NÁZOR - Krize nás probouzejí a ukazují tvrdou realitu, konstatuje ekonomka Mariana Mazzucatová v komentáři pro server New York Times. Profesorka z londýnské University College tvrdí, že stejně jako zářijové požáry v Kalifornii přesměrovaly pozornost ke klimatickým změnám, propad ekonomiky a zdravotní katastrofa vyvolaná nemocí covid-19 nás nutí přemýšlet o dlouhodobých problémech kapitalismu.
Čas řešit systémové a strukturální chyby
Již před pandemií, která připravila miliony lidí o práci, čelili pracující vzestupu námezdní práce a propadu své vyjednávací síly, upozorňuje expertka. Dodává, že desetiletí rozpočtových škrtů nahlodalo veřejné služby a mnoho velkých společností raději vyplácelo dividendy akcionářem, než aby investovalo do výzkumu a vývoje či do mezd a školení zaměstnanců, což oslabovalo dlouhodobý ekonomický růst.
"Éra deregulace umožnila firmám sledovat krátkodobou návratnost, což vedlo ke katastrofám jako finanční krize v roce 2008," píše ekonomka. Volá proto po změně a nabádá vlády, aby využily koronavirové krize k řešení strukturálních a systémových chyb.
Za dobrý začátek označuje Mazzucatová hon za vakcínou, jejíž vývoj a následné bezplatné poskytnutí všem lidem světa považuje za jediný způsob zastavení současné pandemie. Upozorňuje, že to si však žádá, aby veřejný sektor určoval vývoj nových léčiv, podněcoval inovace, zajišťoval férové ceny, zásoby a efektivní uplatňování patentů i konkurence a využíval kolektivní poznání k pozitivnímu dopadu na veřejné zdraví.
K tomuto nabádá i Světová zdravotnická organizace, která navrhuje zřídit patentový fond, uvádí profesorka. Dodává, že většina zemí ale do tohoto cíle neinvestuje a neposkytuje prostředky světovému zdravotnickému systému na boj s další vlnou koronaviru.
Momentálně probíhá vývoj tří stovek vakcín a země stojící za těmito projekty spíše soupeří, než aby spolupracovaly, poukazuje akademička. Obává se, že nejbohatší státy se soustředí na prolomení konečných regulačních pravidel, nikoliv na opatření, která by učinila vakcínu rovně dostupnou a do veřejného zdravotnictví přinesla širší inovace.
"Některé země také nezvládají řešit otázku přístupnosti pro své vlastní občany," kritizuje ekonomka. Konstatuje, že Spojené státy například nepřijaly žádnou pojistku, že lék či vakcína na proti koronaviru budou dostupné každému Američanovi, ačkoliv jejich vývoj je podstatně financován z peněz daňových poplatníků.
Farmakologická firma Gilead Sciences v červnu oznámila, že u soukromě pojištěných pacientů bude účtovat za léčbu remdesivirem 3.120 dolarů (přes 70 tisíc korun), přestože na vývoj léčiva šlo minimálně 70 milionů dolarů z veřejných peněz, připomíná Mazzucatová. Tvrdí, že tyto přešlapy ohrožují životy a prodlužují globální ekonomickou krizi.
Na mezinárodní úrovni musejí vlády spolupracovat a nastavit pevná pravidla ohledně duševního vlastnictví, cenotvorby a výroby, apeluje ekonomka. Volá po nastolení konsensu na univerzální dostupnosti vakcíny, protože to ovlivní, jak bude výroba vakcíny probíhat a kým bude řízena.
"Vlády také musí vepsat do smluv pevné podmínky, které zabrání farmakologickým firmám účtovat za léky a vakcíny proti covidu-19 nehorázné ceny," pokračuje profesorka. To podle ní odráží veřejný příspěvek do vývoje takových léčiv.
Riskujeme opakování chyb
Podobné principy se ovšem nemohou vztahovat pouze na koronavirovou vakcínu, nejde o tlak na firmy, ale vytváření přístupu akcionáře, který podstupuje riziko i sklízí odměnu z vytvořeného bohatství a hodnot, deklaruje Mazzucatová. Z ekonomického růstu podle ní mají mít prospěch všichni občané, a proto je nezbytné zlepšit podmínky zaměstnanců, vyvážit vztahy mezi soukromým a veřejným sektorem a omezit praxi, kdy jsou zisky společností využívány ke krátkodobému zvýšení cen akcií.
Možností je také podpora "zelenému zotavení", kdy se jádrem podpůrných balíčků na obnovu ekonomiky stane redukce uhlíkových emisí a vytváření environmentálně šetrných pracovních míst, nastiňuje odbornice. Věří, že řešení problému nespočívá pouze v navýšení financí, ale jejich přesměrování k vytváření více inklusivní a udržitelné ekonomiky.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Musíme transformovat, nikoliv pouze stimulovat ekonomiku, jinak riskujeme opakování chyb roku 2008," varuje expertka. Připomíná, že vlády tehdy nalily ohromné množství peněz do systému, což vyhnalo ceny akcií vzhůru, ale skutečné ekonomice příliš nepomohlo. Klíčem je chránit veřejné zájmy a největší náskok při úniku z aktuální krize a redefinici vztahu mezi veřejným a soukromým získají ty země, které chytře nastaví podmínky záchranných balíčků, míní autorka komentáře.
Ekonomka dává několik příkladů: Rakousko podmínilo pomoc aerolinkám plněním klimatických závazků. Francie zavádí pětiletý plán na zvýšení produkce elektrických a hybridních vozů s cílem snížit uhlíkové emise, tudíž využívá záchranný balík v objemu 8 miliard eur na transformaci automobilového průmyslu a podporu "zeleného oživení". Země, stejně jako Dánsko, Belgie a Polsko, také přijala zákon, který zamezuje firmám spojeným s daňovými ráji čerpat státní pomoc. Evropská centrální banka zase vyzvala banky, aby do roku 2021 nevyplácely dividendy a k bonusům přistupovaly "extrémně zdrženlivě". Ve Spojených státech někteří politici jako demokratka Elizabeth Warrenová navrhují zvýšení minimální mzdy a demokratizaci dozorčích rad, ve kterých by měli být zastoupeni nejen akcionáři, ale také zaměstnanci, stejně jako omezení na výplatu dividend, nákup akcií a vyplácení obřích bonusů.
"Nastal čas myslet odlišně - nikoliv proto, že covid-19 představuje velkou hrozbu pro naše zdraví a ekonomiku, ale protože jsou před námi velké výzvy, jak se planeta dále otepluje," píše profesorka. Deklaruje, že pokud tuto krizi nevyužijeme ke změně chování, snižujeme naše možnosti překonat krizi příští.
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?
Ekonomika , Ekonomická krize , kapitalismus , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
před 2 hodinami
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
před 2 hodinami
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
před 3 hodinami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 3 hodinami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 4 hodinami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 4 hodinami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 4 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 5 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 6 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 6 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 6 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 7 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 7 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 8 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 8 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 9 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 10 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 10 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 11 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
Americký exprezident Donald Trump tvrdí, že jeho nástupce v Bílém domě Joe Biden stojí na straně hnutí Hamás, když pohrozil zastavením dodávek amerických zbraní Izraeli. Uvedla to agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák