S vyšetřováním válečných zločinů ruských jednotek na Ukrajině pomáhají dobrovolníci

S vyšetřováním potenciálních válečných zločinů ruských invazních jednotek na Ukrajině pomáhají dobrovolníci z občanské společnosti. "Jeden ze systematických (potenciálních válečných zločinů), které vidíme na různých místech, je využívání civilních objektů jako živých štítů.

Evidujeme rovněž řadu únosů, braní rukojmích a zabíjení lidí, kteří se nemohli bránit - například ve městě Buča měla řada zabitých lidí svázané ruce," řekla ČTK Oleksandra Romancovová, výkonná ředitelka ukrajinské nevládní organizace Centrum pro občanské svobody.

Organizace podle jejích slov v současné době spolupracuje se zhruba 400 dobrovolníky, kteří se rekrutovali mimo jiné z řad právníků, studentů, obchodních analytiků, designérů, ale je mezi nimi i zubař nebo učitel matematiky či sociologie. "Mnoho dobrovolníků jsou také vnitřně vysídlení lidé nebo uprchlíci, kteří nalézají oběti nebo svědky mezi dalšími lidmi, kteří uprchli z domovů," přibližuje Romancovová.

Organizace dobrovolníky aktivizovala skrze iniciativu nazvanou Euromajdan SOS. Ta vznikla v reakci na násilné rozehnání demonstrace na kyjevském náměstí Majdan v roce 2013 a následně dokumentovala porušování lidských práv během protestů a pomáhala pronásledovaným aktivistům. Po skončení demonstrací začala monitorovat porušování lidských práv na poloostrově Krym, který anektovalo Rusko, a údajné válečné zločiny v Donbasu, kde v roce 2014 vypukl konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou.

Když letos v únoru zaútočila na Ukrajinu ruská vojska, Centrum pro občanské svobody začalo podle Romancovové v rámci stejné iniciativy budovat dobrovolnické hnutí, jehož úkolem je shromažďovat informace o současných potenciálních válečných zločinech. Dobrovolníky pro tuto práci školí a poskytuje jim také psychologickou podporu, jelikož se často seznamují s otřesnými lidskými osudy.

"Jde hlavně o shromažďování svědectví lidí o tom, co viděli," popisuje ředitelka uskupení. "Někteří chodí na místo, ale vytvořili jsme takovou metodologii, která umožňuje zpovídat lidi i na dálku, pomocí videohovorů. To nám umožní zjistit, jestli mohou být dotazováni hlouběji a pokud ano, pak kontakt na ně předáme generální prokuratuře, případně Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Pracujeme tak, abychom nenarušili jejich metodologii a něco nepokazili," vysvětluje a dodává, že ukrajinská prokuratura se snaží vyšetřovat rychle, ale nemá dostatek lidí ke shromažďování všech důkazů.

Romancovová zároveň poznamenává, že spíše než o vyšetřování jde v případě dobrovolníků o dokumentování případů. "Mnoho lidí může popisovat něco hrozného, ale ne vždy musí jít o válečný zločin. Z mnoha získaných informací musíme vybrat, kdy jde o válečné zločiny," upozorňuje a dodává, že iniciativa pracuje rovněž s fotografiemi, videi, ale i s otevřenými zdroji, jako jsou zprávy novinářů, kanály na sociální síti telegram nebo facebookové stránky obcí.

"Potřebujeme snímky, ze kterých lze poznat, zda jde o válečný zločin, či nikoli. Jsou určitá pravidla. Například mnoho lidí se pokouší uklidit a zrekonstruovat poškozená místa. Pak donesou část nějaké zbraně. Ale potřebujeme vědět, odkud ji vzali, jak ležela. Na místě totiž můžete rozpoznat, z jakého směru se tam dostala," popisuje Romancovová.

"Vypadá to tak, že jdeme například do Makarivu, o kterém novináři dříve napsali, že tam byla bombardována pekárna. Najdeme lidi, kteří tam pracovali, hasiče, svědky. A zjistíme přesná data, čas bombardování a podobně," líčí představitelka organizace. "Koordinujeme se s dalšími organizacemi, kteří se této činnosti rovněž věnují. Nechceme, aby jeden svědek nebo oběť byla zpovídaná osmkrát. Kromě toho naši dobrovolníci nehovoří s oběťmi mučení nebo znásilnění. Pokud se o někom takovém dozvíme, předáme kontakt specializované organizaci, která má psychology," upozorňuje Romancovová.

Informace organizace shromažďuje v databázi. "V současné době v ní máme 4000 případů z celé Ukrajiny. Nejsou to všechno hlášení, protože kromě svědectví pracujeme i s těmi otevřenými zdroji," poznamenala. Jako jeden z příkladů, kdy ruské invazní jednotky podle zjištění organizace využily civilisty jako živé štíty, uvádí město Buča v Kyjevské oblasti.

"Lidé se před ruským bombardováním schovávali do budov jako jsou školy, školky a podobně. V jedné škole v Buči bylo ve sklepě 62 lidí, včetně tří těhotných žen, když přišli Rusové. Školu nelze použít jako vojenský objekt, ale oni to dělají. Přinesou těžké zbraně a začnou ze dvorku střílet. A když odněkud začnete střílet, stanete se terčem zpětné palby. Ukrajinská armáda věděla, že to byla škola, mohli tam být lidé, takže nemohla odpovědět na palbu," tvrdí Romancovová a upozorňuje, že objekty jako jsou školy, nemocnice či kulturní místa jsou pod ochranou mezinárodního humanitárního práva.

Kromě toho organizace eviduje například únosy, braní rukojmích a zabíjení bezbranných lidí. "Ve vsi Peremoha přivedli do sklepa osm lidí, stříleli do nich a potom tam hodili granát. Není to o tom, že by udělali nějakou chybu nebo nevěděli, co dělají. Vědí, co dělají - střílejí civilisty. Existují telefonické nahrávky, kde mluví o tom, že mají povolení střílet civilisty," uvádí Romancovová.

Organizace chce podle ní shromážděná svědectví a informace použít několika způsoby. "Jedním z našich cílů je tribunál pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina," sdělila.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová podle agentury AP nedávno uvedla, že její úřad zahájil už přibližně 15.000 vyšetřování souvisejících s ruskou invazí a identifikoval přes 500 podezřelých, včetně ruských ministrů či vojenských velitelů. Ukrajinský soud před časem v prvním případu svého druhu odsoudil zajatého ruského vojáka k doživotí za zabití civilisty. Následně uznal dva ruské vojáky vinnými z válečných zločinů spáchaných ostřelováním civilních budov a oba poslal za mříže na 11,5 roku.

Potenciálními válečnými zločiny na Ukrajině se zabývá také Mezinárodní trestní soud (ICC). Moskva veškerá obvinění ruských vojáků odmítá a navzdory množícím se důkazům a svědectvím je označuje za provokace ze strany Kyjeva.

Související

Zelenskyj u Záporoží navštívil frontové pozice

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil frontové pozice v Záporožské oblasti. Podle agentury AP se na jihu země rovněž setkal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, s nímž hovořil o situaci v Záporožské jaderné elektrárně okupované Rusy.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů. Chce dialog

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Chce o zákonu vést dialog a dosáhnout "širokého konsenzu". Netanjahu to uvedl ve svém dnešním večerním prohlášení k národu. Zároveň zdůraznil, že jeho vláda by nikdy nepřipustila občanskou válku. Země podle něj čelí krizi, která je skutečnou hrozbou pro národní jednotu Izraelců.

Aktualizováno před 7 minutami

Ilustrační fotografie.

Útok na škole v USA: Šest mrtvých, střílela mladá žena

Nejméně tři děti a tři dospělí přišli o život při střeleckém útoku na křesťanské škole v americkém městě Nashville, oznámila místní policie. Ze spáchání útoku podezírá mladou ženu, kterou na místě zastřelila, informují světové zpravodajské agentury. 

před 25 minutami

před 55 minutami

Maďarský parlament

Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO

Maďarský parlament dnes ratifikoval přistoupení Finska k Severoatlantické alianci. Proti bylo jen šest poslanců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel. Poslanci mají dnes ještě jednat o ratifikaci vstupu Švédska do NATO, informovala maďarská tisková agentura MTI. Termín tohoto hlasování ale není jasný.

