 700 tisíc případů a vrchol epidemie zažila v červenci, zatímco Novému Zélandu se podařilo nákazu dobře zvládnout a počet tamních případů nemoci covid-19 se pohyboval okolo 2 tisíc.
Tyto země se v mnoha ohledech velmi liší, tudíž jejich přímé srovnání není příliš užitečné, přiznává autorka komentáře. I tak soudí, že chladnější počasí v červenci a srpnu zřejmě nebylo hlavním faktorem šíření viru. "Zdá se, že Nový Zéland udržel šíření SARS-CoV-2 na uzdě díky geografii, kvalitě zdravotnického systému a efektivitě zdravotních opatření," míní lékařka. Dodává, že počasí v tom nejspíš nehrálo roli.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Předběžná data z Austrálie naznačují, že nízká vlhkost může být faktorem, který stojí za prověření více než teplota, ale například v Melbourne došlo k velkému nárůstu případů nemoci covid-19 během červencového propadu teplot, což vedlo k přísné karanténě, která byla uvolněna až v říjnu, uvádí Pittová. Považuje proto za vhodné připravit se na více případů nákazy v chladnějších měsících.
SARS-CoV-2 nás ale naučil, že nový virus nás může překvapit, varuje vědkyně. Zdůrazňuje, že těsný kontakt s ostatními poskytuje koronaviru příležitost k šíření bez ohledu na počasí, tudíž musíme udržovat odstup od osob, s nimiž nežijeme ve stejné domácnosti a nosit roušky v uzavřených prostorech, je-li to možné.
"Jak přesně změny počastí ovlivňují pandemii, naneštěstí zjistíme pouze tak, že ji prožijeme," obává se závěrem Pittová.
Související
První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky
Otto Wichterle se narodil před 110 lety. Světu dal kontaktní čočky
věda , Nový Zéland , Jižní Afrika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 34 minutami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 56 minutami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 1 hodinou
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 1 hodinou
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 2 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 3 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 4 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 4 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 4 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 4 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 5 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 5 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 6 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 6 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 6 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 6 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 7 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 7 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 8 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
V pátek se Spojené státy chystají oznámit dlouhodobou vojenskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě šest miliard dolarů, zahrnující munici pro systémy protivzdušné obrany. Informovala o tom agentura AP.
Zdroj: Libor Novák