Jak Putin zpackal ukrajinskou invazi - a pak odmítl přiznat chybu

Okolo jedné hodiny ráno 24. února 2022 obdržel šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov znepokojivý telefonát. Ruský prezident Vladimir Putin, který strávil měsíce shromažďováním více než stotisícové armády na hranicích s Ukrajinou, dal svolení k invazi, píše list Financial Times.

Rozhodnutí Lavrova dokonale zaskočilo. Jen o několik dní dříve se ruský prezident ptal při nepříjemně rozpačitém a televizí přenášeném zasedání své bezpečnostní rady na její názor ohledně uznání dvou separatistických státečků na Donbasu, průmyslovém pohraničním regionu na Ukrajině. O Putinových skutečných záměrech se ale mohli členové rady jenom dohadovat.

Udržovat Lavrova v nevědomosti nebylo pro Putina, který měl tendenci soustředit rozhodování o zahraniční politice mezi hrstku blízkých důvěrníků, nijak neobvyklé. Při této příležitosti byl Lavrov díky telefonátu jedním z mála lidí, kteří o Putinově plánu věděli dopředu. Kremelské vedení se o invazi dozvědělo až ve chvíli, kdy Putin 24. února ráno v televizi vyhlásil začátek "speciální vojenské operace".

Později téhož dne se v Kremlu sešlo na schůzce svolané jen o den dříve několik desítek oligarchů. Jasně si uvědomovali, že invaze si od Západu vyslouží sankce, které by mohly zničit jejich impéria. "Všichni z toho šíleli," uvedl člověk, který se schůze zúčastnil. Zatímco oligarchové čekali na začátek jednání, jeden z nich si všiml Lavrova odcházejícího z jiné schůze. Na ministra zahraničí naléhal, aby vysvětlil Putinovy pohnutky.

Lavrov k tomu neměl co říct; úředníci, se kterými se sešel v Kremlu, toho věděli ještě méně než on. V šoku se oligarcha zeptal, jak mohl Putin naplánovat tak obrovskou invazi v tak malém kruhu - natolik malém, že většina vysoce postavených úředníků Kremlu, vrcholných ekonomů i příslušníků podnikatelské elity ani nevěřila, že je to možné.

"Má tři poradce," odpověděl podle oligarchy Lavrov. "Ivana Hrozného. Petra Velikého. A Kateřinu Velikou," řekl podle Finacial Times šéf diplomacie.

Podle Putinova plánu měla ruská vojska během několika dní obsadit Kyjev v brilantní, relativně nekrvavé a bleskové válce. Místo toho se z války pro Rusko stala šlamastyka historických rozměrů. Rok od začátku si Putinova invaze vyžádala - jak uvádějí západní představitelé - více než 200.000 mrtvých a zraněných z řad ruských ozbrojených sil. Boje vyčerpaly zásoby tanků, dělostřelectva a střel s plochou dráhou letu a zemi odřízly od světových finančních trhů a západních dodavatelských řetězců.

Ačkoliv je Putinovi čím dál tím víc zřejmé, jak obrovskou cenu musí Rusko za invazi zaplatit, ruský vůdce je podle lidí, kteří ho znají, více než kdy jindy odhodlaný konflikt dotáhnout do konce.

"Nikdy nebylo v plánu, aby zemřely statisíce lidí. Celé se to strašlivě zvrtlo," uvádí někdejší vysoce postavený ruský představitel. Původní plán je v troskách a Putin tak hledá nové důvody, jak ospravedlnit svou válku. Trvá na tom, že neměl na vybranou a invazi musel za každou cenu podniknout, shodují se bývalí i současní ruští představitelé.

"Svým blízkým říká: 'Ukázalo se, že jsme byli naprosto nepřipraveni. V armádě vládne chaos. Náš průmysl ovládl chaos. Ale je dobře, že jsme na to přišli teď a ne až ve chvíli, kdy nás napadne NATO,'" dodává bývalý ruský představitel.

Financial Times hovořili s šesti dlouholetými Putinovými důvěrníky i s lidmi zapojenými do ruského válečného tažení a se současnými představiteli Západu a Ukrajiny, aby popsali, jak Putin zpackal invazi - a pak raději zvýšil sázku, než aby přiznal chybu. Všichni z nich hovořili pod podmínkou anonymity.

