NÁZOR - Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno prohlásila, že příchod koronaviru odhalil limity populismu, poukazuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center se obává, že s ohledem na historickou zkušenost Merkelová činí tak silný závěr předčasně.
Jsme pouze na začátku cesty
"Je pravda, že populistické strany a politici zažívají od března propad v průzkumech ve Spojených státech i v Evropě," připouští Olsen. Konstatuje, že dobře viditelné je to v případě amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale preference padají i populistickým stranám v Německu, Švédsku, Finsku a dalších zemích.
Průzkumy také ukazují, že roste podpora stávajících nepopulistických vlád, ať jsou pravicové jako v Rakousku, Irsku či Nizozemsku, či levicové jako v Kanadě, Dánsku nebo na Novém Zélandu, upozorňuje konzultant. Průzkumy tak podle něj zdánlivě podporují tvrzení Merkelové, že podpora populismu tváří v tvář skutečné krizi se rozplývá.
Za problém ovšem autor komentáře považuje to, zatím uplynuly pouhé čtyři měsíce pandemie, která bude dlouhodobým jevem, protože nikdo si nemůže skutečně myslet, že většina světa koronavirus porazila.
Opětovný nárůst nakažených nyní sužuje Spojené státy či Izrael a zbytek světa neklidně čeká, protože ví, že virus se může vrátit, ať již v případě nedostatečné opatrnosti, nebo se zimním ochlazením, uvádí Olsen. Dodává, že dokud nebude vyvinuta vakcína, která výrazně omezí šíření viru nebo jeho smrtnost, politici tuší, že mohou být lehce přinuceni opět vyhlásit karanténu a umrtvit ekonomiku.
"V té chvíli může být užitečná politická historie velké hospodářské krize (z 30. let)," pokračuje konzultant. Podotýká, že průzkumy veřejného mínění se tedy neprováděly, ale konaly se volby, které jasně ukázaly, že lidé začali požadovat radikální změnu až poté, co se krizi nedařilo vyřešit několik let.
Příliš se nepoukazuje na skutečnost, že republikáni tehdejšího amerického prezidenta Herberta Hoovera si ve volbách do Kongresu v roce 1930 vedli poměrně dobře, hospodářské krizi navzdory, upozorňuje Olsen. Připomíná, že strana sice přišla o mnoho křesel v obou parlamentních komorách, ale v senátu si zachovala většinu, zatímco ve sněmovně reprezentantů jí k tomu scházel jediný mandát.
Američtí voliči zkrátka chtěli vidět, zda republikáni, které víceméně podporovali téměř 40 let, dokážou přinést zemi prosperitu, kterou dlouhá desetiletí avizovali, soudí konzultant. Dodává, že to samé lze říct o dalších zemích.
Vládnoucí strany v Německu ve volbách v roce 1930 také hodně ztratily, ale nepřišly o většinu hlasů a mandátů, nastiňuje autor komentáře. Doplňuje, že v letech 1930 a 1931 voliči podpořili tradiční pravicové vlády také v Kanadě, Austrálii a ve Velké Británii, přičemž v úvodních letech velké hospodářské krize se vládní koalice s převahou pravice udržela i v Norsku.
Voliči nebudou trpěliví věčně
"Radikální politická změna se nestala normou, dokud krize netrvala roky," zdůrazňuje Olsen. Podotýká, že Švédové si zvolili první sociálnědemokratickou vládu v roce 1932, přičemž ve stejném roce dosáhli rozhodného vítězství i američtí demokraté Franklina Roosevelta, aby se obě strany následně držely u moci desetiletí a výrazně posunuly obě země doleva.
Tuto cestu následovaly v roce 1935 Nový Zéland a Kanada, o rok později si labouristickou vládu zvolili Norové a levicový kabinet se dostal k moci rovněž ve Franci, poukazuje konzultant. Vysvětluje, že ve všech zemích byl budován sociální stát a skončila předkrizová inklinace k ekonomickému liberalismu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.V zemích se slabší demokracií byla změna radikálnější, připomíná Olsen. Podotýká, že Němci ve volbách do Říšského sněmu z července 1932 nejenže odevzdali 37 % hlasů nacistické straně Adolfa Hitlera, ale hned 60 % z nich volilo nedemokratické strany - nacisty, komunisty či krajně pravicovou Německou národně lidovou stranu - odmítající Výmarskou republiku.
Německá demokracie byla do roku pryč, rakouská padla v roce 1934 a o dva roku později vypukla občanská válka ve Španělsku, po opětovném vítězství levice ve volbách, které provázely obvinění z podvodů, rekapituluje konzultant. Deklaruje, že současný establishment by se měl z této lekce poučit.
"Voliči budou tolerovat chvíli úpadku a zoufalství, ale nezůstanou trpěliví navždy," píše Olsen. Varuje, že pokud se během pár let socioekonomická situace podstatně nezlepší, případně bude stagnovat na výrazně nižší úrovni než před krizí, začnou lidé požadovat radikální změnu, která může přijít z radikálně populistického tábora nalevo i napravo.
Zoufalí lidé se postaví za strany a politiky, kteří slibují věci označované establishmentem za nereálné a nemožné, vysvětluje konzultant. Obává se, že nekonečný cyklus karantén, znovuotevírání ekonomiky a jejího opětovného uzavírání může nakonec zlomit ducha voličů a zavedené strany a standardní politici začnou být souzeni podle toho, jak moc tento cyklus udržují, nikoliv zda by z dlouhodobého hlediska fungovat.
Zavedení politici by tak měli postupovat obezřetně, nabádá Olsen. Míní, že nyní mají sice navrch, ale politické dopady koronaviru ještě zdaleka neodezněly.
Související
Když politici dojí stát kvůli sebepropagaci. Případ Merkelové nápadně připomíná Schillerovou
Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin
Angela Merkelová , populismus , Ekonomická krize , demokracie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák