Kyjev: Rusko spáchalo od začátku 120 000 válečných zločinů

Ukrajinští státní zástupci zaznamenali přes 120.000 případů válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky od začátku invaze v únoru 2022, oznámil v neděli generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin.  

Kostin v rozhovoru s novináři v Kyjevě na konferenci s názvem Ukrajina 2024 řekl, že vyšetřování již vedly i k rozsudkům. " Není žádný zločin, který by Rusové během této války nespáchali, " řekl.

" Už máme 80 rozsudků vyhlášených ukrajinskými soudy během této války, " dodal generální prokurátor.

Ukrajina se snaží o vytvoření tribunálů podle vzoru Norimberského procesu, který probíhal po druhé světové válce proti nacistickým válečným zločincům. Kostin jako příklad uvedl zločiny spáchané v jihoukrajinském městě Mariupol, které padlo do rukou ruských sil v květnu 2022.

Ruské síly jsou pravidelně obviňovány z poprav neozbrojených ukrajinských válečných zajatců.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na konferenci v Kyjevě řekl, že mezinárodní organizace neplní svou funkci, a poukázal na to, že Červený kříž nenavštívil ani jediného ukrajinského zajatce zadržovaného v Rusku.

Červený kříž nepomáhá ani při navracení ukrajinských dětí, protizákonně zadržovaných v Rusku a v částech Ukrajiny okupovaných Ruskem, dodal Jermak. Podle Kyjeva je takto zadržováno přes 20.000 ukrajinských dětí.

Během dvou let ruské války na Ukrajině od 24. února 2022 přitom zahynulo na území Ukrajiny nejméně 10.000 civilistů. Na obou stranách konfliktu zároveň zahynuly desetitisíce vojáků. 

Úřad OSN pro lidská práva v lednu uvedl, že od začátku ruské invaze zaznamenal na Ukrajině úmrtí 10.382 civilistů a dalších 19.659 utrpělo zranění. Téměř 8000 obětí zahynulo na území, které ovládá Ukrajina, a přes 2000 zahynulo v Ruskem okupovaných oblastech.

Od loňského prosince do ledna se počet civilních obětí výrazně zvýšil ve srovnání s předchozími měsíci, čímž se zvrátil trend snižování jejich počtu, dodal úřad OSN.

Představitel z ukrajinské státní policie zároveň koncem ledna uvedl, že na Ukrajinou ovládaném území zaznamenali téměř 10.000 civilních obětí, 7000 pohřešovaných a 11.000 zraněných.

Ukrajinské orgány však uvádějí, že tisíce dalších civilistů zahynuly během obléhání jihoukrajinského města Mariupol v prvních měsících války. Podle nejmenovaného představitele z radnice tohoto města je tam v masových hrobech pohřbeno nejméně 25.000 civilistů.

AFP upozornila, že není možné určit přesný počet obětí, protože obě strany poskytují jen málo informací o svých ztrátách, aby nepodkopaly morálku vojáků i širší veřejnosti. Armády obou stran nezveřejňují ani údaje o počtu vlastních vojenských obětí.

List The New York Times loni v srpnu s odvoláním na odhady amerických představitelů uvedl, že na ukrajinské straně zahynulo během války 70.000 vojáků a zranění utrpělo 100.000 až 120.000 dalších. Na ruské straně údajně došlo ke zhruba 120.000 obětem a 170.000 až 180.000 vojáků utrpělo zranění.

Britský ministr ozbrojených sil James Heappey koncem ledna odhadl, že na ruské straně je přes 350.000 obětí a zraněno. Ukrajinská armáda ve čtvrtek odhadla počet mrtvých a zraněných na ruské straně od začátku invaze na 392.000.

Kyjev nespecifikoval, zda tento počet zahrnuje pouze ztráty z ruské armády, nebo i proruských separatistů a ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu.

Poslední oficiální údaje o vojenských obětech pocházejí z roku 2022. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tehdy v září uvedl, že ve válce na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská vláda zase loni v srpnu uvedla, že o život přišlo již 9000 ukrajinských vojáků.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech

Dánskou historickou budovu staré burzy v centru Kodaně zachvátil požár. Børsen ze 17. století je jednou z nejstarších budov města a podle serveru BBC zhroucení ikonické věže obyvatelům Dánska vyrazilo dech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy