Izrael pokračuje v intenzivním bombardování Sýrie, které zahájil po svržení režimu prezidenta Bašára Asada syrskými povstalci. Britská organizace Syrian Observatory for Human Rights (SOHR) uvedla, že od neděle, kdy došlo k pádu Damašku, Izrael provedl více než 310 leteckých úderů na vojenské cíle napříč Sýrií. Mezi zasaženými místy jsou vojenská letiště, sklady zbraní, námořní základny i výzkumná centra, uvedl server BBC.
Podle SOHR byly údery zaměřeny zejména na oblasti kolem Aleppa, Damašku a Hamá. Jen mezi pondělní nocí a úterním ránem bylo údajně provedeno přes 60 náletů. Organizace dodává, že mnoho zasažených zařízení nebylo pouze poškozeno, ale zcela zničeno. Zakladatel SOHR, Rami Abdul Rahman, označil nálety za "zničení všech kapacit syrské armády" a upozornil, že "syrská území jsou systematicky narušována".
Izraelské obranné síly (IDF) popírají zprávy o přesunu svých tanků blízko Damašku a tvrdí, že jejich vojáci zůstávají v demilitarizované nárazníkové zóně na Golanských výšinách, která je monitorována OSN. Premiér Benjamin Netanjahu označil dočasné obsazení syrských pozic v této zóně za "obranné opatření", dokud nebude nalezeno vhodné řešení.
Netanjahu zároveň vyjádřil ochotu spolupracovat s novými syrskými silami, pokud to bude možné, a prohlásil: "Naším cílem je navázat mírové sousedské vztahy. Pokud to však nebude možné, uděláme vše pro obranu Izraele a jeho hranic." Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar dodal, že nálety se zaměřují na strategické zbraňové systémy, například chemické zbraně či rakety dlouhého doletu, aby se zabránilo jejich pádu do rukou extremistů.
Útoky následují po pádu Asadova režimu, který byl u moci více než pět desetiletí. Damašek obsadily v neděli síly vedené islamistickou opozicí Hayat Tahrir al-Šam (HTS), která na státní televizi prohlásila, že Sýrie je nyní "svobodná". Asad, který vládl od roku 2000, převzal moc po svém otci Háfizovi al-Asadovi.
Situace v Sýrii je nadále napjatá, přičemž Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) vyzvala syrské úřady, aby zajistily bezpečnost zbývajících zásob chemických zbraní. Není však jasné, kolik těchto zbraní zůstává a kde se nacházejí. Izrael své nálety ospravedlňuje nutností ochránit vlastní bezpečnost a zabránit destabilizaci regionu.
SOHR upřesnilo, že izraelské nálety zasáhly vojenská letiště, sklady zbraní a munice, letecké eskadry, radary, signalizační stanice a další strategická zařízení ve většině syrských provincií. Významné škody byly hlášeny také v blízkosti přístavního města Lázikíje, kde izraelské síly zaútočily na zařízení protivzdušné obrany a poškodily syrské vojenské lodě i sklady. Silné výbuchy byly rovněž zaznamenány v metropoli Damašku, jak informovali reportéři francouzské agentury AFP.
Kromě leteckých úderů izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě, aby po svržení syrského režimu převzala kontrolu nad nárazníkovou zónou v Sýrii, která byla vytvořena v rámci dohody o klidu zbraní z roku 1974. Tato oblast, monitorovaná OSN, se nachází na Golanských výšinách, které Izrael od roku 1967 ovládá z větší části.
Golanské výšiny byly původně obsazeny Izraelem během šestidenní války a v roce 1981 byl přijat zákon, který rozšířil izraelskou správu nad tímto územím. Tento krok však nebyl mezinárodně uznán a Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 497 označila anexi za neplatnou. Navzdory tomu v roce 2019 Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oficiálně uznaly izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami, čímž podpořily dlouhodobý izraelský nárok na toto strategicky významné území.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 1 hodinou
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 2 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 4 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 5 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 6 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 7 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
včera
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
včera
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
včera
Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci
Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.
Zdroj: Libor Novák