Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že jeho země bude žádat záruky, že se Severoatlantická aliance nebude rozšiřovat dále na východ. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ale oponoval, že Rusko nemá právo bránit sblížení Kyjeva s NATO. Jakékoliv bezpečnostní záruky, které by Moskva mohla žádat od Západu, by byly nelegitimní, uvedl Kuleba v Rize.
V lotyšské metropoli apeloval na ministry zahraničí členských států aliance, aby se NATO podílelo na odstrašení Ruska od další agrese proti Ukrajině.
Prohlášení z obou stran zazněla v situaci, kdy ukrajinští a západní představitelé vyjadřují obavy z koncentrace ruských vojsk u ukrajinských hranic, což by mohlo naznačovat, že se Rusko chystá Ukrajinu napadnout. Moskva to popírá a ruští diplomaté naopak dávají najevo znepokojení nad soustřeďováním ukrajinských jednotek v blízkosti konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny, poznamenala agentura AP.
"Před naší diplomacií stojí prvořadý úkol - usilovat o poskytnutí silných, spolehlivých a dlouhodobých záruk bezpečnosti. V dialogu se Spojenými státy a jejich spojenci budeme naléhat na vypracování konkrétních dohod, které vyloučí jakýkoliv další postup NATO na východ a rozmístění zbraňových systémů v blízkosti ruského území, které by nás ohrožovaly," řekl Putin během ceremonie přebírání pověřovacích listin od zahraničních velvyslanců. Ruský prezident podle agentury Interfax navrhl západním partnerům zahájit o této otázce jednání.
"Potřebujeme právní, právnické záruky bezpečnosti," zdůraznil a dodal, že ústní ujištění nestačí, protože je západní partneři svého času odmítli splnit.
Dodal, že má na mysli ústní ujištění o tom, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, které údajně Západ poskytl sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi v době, kdy se po pádu Berlínské zdi sjednocovalo Německo. Podle Putina "se vše udělalo přesně naopak".
"Nežádáme pro sebe žádné zvláštní podmínky. Chápeme, že jakékoliv úmluvy mají přihlížet k zájmům Ruska a všech států v euroatlantickém prostoru," dodal ruský prezident. Rusko podle něj žádá o zajištění klidné a stabilní situace pro všechny.
Putinovo prohlášení přišlo den poté, co varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo "červenou čáru".
Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba naopak podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že jakékoliv požadavky Ruska vůči NATO ohledně případného členství Ukrajiny v alianci jsou nelegitimní.
"Rusko nemůže zabránit Ukrajině sblížit se s NATO a nemá právo vyjadřovat se v příslušných debatách. Jakékoliv ruské návrhy projednat s NATO či USA či jinými zeměmi takzvané garance, že se aliance nerozšíří na východ, jsou nelegitimní," zdůraznil ministr. Nejlepší zárukou bezpečnosti by pro Rusko podle něj bylo stažení vojsk z ukrajinského území, ukončení agrese a normalizace vztahů se Západem tímto způsobem.
Kuleba ujistil, že je Ukrajina odhodlána pokračovat v reformách, a poděkoval členům NATO za podporu tohoto úsilí.
Výsledky summitu NATO, který se má konat příští rok v Madridu, podle ministra nejen vyjádří odpověď členských států na nové výzvy a hrozby, ale také stanoví směrnice, které budou moci Ukrajině pomoci splnit požadavky ohledně možného členství v alianci.
Západ a Ukrajina obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, Rusko to stále popírá. Konflikt, který vypukl na jaře 2014 krátce po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě a ruské anexi Krymu, si vyžádal podle odhadů více než 13.000 mrtvých.
Související
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
Rusko , Vladimír Putin , NATO
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák