Kamala Harrisová chce být prezidentkou USA a porazit Trumpa

Americký prezident Joe Biden se v neděli vzdal své snahy o znovuzvolení pod rostoucím tlakem svých demokratických kolegů a podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou jako kandidátku strany, která se v listopadových volbách utká s republikánem Donaldem Trumpem. Ta je připravena výzvu přijmout a porazit kandidáta republikánů.

Krátce po Bidenově oznámení Trump řekl CNN: „Harrisovou bude snazší porazit, než by bylo Joe Bidena."

Předseda Demokratického národního výboru Jaime Harrison řekl, že Američané brzy uslyší od strany o dalších krocích a cestě vpřed v nominačním procesu. Bylo to poprvé za více než půl století, kdy se úřadující americký prezident vzdal nominace své strany. Uvedla agentura Reuters.

Harrisová ve svém prohlášení poděkovala Joe Bidenovi za jeho dlouholetou službu Spojeným státům a za jeho „mimořádné vedení". „Jeho neuvěřitelný odkaz je úspěchem, který nemá v moderní historii USA obdoby," uvádí v prohlášení.

„Jsem poctěna, že mám podporu prezidenta a mým záměrem je vyhrát a získat nominaci," řekla.

Pokud se devětapadesátiletá Kamala Harrisová stane nominantkou Demokratické strany na prezidentku, stane se první černošskou ženou v historii USA, která povede kandidátku velké strany. Harrisová, bývalá generální prokurátorka Kalifornie a americká senátorka, neúspěšně kandidovala na prezidentku v roce 2020 proti Joe Bidenovi. Harrisová ve svém prohlášení uvedla, že je odhodlána získat nominaci, sjednotit Demokratickou stranu a porazit Donalda Trumpa.

Tým Harrisové, její spojenci a podporovatelé aktivně pracují na získání podpory delegátů před Národním sjezdem Demokratické strany, který se uskuteční v srpnu v Chicagu. Předsedové demokratických stran již vyjádřili svou podporu Harrisové jako stranické kandidátky. Mezitím se uvnitř strany stupňuje opozice vůči Bidenově kampani, kdy 36 demokratů v Kongresu veřejně vyzvalo Bidena k odstoupení kvůli obavám o jeho duševní schopnosti a šanci ovládnout Kongres.

Není jasné, zda se o nominaci Harrisové postaví další vysoce postavení demokraté, i když je obecně považována za favoritku mnoha stranických funkcionářů. Kalifornský guvernér Gavin Newsom Harrisovou podpořil, zatímco další potenciální vyzyvatelé, jako guvernérka Gretchen Whitmerová a guvernér Andy Beshear, vydali prohlášení chválící Bidena, ale nezmínili viceprezidentku. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro a ministr dopravy Pete Buttigieg vyjádřili podporu Harrisové, a oba jsou považováni za možné kandidáty na viceprezidenta.

„Minulý rok jsem cestovala po celé zemi a mluvila s Američany o této jasné volbě v nejdůležitějších volbách. To je to, v čem budu pokračovat v nadcházejících dnech a týdnech. Udělám vše, co je v mých silách, abych sjednotila Demokratickou stranu a lid – abych porazila Donalda Trumpa a jeho extrémní agendu Projektu 2025," uvádí se v prohlášení.

Jak řekla, do voleb zbývá 107 dní. "Budeme bojovat společně. Společně zvítězíme," zdůraznila.

Americký prezident Joe Biden odstoupil z prezidentského klání

Biden v příspěvku v neděli platformě X na sociálních sítích uvedl, že zůstane ve své roli prezidenta a vrchního velitele až do konce svého funkčního období v lednu 2025 a tento týden promluví k národu.

„Byla to největší čest mého života sloužit jako váš prezident. A i když jsem měl v úmyslu usilovat o znovuzvolení, věřím, že je v nejlepším zájmu mé strany a země, abych odstoupil a soustředil se pouze na plnění svých povinností prezidenta po zbytek svého funkčního období," napsal Biden.

Bidenovo oznámení o odstoupení z klání následuje po silném tlaku ze strany demokratických zákonodárců a stranických funkcionářů, kteří ho vyzvali k tomuto kroku po jeho neúspěšném výkonu v televizní debatě proti Donaldu Trumpovi. Tím, že Biden upustil od své snahy o znovuzvolení, otevřel cestu viceprezidentce Kamale Harrisové, která by se mohla stát první černošskou ženou v historii USA na čele kandidátky.

Není jasné, zda se o stranickou nominaci utkají další vysoce postavení demokraté, kteří jsou považováni za favority, nebo zda se strana rozhodne otevřít pole pro nominace. Harrisová má podporu mnoha stranických funkcionářů, což jí dává silnou pozici v nadcházejícím souboji o nominaci.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová Donald Trump Joe Biden

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy