Kreml globalizoval válku na Ukrajině. Dělá to hybridně a logicky, globální jih chce protiváhu USA

Nástup hybridní války

Globalizace jako taková je s rychlým rozvojem moderních technologií zejména v komunikaci a dopravě nevyhnutelná a místy dokonce nutná. Probíhá už více než jedno století, dnes nabírá na obrátkách a konflikt na Ukrajině se tak díky ní rovnou změnil v konflikt prostřednictvím hybridních prostředků.

Bojují proti sobě relativně moderní země, jejichž obyvatelé i státní úřady jsou přizpůsobené aktivnímu využívání nejmodernějších technologií. Úřady jako takové do jejich využívání navíc mohou investovat značné prostředky.

Dnes šíření vlivu nemusí nutně znamenat nastrkování „svých lidí“ to důležitých pozic nebo vyhazování tisíců letáků z letadla. Sociální sítě v čele s Facebookem, X nebo TikTokem se o to postarají spolehlivě a personální zatížení pro šíření vlivu není až tak velké.

Sociální sítě pro mnohé nahrazují funkci tradičních médií, která se dlouhodobě přizpůsobují uživatelskému prostředí na internetu. Přesto ale kritická tlačítka „sdílet“ a „sledovat“ posouvají do popředí osobnosti, které by se za normální situace často neměly šanci prosadit.

Hybridní působení můžeme velice dobře pozorovat i v České republice. Například Tomáš Čermák, nedávno odsouzený na 5,5 roku za propagaci terorismu, nyní na útěku. Pozornost internetového obecenstva získal především díky výhrůžkám a agresi. Dezinformátor Pavel Zítko je pro změnu zadlužený a v exekuci, původně se věnoval pedagogické a pohostinské činnosti.

Tito lidé využili dvou krizí. Jako první je na světlo světa vynesla pandemie onemocnění covid-19, ruská agrese jejich pozice „posílila“. Opakovaně šíří proruské a antisystémové narativy. Za takovou popularitou nestojí nic jiného než sociální sítě, ač Čermákem zveřejňovaný nebezpečný obsah ho stál svobodu.

Přeorientování globálního jihu

Rusko globalizuje válku na Ukrajině i dalšími způsoby. Tamní propaganda využívá narativy nového světového řádu a tezím o multipolaritě, tedy mocenské rozdělení světa na tři a více sfér.

Pro vysvětlení: unipolarita neboli existence jedné „supervelmoci“ probíhala především v meziválečném období, kdy Spojené státy de facto vydělaly na první světové válce štědrými půjčkami svým spojencům a vítězstvím za nulové poškození vlastní země – což se například o Francii říct rozhodně nedalo. Bipolarita přišla po druhé světové válce, kdy se svět rozdělil na východní a západní blok mezi dvě hegemonické mocnosti – USA a Sovětský svaz.

Za ideou multipolarity stojí zejména Čína a nyní i Rusko, které po konci studené války značně a nedobrovolně snížilo svůj vliv. Především v rámci organizace BRICS získává tento narativ řadu spojenců, kterým se rozdělení světa mezi více mocenských bloků hodí. Brazílie může upevnit svou moc společně s Jihoafrickou republikou právě na globálním jihu.

Takové ideje se chytají i jiné země podporující členy BRICS. Írán začátkem příštího roku do organizace vstoupí také a může získat silnější pozici vůči USA i Saúdské Arábii. Jako tichá voda do BRICS připlouvá i Argentina, která ve spojení s Brazílií může z Jižní Ameriky i globálního jihu udělat svou baštu. Další z členů – Egypt – zastává tvrdý panarabský postoj a má potenciál sjednotit arabské země do jednoho protizápadního bloku.

A jak neustále opakuje Kreml – na Ukrajině bojuje proti NATO a USA. Postupně vzniká protiváha mocenskému postavení Washingtonu a do ruského tažení se nefyzicky přidávají státy, které s tímto postavením historicky nesouhlasí.