Izrael pokračuje v intenzivním bombardování Sýrie, které zahájil po svržení režimu prezidenta Bašára Asada syrskými povstalci. Britská organizace Syrian Observatory for Human Rights (SOHR) uvedla, že od neděle, kdy došlo k pádu Damašku, Izrael provedl více než 310 leteckých úderů na vojenské cíle napříč Sýrií. Mezi zasaženými místy jsou vojenská letiště, sklady zbraní, námořní základny i výzkumná centra, uvedl server BBC.
Podle SOHR byly údery zaměřeny zejména na oblasti kolem Aleppa, Damašku a Hamá. Jen mezi pondělní nocí a úterním ránem bylo údajně provedeno přes 60 náletů. Organizace dodává, že mnoho zasažených zařízení nebylo pouze poškozeno, ale zcela zničeno. Zakladatel SOHR, Rami Abdul Rahman, označil nálety za "zničení všech kapacit syrské armády" a upozornil, že "syrská území jsou systematicky narušována".
Izraelské obranné síly (IDF) popírají zprávy o přesunu svých tanků blízko Damašku a tvrdí, že jejich vojáci zůstávají v demilitarizované nárazníkové zóně na Golanských výšinách, která je monitorována OSN. Premiér Benjamin Netanjahu označil dočasné obsazení syrských pozic v této zóně za "obranné opatření", dokud nebude nalezeno vhodné řešení.
Netanjahu zároveň vyjádřil ochotu spolupracovat s novými syrskými silami, pokud to bude možné, a prohlásil: "Naším cílem je navázat mírové sousedské vztahy. Pokud to však nebude možné, uděláme vše pro obranu Izraele a jeho hranic." Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar dodal, že nálety se zaměřují na strategické zbraňové systémy, například chemické zbraně či rakety dlouhého doletu, aby se zabránilo jejich pádu do rukou extremistů.
Útoky následují po pádu Asadova režimu, který byl u moci více než pět desetiletí. Damašek obsadily v neděli síly vedené islamistickou opozicí Hayat Tahrir al-Šam (HTS), která na státní televizi prohlásila, že Sýrie je nyní "svobodná". Asad, který vládl od roku 2000, převzal moc po svém otci Háfizovi al-Asadovi.
Situace v Sýrii je nadále napjatá, přičemž Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) vyzvala syrské úřady, aby zajistily bezpečnost zbývajících zásob chemických zbraní. Není však jasné, kolik těchto zbraní zůstává a kde se nacházejí. Izrael své nálety ospravedlňuje nutností ochránit vlastní bezpečnost a zabránit destabilizaci regionu.
SOHR upřesnilo, že izraelské nálety zasáhly vojenská letiště, sklady zbraní a munice, letecké eskadry, radary, signalizační stanice a další strategická zařízení ve většině syrských provincií. Významné škody byly hlášeny také v blízkosti přístavního města Lázikíje, kde izraelské síly zaútočily na zařízení protivzdušné obrany a poškodily syrské vojenské lodě i sklady. Silné výbuchy byly rovněž zaznamenány v metropoli Damašku, jak informovali reportéři francouzské agentury AFP.
Kromě leteckých úderů izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě, aby po svržení syrského režimu převzala kontrolu nad nárazníkovou zónou v Sýrii, která byla vytvořena v rámci dohody o klidu zbraní z roku 1974. Tato oblast, monitorovaná OSN, se nachází na Golanských výšinách, které Izrael od roku 1967 ovládá z větší části.
Golanské výšiny byly původně obsazeny Izraelem během šestidenní války a v roce 1981 byl přijat zákon, který rozšířil izraelskou správu nad tímto územím. Tento krok však nebyl mezinárodně uznán a Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 497 označila anexi za neplatnou. Navzdory tomu v roce 2019 Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oficiálně uznaly izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami, čímž podpořily dlouhodobý izraelský nárok na toto strategicky významné území.
Související
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
včera
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
včera
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
včera
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
včera
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
včera
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
včera
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
včera
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
včera
Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina
včera
Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny
včera
Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší
včera
Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal
včera
Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů
včera
Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže
včera
Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii
včera
Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit
včera
Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu
včera
Průvodce říjnovými volbami. Ministerstvo připravilo několik novinek, pomohou QR kódy
včera
Předpověď počasí na víkend. Babí léto přinese oteplení
24. září 2026 21:58
Dálniční známky nebudou automaticky zdražovat. Poslanci to posvětili
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je konec automatického zdražování cen dálničních známek. Prošel i návrh na proměnu denní dálniční známky na skutečně čtyřiadvacetihodinovou. Návrh změn nyní poputuje k projednání do Senátu. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027.
Zdroj: Jan Hrabě