Putinovi známí ho popisují jako vůdce, který se od začátku války dostal do ještě větší izolace. "Stalin byl padouch, ale dobrý manažer, protože se mu nedalo lhát. Putinovi ale nikdo nemůže říct pravdu," říká jeden z nich. "Lidé, kteří nikomu nedůvěřují, svou důvěru vloží ve velmi malý okruh lidí, kteří jim lžou," dodává.

Loni to nebylo poprvé, co Putin zatajil plány na invazi svým blízkým poradcům. Když Rusko v roce 2014 vzalo Ukrajině Krym, neinformoval o tom ruský vůdce ani svou bezpečnostní radu. Podle dvou někdejších vysoce postavených činitelů ze Spojených států a Ruska Putinovi poradci zpočátku na prezidenta naléhali, aby vojáky na Krymský poloostrov neposílal.

"Pokud s tím nesouhlasíte, můžete odejít," řekl tehdy podle bývalého ruského činitele Putin.

Když Západ v roce 2014 v obavách ze zvýšení napětí až do bodu, ze kterého není návratu, a ze zpřetrhání ekonomických vazeb reagoval pouhým klepnutím přes prsty, Putina to podle jeho blízkých přesvědčilo, že se rozhodl správně.

Jedním z hlasů, které loni trvaly na tom, že Ukrajinci přivítají ruské síly s otevřenou náručí, byl Viktor Medvedčuk - Putinův blízký přítel a šéf tehdejší největší opoziční strany v ukrajinském parlamentu. Tato vize se ale zásadně lišila od politické reality na Ukrajině, kde proruskou menšinu, zastoupenou Medvedčukem, výrazně převyšovali ti, kteří jím opovrhovali pro jeho vazby na Moskvu. Medvedčukovo hodnocení podpořila tajná služba FSB.

"FSB měla vybudovaný celý systém, jak říkat šéfovi, co chce slyšet," říká jeden ze zdrojů, příslušník západních rozvědek.

Nesouhlasné hlasy ale zaznívaly z ruské rozvědky SVR a v ruském generálním štábu. Na zasedání ruské bezpečnostní rady tři dny před začátkem invaze dokonce Nikolaj Patrušev, tajemník bezpečnostní rady a Putinův nejdéle sloužící spojenec, navrhl, aby ještě jednu šanci dostala diplomacie.

"Věděl, v jak špatném stavu je armáda, a Putinovi to řekl," vzpomíná člověk blízký Kremlu.

Ale stejně jako v roce 2014 je Putin přehlasoval a trval na tom, že je lépe informován.

Související

Jevgenij Prigožin

Prigožin chce omezit operace na Ukrajině, pozornost upře na Afriku

Zakladatel soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se chystá omezit operace svých žoldnéřů na Ukrajině, kde se jim kvůli mocenským sporům dostává čím dál tím menší podpory. S odvoláním na osoby obeznámené se situací to píše agentura Bloomberg, podle které Prigožin plánuje přesunout svou pozornost zpět do Afriky.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin Sergej Lavrov

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zahájila summit o Ukrajině, k lídrům promluvil Zelenskyj

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu pravidelný summit, jehož hlavními tématy jsou další pomoc Ukrajině v obraně proti ruské agresi a podpora zelené evropské ekonomiky. Na úvod jednání se s nimi na dálku spojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jim přiblížil aktuální vývoj války a další potřeby své země. 

před 6 minutami

Aktualizováno před 8 minutami

Marian Jurečka

Jurečka se hájí ve věci odvolání šéfa úřadu práce. Odstupovat nehodlá

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že při odvolání generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona postupoval podle služebního zákona. Své výhrady bývalému šéfovi opakovaně sdělil. Pokud má Najmon pochybnosti, může se obrátit na ministerstvo vnitra či soud. Jurečka to dnes řekl novinářům. Výzvy k odstoupení považuje za absurdní.

Aktualizováno před 9 minutami

TikTok

Britský parlament zakáže TikTok na služebních telefonech zaměstnanců

Britský parlament zakáže čínskou aplikaci TikTok na všech služebních zařízeních a v širší parlamentní síti s odkazem na kybernetickou bezpečnost. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mluvčí TikToku opatření označil za chybné a uvedl, že vychází z mylných představ o společnosti. Stejný krok minulý týden učinila i britská vláda, jež následovala řadu západních zemí, které tak již z bezpečnostních důvodů učinily.

Aktualizováno před 10 minutami

Aktualizováno před 11 minutami

Bohuslav Svoboda

Svoboda chce, aby se městská policie omluvila Železnému za zveřejnění videa

Městská policie v Praze (MPP) podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nebyla oprávněna zveřejnit videozáznam zachycující řešení přestupku moderátora České televize Jakuba Železného v centru města. Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videozáznamu, uvedl primátor. 

před 53 minutami

Rishi Sunak

Není možné znovu jednat o dohodě o Severním Irsku, vzkazuje britská vláda

Londýn nebude znovu vyjednávat o žádné části přepracované dohody o novém uspořádání pro Severní Irsko, na níž se dohodl s Evropskou unií na konci února. Neučiní tak ani navzdory výzvám největší severoirské unionistické strany, která má k textu velké výhrady a už rok kvůli nesouhlasu s pobrexitovým režimem bojkotuje místní samosprávu. 

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Dva ukrajinští vojáci z pluku Azov dostali od ruského soudu 25 let

Ruský soud v neuznávané Doněcké lidové republice (DNR) na východě Ukrajiny odsoudil k 25 letům vězení dva ukrajinské vojáky, kteří podle verdiktu zastřelili v obléhaném Mariupolu dva civilisty. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na kriminální ústřednu. O obhajobě ukrajinských vojáků se vůbec nezmínila. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Ukrajinským dětem uneseným do Ruska tvrdili, že se jich rodiče zřekli

Ukrajinským dětem, které byly uneseny okupační správou do Ruska, ruští úředníci tvrdili, že se jich vlastní rodiče zřekli. Podle agentury Unian to uvedl chlapec z Chersonské oblasti, jedno ze 17 unesených dětí, které se podle charitativní organizace Save Ukraine podařilo tento týden navrátit z Ruska na Ukrajinu.

před 1 hodinou

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová v Koreji jednala o automobilovém průmyslu i moderních technologiích

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dnes na návštěvě Jižní Koreje jednala o spolupráci obou zemí v automobilovém průmyslu či o moderních technologiích. V Soulu se sešla s premiérem Han Dok-soem i se svým jihokorejským protějškem Kim Čin-pchjoem. Informovala o tom Česká televize (ČT). 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Kongres USA

V Kongresu zpovídají ředitele TikToku, kterému hrozí v USA zákaz

Šéfka výboru pro energetiku a obchod americké Sněmovny reprezentantů, republikánka Cathy Rodgersová řekla, že sociální síť TikTok je hrozbou pro americkou národní bezpečnost i pro děti, které ji používají. Ředitel sítě Shou Zi Chew dnes před výborem odpovídá na dotazy kongresmanů. 

před 2 hodinami

Vlaky

Ve Francii probíhá další kolo stávek, nejezdí vlaky, část škol je uzavřena

Demonstranti dnes ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií, uvedla agentura Reuters. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli stávce popelářů se na ulicích hromadily odpadky.

před 2 hodinami

Oumuamua

Žádné UFO. Vědcům se podařilo objasnit záhadu tělesa Oumuamua

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila, napsal deník The Times.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Lyžařská sezona

Lyžařská sezona se blíží k závěru, o víkendu zavřou další skiareály

Lyžařská sezona se blíží k závěru. V Plzeňském či Zlínském kraji už se lyžuje vždy jen v jediném areálu. Další střediska plánují ukončení provozu od příštího týdne, některá z nich proto na víkend připravila rozlučkový program, vyplývá ze zjištění krajských zpravodajů ČTK. Lyžování nepřeje teplé počasí posledních dní, nadějí pro vlekaře je meteorology předpovídané ochlazení od víkendu.

před 2 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Putina, navzdory vydanému zatykači

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. Jak dodal, neexistuje k tomu právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl.

před 2 hodinami

Populace Kanady vzrostla o milion za poslední rok, nejvíce za více než 60 let

Populace Kanady čítá o zhruba milion lidí více než před rokem, jde o největší meziroční populační nárůst od roku 1957, píše web stanice BBC. Téměř 96 procent tohoto nárůstu tvoří imigrace. Kanada měla k 1. lednu 2023 podle národního statistického úřadu 39,566.248 obyvatel.

Zdroj: ČTK

Další zprávy