Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodli zapojit do procesu obnovy Sýrie a spolupracovat s povstaleckými skupinami, které svrhly prezidenta Bašára Asada. Tento krok přichází poté, co Asad údajně opustil Damašek a uprchl do Moskvy, čímž skončila více než padesátiletá vláda jeho rodiny.
Bašár Asad byl dlouhodobě kritizován za způsobení obrovského utrpení syrského lidu během občanské války, která začala v roce 2011. Jeho vláda byla spojována s rozsáhlými porušeními lidských práv, válečnými zločiny a použitím chemických zbraní. Odchod Asada představuje významný politický zlom v regionu.
Scholz a Macron uvedli, že jsou ochotni spolupracovat s novými syrskými představiteli, ale stanovili jasné podmínky. Klíčovými požadavky jsou. dodržování základních lidských práv a ochrana etnických a náboženských menšin, které byly v minulosti v Sýrii často cílem útoků.
Zejména zdůraznili, že jakákoli spolupráce bude záviset na inkluzivním politickém procesu, který zohlední potřeby všech částí syrské společnosti.
Jedním z hlavních hráčů v povstaleckých hnutích je Hajat Tahrír aš-Šám (HTS), skupina s vazbami na Al-Káidu, která byla v minulosti označena za teroristickou organizaci. Scholz a Macron uznali, že situace vyžaduje složité diplomatické úsilí, a plánují jednat v úzké koordinaci s partnery na Blízkém východě. Tento přístup naznačuje snahu vyhnout se dalšímu chaosu a extremistickému vlivu v regionu.
Oba lídři zároveň zdůraznili potřebu posílit angažovanost Evropské unie v Sýrii. To zahrnuje nejen diplomatické a humanitární aktivity, ale také aktivní podporu politického procesu, který by měl zajistit stabilitu a obnovu země po dlouhých letech konfliktu.
Skupina HTS, která vedla syrské povstání, by mohla být brzy odstraněna i z britského seznamu zakázaných teroristických organizací. Tuto možnost připustil britský ministr Pat McFadden, který uvedl, že rozhodnutí bude učiněno v blízké době.
HTS, která byla dříve známá jako Fronta an-Nusrá, měla úzké vazby na al-Káidu a figurovala na britském seznamu teroristických organizací jako její alternativa. Její zakladatel, Abú Muhammad al-Džulání, však v roce 2016 oznámil přerušení vazeb na al-Káidu a od té doby se snažil představit skupinu jako umírněnou politickou entitu. V roce 2021 veřejně prohlásil, že HTS nemá zájem vést válku proti západním zemím.
Hamish de Bretton-Gordon, bývalý vedoucí britské armádní jednotky pro chemické zbraně, uvedl, že při své návštěvě Sýrie v roce 2020 zaznamenal výraznou změnu v chování HTS. Podle něj se skupina snažila prezentovat jako politicky umírněná síla a usilovala o spolupráci s místními zdravotnickými sítěmi.
HTS sehrála klíčovou roli v ofenzivě, která v minulém týdnu vedla k pádu režimu Bašára al-Asada. Tato změna přiměla vlády po celém světě, včetně Velké Británie, znovu posoudit status HTS. Ministr McFadden naznačil, že britská vláda bude při rozhodování o možném vyškrtnutí HTS ze seznamu teroristických organizací sledovat její další chování.
"Pokud skupina dokáže, že se skutečně změnila, je možné, že k takovému kroku dojde," uvedl McFadden. Dodal, že obdobné úvahy zřejmě probíhají i v dalších zemích, včetně USA a evropských států.
Odstranění HTS ze seznamu teroristických organizací by mohlo zásadně ovlivnit budoucí uspořádání Sýrie. HTS se nyní staví do role klíčového aktéra, který může pomoci zajistit stabilitu v zemi po letech občanské války. Podle de Bretton-Gordona je důležité dát této skupině šanci, pokud se skutečně snaží o politické řešení a obnovu sekulární a umírněné společnosti, jak tvrdí.
Navzdory těmto pozitivním signálům zůstává HTS kontroverzní a mnoho otázek ohledně její skutečné transformace i budoucího vlivu v Sýrii zůstává nezodpovězených. Západní vlády budou nepochybně pečlivě sledovat další vývoj, aby zajistily, že se nejedná pouze o taktiku k získání mezinárodní legitimity.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , Olaf Scholz , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Kongresmani poslali dopis do Británie. Jde o vyšetřování Epsteinových zločinů
před 1 hodinou
Připravuje se úprava valorizace důchodů. Systém nezatíží, tvrdí ministerstvo
před 2 hodinami
Počasí bude proměnlivé. Na horách připadne sníh, na víkend se má oteplit
před 3 hodinami
Po boji a nervech sen o MS stále žije. Češi při Koubkově premiéře porazili Iry na penalty
před 3 hodinami
Už je jich pět. Policie potvrdila zadržení dalších osob kvůli požáru v Pardubicích
před 4 hodinami
Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne
před 4 hodinami
Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu
před 6 hodinami
Inspekce varuje před bramborovým salátem způsobujícím listeriózu. Prodával jej i Globus
před 6 hodinami
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
před 7 hodinami
Prezident Pavel udělil čtyři milosti
před 8 hodinami
Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen
před 9 hodinami
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
před 10 hodinami
Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu
před 10 hodinami
Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen
před 11 hodinami
Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili
před 12 hodinami
Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg
před 13 hodinami
Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů
včera
Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje
včera
Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů
včera
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.
Zdroj: Libor Novák