Jak naložit s konfiskovaným ruským majetkem? Historie nabízí dvě možnosti – legální a „méně legální“

Server European Pravda sdílel článek s možnými návrhy a příklady z minulosti, jak lze potrestat Ruskou federaci za její zločiny během agrese proti Ukrajině. Apeloval přitom na Spojené státy coby „lídra demokratického světa“ a zemi, která „udává tón“ v mezinárodněprávních otázkách. Podle tohoto serveru další konfiskace ruského majetku ve světě do značné míry závisí právě na rozhodnutích Washingtonu. 

Potenciální konfiskaci ruského majetku popisuje jako „vysoce prestižní a citlivou záležitost“. „Od 90. let 20. století jsou Spojené státy zodpovědné za uvalení dvou třetin světových sankcí, včetně sankcí na státní aktiva Kuby a Afghánistánu.“

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v srpnu 2021 oznámila zmrazení státních aktiv Afghánistánu v USA. Tehdy nebylo jasné, jestli má k účtu přístup exilová afghánská vláda nebo Tálibán, který se právě zmocnil vlády. 

V únoru loňského roku vydal Biden exekutivní příkaz o ochraně určitého typu majetku banky Da Afghanistan „ve prospěch afghánského lidu“. Veškerý majetek a podíly v bance v hodnotě sedmi miliard dolarů byly zablokovány a nyní je nelze vůbec prodat. Část prostředků byla následně převedena do Afghánského fondu ve Švýcarsku „na humanitární a hospodářskou pomoc zemi, a to s obejitím Tálibánu“. 

Spojené státy chtěly dokonce část těchto aktiv použít jako odškodné pro oběti teroristických útoků z 11. září 2001. Okresní soud v New Yorku ale v únoru 2023 tomuto kroku učinili přítrž s tím, že „americké soudy neměly pravomoc povolit konfiskaci aktiv“. „Americké soudy nemohou federální vládě povolit používání afghánského majetku, protože by to znamenalo, že Spojené státy uznávají legitimitu vlády Tálibánu,“ znělo odůvodnění soudu. 

Případ blokace kubánských aktiv v 60. letech minulého století je na opačné straně legitimity – lépe řečeno je nelegální. „Kubánská vláda pod vedením Fidela Castra vyvlastnila majetek amerických občanů a společností na svém území,“ napsal server European Pravda. V reakci na to Američané zmrazili kubánská aktiva, hrubé odhady hovoří o částce 500 milionů dolarů.

Během července 1963 americké ministerstvo financí vydalo nařízení o kontrole kubánských aktiv a o rok později prezident Lyndon Johnson podepsal zákon týkající se pohledávek amerických občanů vůči vládě na Kubě. Tento dokument převedl některá státní aktiva Havany na USA, neupřesnil ale která. 

Současně výnosy z tohoto prodeje nejsou dostupné Američanům, jejichž majetek byl vyvlastněn, neboť „budou použity na pokrytí administrativních výdajů“. Od roku 2003 už ani nejsou k dispozici žádné veřejné informace o krocích vlády USA vůči kubánským aktivům.

A v roce 2000 americký Kongres přijal zákon o tom, že „97 milionů dolarů ze zmrazených kubánských aktiv bude vyplaceno rodinám amerických pilotů kubánského původu, které kubánská vláda sestřelila v roce 1996“. Roku 2006 federální soud v New Yorku nařídil vyplacení 91 milionů dolarů ze zmrazených kubánských aktiv rodinám dvou mužů, kteří zemřeli po neúspěšné americké operaci na Kubě roku 1961. 

European Pravda tak Washingtonu nabízí dvě cesty, ze kterých si může ve svém přístupu vůči Rusku zvolit. „V případě Ruska budou Spojené státy s největší pravděpodobností kombinovat předchozí zkušenosti z kubánského a afghánského případu,“ píše server. 

„Je vhodné vzít si příklad z Kuby a přijmout výklenkovou legislativu výhradně pro okolnosti ruské války proti Ukrajině. Zatímco vývoj federálního regulačního rámce umožní podrobnější zdůvodnění kroků týkajících se ruských fondů,“ podotýká.

Související

Více souvisejících

Rusko majetek válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

včera

4. srpna 2026 22:04

4. srpna 2026 21:08

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

4. srpna 2026 20:07

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy