Za Asada Putinova Sýrie, teď Západu? První státy EU chtějí zahájit spolupráci s "teroristickou" HTS

Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodli zapojit do procesu obnovy Sýrie a spolupracovat s povstaleckými skupinami, které svrhly prezidenta Bašára Asada. Tento krok přichází poté, co Asad údajně opustil Damašek a uprchl do Moskvy, čímž skončila více než padesátiletá vláda jeho rodiny.

Bašár Asad byl dlouhodobě kritizován za způsobení obrovského utrpení syrského lidu během občanské války, která začala v roce 2011. Jeho vláda byla spojována s rozsáhlými porušeními lidských práv, válečnými zločiny a použitím chemických zbraní. Odchod Asada představuje významný politický zlom v regionu.

Scholz a Macron uvedli, že jsou ochotni spolupracovat s novými syrskými představiteli, ale stanovili jasné podmínky. Klíčovými požadavky jsou. dodržování základních lidských práv a ochrana etnických a náboženských menšin, které byly v minulosti v Sýrii často cílem útoků.
Zejména zdůraznili, že jakákoli spolupráce bude záviset na inkluzivním politickém procesu, který zohlední potřeby všech částí syrské společnosti.

Jedním z hlavních hráčů v povstaleckých hnutích je Hajat Tahrír aš-Šám (HTS), skupina s vazbami na Al-Káidu, která byla v minulosti označena za teroristickou organizaci. Scholz a Macron uznali, že situace vyžaduje složité diplomatické úsilí, a plánují jednat v úzké koordinaci s partnery na Blízkém východě. Tento přístup naznačuje snahu vyhnout se dalšímu chaosu a extremistickému vlivu v regionu.

Oba lídři zároveň zdůraznili potřebu posílit angažovanost Evropské unie v Sýrii. To zahrnuje nejen diplomatické a humanitární aktivity, ale také aktivní podporu politického procesu, který by měl zajistit stabilitu a obnovu země po dlouhých letech konfliktu.

Skupina HTS, která vedla syrské povstání, by mohla být brzy odstraněna i z britského seznamu zakázaných teroristických organizací. Tuto možnost připustil britský ministr Pat McFadden, který uvedl, že rozhodnutí bude učiněno v blízké době.

HTS, která byla dříve známá jako Fronta an-Nusrá, měla úzké vazby na al-Káidu a figurovala na britském seznamu teroristických organizací jako její alternativa. Její zakladatel, Abú Muhammad al-Džulání, však v roce 2016 oznámil přerušení vazeb na al-Káidu a od té doby se snažil představit skupinu jako umírněnou politickou entitu. V roce 2021 veřejně prohlásil, že HTS nemá zájem vést válku proti západním zemím.

Hamish de Bretton-Gordon, bývalý vedoucí britské armádní jednotky pro chemické zbraně, uvedl, že při své návštěvě Sýrie v roce 2020 zaznamenal výraznou změnu v chování HTS. Podle něj se skupina snažila prezentovat jako politicky umírněná síla a usilovala o spolupráci s místními zdravotnickými sítěmi.

HTS sehrála klíčovou roli v ofenzivě, která v minulém týdnu vedla k pádu režimu Bašára al-Asada. Tato změna přiměla vlády po celém světě, včetně Velké Británie, znovu posoudit status HTS. Ministr McFadden naznačil, že britská vláda bude při rozhodování o možném vyškrtnutí HTS ze seznamu teroristických organizací sledovat její další chování.

"Pokud skupina dokáže, že se skutečně změnila, je možné, že k takovému kroku dojde," uvedl McFadden. Dodal, že obdobné úvahy zřejmě probíhají i v dalších zemích, včetně USA a evropských států.

Odstranění HTS ze seznamu teroristických organizací by mohlo zásadně ovlivnit budoucí uspořádání Sýrie. HTS se nyní staví do role klíčového aktéra, který může pomoci zajistit stabilitu v zemi po letech občanské války. Podle de Bretton-Gordona je důležité dát této skupině šanci, pokud se skutečně snaží o politické řešení a obnovu sekulární a umírněné společnosti, jak tvrdí.

