Macronovu důchodovou reformu ještě bude řešit Ústavní rada, vyjádří se 14. dubna

O posouzení reformy radu na konci legislativního procesu požádala jak vláda, tak opozice, vysvětluje deník Le Monde. Kromě ústavnosti vládního postupu orgán posuzuje také návrh opozičních poslanců uspořádat referendum o posunu důchodového věku ze 62 let na 64. "Mudrcové", jak se členům Ústavní rady ve francouzských médiích přezdívá, tedy vydají dva verdikty.

Vláda premiérky Élisabeth Borneové se penzijní reformu rozhodla prosadit formou návrhu o "opravě" financování systému sociálního zabezpečení, což mělo za následek zkrácený legislativní proces. Když na jeho konci neměla jistou většinu v Národním shromáždění, sáhla po ústavním nástroji, který umožňuje přijímat návrhy i bez souhlasu parlamentu. Použití tohoto mechanismu známého jako článek 49.3 není výjimečné, kritici ovšem jeho uplatnění při takto významném návrhu označují za nedemokratické.

Přikloní-li se Ústavní rada na stranu vlády, bude to znamenat definitivní zelenou pro zavedení nepopulární reformy, proti které v ulicích opakovaně protestují statisíce lidí. Ta by věkovou hranici pro zisk plného důchodu zvýšila do konce dekády, zároveň by urychlila navyšování počtu odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci.

Reforma vycházející z dlouhodobé politiky prezidenta Macrona vyvolala ve Francii masivní vlnu protestů a stávek, které za sílících násilností pokračují i po přijetí v parlamentu. Odbory požadují po vládě úplné zrušení jejího plánu a avizovaly na příští týden další kolo demonstrací. Vláda označuje reformu za nezbytnou pro ekonomickou udržitelnost francouzského důchodového systému a dává najevo, že nehodlá měnit kurz.