Aktualizováno před 1 hodinou

Hasiči zasahují u nehody nákladního vozu, který sjel do slapské přehrady. (27.3.2023)

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel

Řidič nákladního auta sjel dnes po nárazu do svodidel na mostě u obce Svatý Jan na Příbramsku do Slapské přehrady. Na místě zemřel, nikdo jiný podle policie v autě nebyl. Havarované vozidlo vyprostilo z vody auto soukromé odtahové firmy. Na místě byl připraven i vyprošťovací tank hasičského záchranného sboru, řekl ČTK po 18:00 mluvčí hasičů Jan Sýkora. Havárie se stala dnes kolem 9:15. Řidič uvízl v kabině potopeného auta a zahynul.

Aktualizováno před 1 hodinou

Jan Lipavský

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. Po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to novinářům v Bruselu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podotkl také, že kromě války na Ukrajině má na evropskou bezpečnost vliv aktivita Číny v indopacifické oblasti a její potenciální podpora Moskvy, od níž Západ Peking zrazuje.

před 1 hodinou

Leopard 2A4

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa

Na Ukrajinu z Německa dorazilo 18 tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu zhruba před dvěma měsíci. Informoval o tom dnes německý časopis Der Spiegel, podle kterého už tanky překročily ukrajinskou hranici.

před 1 hodinou

Senát ČR

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek

Senát loni obdržel jen čtyři petice, což je poloviční počet v porovnání s předchozím rokem. Na rozdíl od roku 2021 také žádnou z nich neprojednal formou veřejného slyšení, neboť po započítání relevantních podpisů pod žádnou z loňských petic nefigurovalo 10.000 signatářů. Vyplývá to ze zprávy o loňských peticích, kterou má horní parlamentní komora podle doporučení petičního výboru tento čtvrtek vzít na vědomí.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny

Více než půl milionu víz dočasné ochrany udělilo Česko lidem z Ukrajiny prchajícím před válkou. V poslední době se vydávalo týdně přes 2100 víz, v únoru a na začátku března to bylo více než 2400 víz týdně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce

Při bourání zchátralých objektů po sovětské armádě v Milovicích na Nymbursku byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu. Území bývalého vojenského prostoru tak bylo kontaminováno. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného nakládání s odpady a podvodu. 

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády

Z pokusu vraždy a z ublížení na zdraví obvinila plzeňská policejní komisařka devětatřicetiletého muže. Je podezřelý, že v pátek večer na náměstí jedné obce na Plzeňsku bodl jednoho svého kamaráda do zad a druhého do hrudníku. Z místa pak utekl a policie ho po intenzivním pátrání zadržela v sobotu ráno, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Raindlová. Muže poslal soud do vazby.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zelenskyj u Záporoží navštívil frontové pozice

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil frontové pozice v Záporožské oblasti. Podle agentury AP se na jihu země rovněž setkal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, s nímž hovořil o situaci v Záporožské jaderné elektrárně okupované Rusy.

před 3 hodinami

Vladimír Balaš

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol (VŠ) na odměňování pedagogů jednat v úterý s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve středu by pak na výjezdním zasedání v Jeseníku měla záležitost projednat vláda. Balaš to řekl novinářům po dnešním jednání se zástupci univerzit. Financování VŠ označil za dlouhodobě zanedbané, na řešení se podle něj musí vedle státu podílet i samotné školy.

před 4 hodinami

Alena Vitásková

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním v kauze licencí pro solární elektrárny. Od státu žádala 48,6 milionu korun, získala jen 600.000 korun. Nejvyšší soud loni odmítl její dovolání. Podání ústavní stížnosti je patrné z justiční databáze. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU

Velvyslanci zemí Evropské unie dnes podpořili normu zavádějící od roku 2035 bezemisní požadavky pro spalovací motory. Informovalo o tom švédské předsednictví bloku, podle něhož dostanou pravidla ke konečnému schválení v úterý na stůl unijní ministři pro energetiku. Německo, které spolu s dalšími zeměmi přijetí textu blokovalo, se v sobotu s Evropskou komisí dohodlo na kompromisním znění výjimky pro syntetická paliva.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?

Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.

Aktualizováno před 4 hodinami

Rusko rozmístí jaderné zbraně v Bělorusku i přes odmítavou reakci, vzkazuje Západu Peskov

Odmítavá reakce Západu nemůže změnit nic na plánech Moskvy rozmístit v sousedním Bělorusku jaderné zbraně. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zdroj: ČTK

Další zprávy