Navzdory těmto pozitivním signálům zůstává HTS kontroverzní a mnoho otázek ohledně její skutečné transformace i budoucího vlivu v Sýrii zůstává nezodpovězených. Západní vlády budou nepochybně pečlivě sledovat další vývoj, aby zajistily, že se nejedná pouze o taktiku k získání mezinárodní legitimity.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

"Chceme domů, ale jen se podívat." Syrští uprchlíci čelí zásadní výzvě

Syrští uprchlíci žijící v Německu vyzývají vládu, aby jim umožnila krátkodobé návštěvy své rodné země bez ohrožení jejich ochranného statusu. Tato výzva přichází v době, kdy pád režimu Bašára Asada vyvolal nejistotu ohledně budoucího postavení milionů Syřanů žijících v Evropě. Uvedl to server The Guardian.
Ilustrační foto

Rok 2024 byl jedním z nejvýznamnějších v globálním bezpečnostním dění. Rok 2025 ho může strčit do kapsy

Uplynulý rok byl podle BBC jedním z nejrušnějších, co se týče globální bezpečnosti, od doby útoků z 11. září 2001. Přinesl řadu dramatických událostí: pád syrského prezidenta Asada, severokorejské vojáky bojující za Rusko, britské a americké rakety vypálené Ukrajinou na ruské cíle, íránské střely dodané Rusku a izraelské letecké údery financované Spojenými státy na Libanon a Gazu.

Více souvisejících

Sýrie Olaf Scholz Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Inaugurační projev Donalda Trumpa

USA končí s Pařížskou dohodou. Co to znamená pro počasí i pro svět?

Bývalý prezident Donald Trump v pondělí nařídil Spojeným státům znovu vystoupit z Pařížské klimatické dohody z roku 2015, čímž okamžitě izoloval zemi od globálního úsilí zabránit katastrofickému oteplování planety. Tento krok, který přichází na počátku jeho druhého funkčního období, odstartoval novou éru agresivní politiky zaměřené na demontáž opatření přijatých během administrativy Joea Bidena.

před 4 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Evropa se zabývá tím, co Rusko odmítá. Kdo bude zajišťovat případný mír na Ukrajině?

Evropské státy intenzivně debatují o možnosti vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, které by měly dohlížet na dodržování případně sjednaného příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Názory jednotlivých zemí se však výrazně rozcházejí. Zatímco Rusko tuto myšlenku kategoricky odmítá, Ukrajina naopak volá po rozsáhlejší a silnější přítomnosti takových jednotek.

před 4 hodinami

Alexandr Lukašenko

Tajný Běloruský program odhalen. Dokumenty ukázaly, jak se Lukašenko snaží rozložit EU

Běloruský režim pod vedením Alexandra Lukašenka podle nových odhalení záměrně podporuje ilegální migraci do Evropské unie jako formu hybridní války. Dokumenty, odposlechy a svědectví bývalých i současných členů běloruských bezpečnostních složek podle serveru Politico ukazují, jak Minsk organizovaně usnadňuje příjezdy migrantů do země a jejich následný přesun na hranice EU.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Joe Biden

Poslední hrdinský čin Bidena: Vysmál se Putinovi za to, že se mu nic nepovedlo

Bývalý prezident USA Joe Biden těsně před koncem svého mandátu prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nesplnil žádný ze svých strategických cílů na Ukrajině. Tato slova zazněla během jeho projevu o zahraniční politice před ukončením jeho funkčního období a nástupem nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Lewis Hamilton poprvé ve voze Ferrari Prohlédněte si galerii

Lewis Hamilton poprvé za volantem Ferrari před zraky věrných Tifosi

Lewis Hamilton, hvězda Formule 1, poprvé zažil atmosféru stáje Ferrari. Na soukromém okruhu Fiorano usedl do vozu SF-23 z ročníku 2023, přičemž jeho jízda byla sledována věrnými fanoušky Tifosi. Tento okamžik znamenal začátek nové etapy v jeho závodní kariéře. 

včera

včera

Donald Trump

Trump začal vyhrožovat Putinovi

Bývalý prezident USA Donald Trump pohrozil zavedením nových sankcí a cel na Rusko, pokud ruský prezident Vladimir Putin okamžitě neukončí válku na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

včera

Dvakrát to cvaklo, popsala učitelka zásah proti útočníkovi ze školy v Rudolfově

Českem v pondělí otřásla zpráva o nevydařeném útoku žáka na spolužáky a vyučující v základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic. K události už se vyjádřila policie. Nyní poprvé promluvila i učitelka, která chlapce, jehož soud poslal pro tuto chvíli do diagnostického ústavu, zpacifikovala. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy