Izraelská armáda posiluje operace v Pásmu Gazy, navzdory chystané dohodě

Informace o těchto vojenských operacích přišla současně s prohlášením izraelské armády o úmrtí dalších tří jejích vojáků, čímž se zvýšil celkový počet mrtvých na izraelské straně na nejméně 61. Uvedl to server Times of Israel.

Izraelské pozemní síly rovněž postupují do hloubky Pásma Gazy a bojují s Hamásem na okraji Džabálije, což je největší uprchlický tábor v této oblasti. Izraelská armáda také oznámila nalezení zbraní v některých rezidenčních domech ve městě.

Zpráva o eskalaci vojenských operací přišla po informacích od Bílého domu, který popřel zprávy listu Washington Post o dosažení předběžné dohody o několikadenním příměří mezi Hamásem a Izraelem.

Příměří mělo být spojeno s propuštěním desítek rukojmích a rozšířením humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Bílý dům uvedl, že dohoda není uzavřena, ale Spojené státy intenzivně pracují na jejím dokončení.

Dosažení dohody o osvobození rukojmích zadržovaných Hamásem v Pásmu Gazy v současnosti závisí už jen na "méně důležitých" praktických otázkách, prohlásil katarský premiér Muhammad bin Abdarrahmán Ál Sání.

Podle podrobné šestistránkové dohody, jak ji popsal server, by propouštění rukojmích, včetně žen a dětí, mělo začít v příštích několika dnech, pokud nedojde k žádným komplikacím.

Každých 24 hodin by měla být ze zhruba 240 palestinských rukojmích postupně propuštěna skupinka. Konkrétní počet propuštěných zatím není jasný, a dohled nad procesem a dodržováním příměří by měly zajišťovat neblíže specifikované vzdušné prostředky.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.