NÁZOR: NATO má mnohem větší problém než Afghánistán, tvrdí konzultant

Evropští politici oprávněně přemýšlejí o tom, co znepokojivá ukázka neschopnosti v Afghánistánu znamená pro Severoatlantickou alianci, konstatuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center soudí, že větší ohrožení pro udržení NATO ale představují veřejné nálady v evropských zemích.

Znepokojivé průzkumy

Země NATO jsou demokracie, a tak jejich lídři musí brát nálady veřejnosti neustále v potaz, vysvětluje Olsen. Politici podle něj nemohou dlouhodobě ignorovat hluboce zakořeněné názory voličů, případně jít proti nim.

Díky tomu by průzkumy veřejného mínění v evropských zemích z roku 2020 měly znepokojovat americké i evropské politiky, míní konzultant. Připomíná, že nálady Evropanů ohledně klíčových zájmů Spojených států jsou smíšené a v otázce vojenského angažmá jejich zemí v ozbrojených konfliktech přinejlepším nejednoznačné.

"Dobrou zprávou je, že evropský názor na NATO a Spojené státy zůstává převážně pozitivní," pokračuje autor komentáře. Zmiňuje průzkum společnosti Pew Research Center z letošního června, který zahrnoval i příslušníky menšin ve všech zemích krom Řecka a který zjistil, že Evropané vnímají Spojené státy kladně, což platí přinejmenším o 55 % obyvatel každé země.

Hlubší průzkum ale odhalil problém, deklaruje Olsen. Vyzdvihuje, že hlavním rysem každé vojenské aliance je ochota členů přijít na pomoc napadenému spojenci, přičemž toto jednotné stanovisko - tedy princip kolektivní obrany - činí aliance důvěryhodnými. Pokud by se někteří členové do obrany spojenců nezapojili, celý koncept se rozpadne, a proto se mnozí evropští politici obávají, že americký odchod z Afghánistánu zpochybňuje schopnost Washingtonu dostát svým závazkům, vysvětluje konzultant.

Bez ohledu na to, zda je tento strach oprávněný, zůstává skutečností, že většina obyvatel ve většině evropských zemí již nyní odmítá, aby se jejich armáda podílela na pomoci spojencům z NATO, varuje autor komentáře. Dodává, že toto zarážející zjištění ukázal průzkum Pew Research Center v únoru 2020, který položil respondentům z 16 členských zemí otázku, zda by se jejich ozbrojené síly měly zapojit do obrany některého ze aliančních spojenců v případě většího konfliktu s Ruskem.   

Pouze ve Spojených státech, Velké Británie, Kanadě, Nizozemsku a Litvě většina respondentů odpověděla kladně, shrnuje Olsen. Doplňuje, že ve všech ostatních zemích byly odpovědi vyrovnané, případně převažovala záporná odpověď, která v případě Německa dosahovala 60 %.

"Mohli bychom spekulovat, proč je ve světle této odpovědi NATO (Evropany nadále) vnímáno příznivě, ale další odpověď z průzkumu v roce 2020 dává jistotu," pokračuje konzultant. Poukazuje, že většina Evropanů, nebo alespoň polovina obyvatel všech zemí, kde průzkum proběhl, věří, že v případě ruského útoku na některého člena aliance, by mu Spojené státy přišly vojensky na pomoc.

Věří tomu například více než 70 % Italů, Španělů a Britů, ale i obyvatelé dalších evropských zemí jsou přesvědčeni, že NATO je spíše než kolektivní aliance, kde všichni podporují všechny, nástrojem poskytujícím americkou ochranu, interpretuje výsledky autor komentáře. To podle něj může vysvětlovat, proč momentálně pouze deset z třiceti členských zemí plní závazek vynakládat do vojenské oblasti 2 % svého ročního HDP.   

Čína, nebo Rusko?

Dané zjištění považuje Olsen samo o sobě znepokojivé, ale zmiňuje i další průzkum, který vysílá nepříliš dobrý signál. Jelikož Spojené státy stále více vnímají jako existenční hrozbu Čínu, přesouvají své vojenské kapacity do Tichomoří, kde mají čelit čínskému vzestupu přesvědčovat tamní americké spojence, aby nebudovaly závislost svých ekonomik na čínských zákaznících a firmách, uvádí konzultant. Soudí, že díky tomu se bude od zemí NATO stále více požadovat, aby se více angažovaly v této fakticky protičínské alianci, a to v době, kdy NATO samotné musí čelit Rusku.

Evropané ale takový scénář nechtějí a průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy z ledna 2021 zjistil, že 60 % z nich preferuje neutralitu své země v případném konfliktu mezi Čínou a Spojenými státy, uvádí autor komentáře. Zmiňuje i další zjištění průzkumu, že podle 59 % Evropanů bude Čína během jednoho desetiletí silnější než Spojené státy - pouze 19 % respondentů věří v pokračující americkou převahu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Názor, že Evropa by neměla pouze spoléhat na Spojené státy a usilovat o vlastní obranyschopnost sice pak zastává 67 % Evropanů, uvádí Olsen. Tyto trendy podle něj ukazují, že evropští voliči by nepodpořili Spojené státy v konfliktu, který američtí politici napříč spektrem považují za nejdůležitější.

"Nic z toho není vytesáno do kamene. Evropští politici se mohou pokusit přesvědčit voliče o pokračující hodnotě silné, globální, západní aliance," píše konzultant. Očekává však, že pokud se jim to nepovede, budou pravděpodobně sledovat nálady voličů, investovat nedostatečně do obrany  a vyhýbat se silným protičínským prohlášením, která si ale přejí američtí politici.

V takovém případě by ale budoucí američtí prezidenti zřejmě dospěli k nešťastnému názoru, že podstatnější vojenské angažmá v Evropě již neslouží zájmům Spojených států, varuje Olsen. Naplnily by se tak podle něj nejhorší noční můry pro Evropu, a to nikoliv kvůli nezájmu Washingtonu, ale kvůli jejím vlastním inklinacím.

Související

Více souvisejících

NATO Afghanistán USA (Spojené státy americké) Rusko Čína

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy