Kyjev: Rusko spáchalo od začátku 120 000 válečných zločinů

Kostin v rozhovoru s novináři v Kyjevě na konferenci s názvem Ukrajina 2024 řekl, že vyšetřování již vedly i k rozsudkům. " Není žádný zločin, který by Rusové během této války nespáchali, " řekl.

" Už máme 80 rozsudků vyhlášených ukrajinskými soudy během této války, " dodal generální prokurátor.

Ukrajina se snaží o vytvoření tribunálů podle vzoru Norimberského procesu, který probíhal po druhé světové válce proti nacistickým válečným zločincům. Kostin jako příklad uvedl zločiny spáchané v jihoukrajinském městě Mariupol, které padlo do rukou ruských sil v květnu 2022.

Ruské síly jsou pravidelně obviňovány z poprav neozbrojených ukrajinských válečných zajatců.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na konferenci v Kyjevě řekl, že mezinárodní organizace neplní svou funkci, a poukázal na to, že Červený kříž nenavštívil ani jediného ukrajinského zajatce zadržovaného v Rusku.

Červený kříž nepomáhá ani při navracení ukrajinských dětí, protizákonně zadržovaných v Rusku a v částech Ukrajiny okupovaných Ruskem, dodal Jermak. Podle Kyjeva je takto zadržováno přes 20.000 ukrajinských dětí.

Během dvou let ruské války na Ukrajině od 24. února 2022 přitom zahynulo na území Ukrajiny nejméně 10.000 civilistů. Na obou stranách konfliktu zároveň zahynuly desetitisíce vojáků. 

Úřad OSN pro lidská práva v lednu uvedl, že od začátku ruské invaze zaznamenal na Ukrajině úmrtí 10.382 civilistů a dalších 19.659 utrpělo zranění. Téměř 8000 obětí zahynulo na území, které ovládá Ukrajina, a přes 2000 zahynulo v Ruskem okupovaných oblastech.

Od loňského prosince do ledna se počet civilních obětí výrazně zvýšil ve srovnání s předchozími měsíci, čímž se zvrátil trend snižování jejich počtu, dodal úřad OSN.

Představitel z ukrajinské státní policie zároveň koncem ledna uvedl, že na Ukrajinou ovládaném území zaznamenali téměř 10.000 civilních obětí, 7000 pohřešovaných a 11.000 zraněných.

Ukrajinské orgány však uvádějí, že tisíce dalších civilistů zahynuly během obléhání jihoukrajinského města Mariupol v prvních měsících války. Podle nejmenovaného představitele z radnice tohoto města je tam v masových hrobech pohřbeno nejméně 25.000 civilistů.

AFP upozornila, že není možné určit přesný počet obětí, protože obě strany poskytují jen málo informací o svých ztrátách, aby nepodkopaly morálku vojáků i širší veřejnosti. Armády obou stran nezveřejňují ani údaje o počtu vlastních vojenských obětí.

List The New York Times loni v srpnu s odvoláním na odhady amerických představitelů uvedl, že na ukrajinské straně zahynulo během války 70.000 vojáků a zranění utrpělo 100.000 až 120.000 dalších. Na ruské straně údajně došlo ke zhruba 120.000 obětem a 170.000 až 180.000 vojáků utrpělo zranění.

Britský ministr ozbrojených sil James Heappey koncem ledna odhadl, že na ruské straně je přes 350.000 obětí a zraněno. Ukrajinská armáda ve čtvrtek odhadla počet mrtvých a zraněných na ruské straně od začátku invaze na 392.000.

Kyjev nespecifikoval, zda tento počet zahrnuje pouze ztráty z ruské armády, nebo i proruských separatistů a ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu.

Poslední oficiální údaje o vojenských obětech pocházejí z roku 2022. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tehdy v září uvedl, že ve válce na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská vláda zase loni v srpnu uvedla, že o život přišlo již 9000 ukrajinských vojáků.