Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodli zapojit do procesu obnovy Sýrie a spolupracovat s povstaleckými skupinami, které svrhly prezidenta Bašára Asada. Tento krok přichází poté, co Asad údajně opustil Damašek a uprchl do Moskvy, čímž skončila více než padesátiletá vláda jeho rodiny.
Bašár Asad byl dlouhodobě kritizován za způsobení obrovského utrpení syrského lidu během občanské války, která začala v roce 2011. Jeho vláda byla spojována s rozsáhlými porušeními lidských práv, válečnými zločiny a použitím chemických zbraní. Odchod Asada představuje významný politický zlom v regionu.
Scholz a Macron uvedli, že jsou ochotni spolupracovat s novými syrskými představiteli, ale stanovili jasné podmínky. Klíčovými požadavky jsou. dodržování základních lidských práv a ochrana etnických a náboženských menšin, které byly v minulosti v Sýrii často cílem útoků.
Zejména zdůraznili, že jakákoli spolupráce bude záviset na inkluzivním politickém procesu, který zohlední potřeby všech částí syrské společnosti.
Jedním z hlavních hráčů v povstaleckých hnutích je Hajat Tahrír aš-Šám (HTS), skupina s vazbami na Al-Káidu, která byla v minulosti označena za teroristickou organizaci. Scholz a Macron uznali, že situace vyžaduje složité diplomatické úsilí, a plánují jednat v úzké koordinaci s partnery na Blízkém východě. Tento přístup naznačuje snahu vyhnout se dalšímu chaosu a extremistickému vlivu v regionu.
Oba lídři zároveň zdůraznili potřebu posílit angažovanost Evropské unie v Sýrii. To zahrnuje nejen diplomatické a humanitární aktivity, ale také aktivní podporu politického procesu, který by měl zajistit stabilitu a obnovu země po dlouhých letech konfliktu.
Skupina HTS, která vedla syrské povstání, by mohla být brzy odstraněna i z britského seznamu zakázaných teroristických organizací. Tuto možnost připustil britský ministr Pat McFadden, který uvedl, že rozhodnutí bude učiněno v blízké době.
HTS, která byla dříve známá jako Fronta an-Nusrá, měla úzké vazby na al-Káidu a figurovala na britském seznamu teroristických organizací jako její alternativa. Její zakladatel, Abú Muhammad al-Džulání, však v roce 2016 oznámil přerušení vazeb na al-Káidu a od té doby se snažil představit skupinu jako umírněnou politickou entitu. V roce 2021 veřejně prohlásil, že HTS nemá zájem vést válku proti západním zemím.
Hamish de Bretton-Gordon, bývalý vedoucí britské armádní jednotky pro chemické zbraně, uvedl, že při své návštěvě Sýrie v roce 2020 zaznamenal výraznou změnu v chování HTS. Podle něj se skupina snažila prezentovat jako politicky umírněná síla a usilovala o spolupráci s místními zdravotnickými sítěmi.
HTS sehrála klíčovou roli v ofenzivě, která v minulém týdnu vedla k pádu režimu Bašára al-Asada. Tato změna přiměla vlády po celém světě, včetně Velké Británie, znovu posoudit status HTS. Ministr McFadden naznačil, že britská vláda bude při rozhodování o možném vyškrtnutí HTS ze seznamu teroristických organizací sledovat její další chování.
"Pokud skupina dokáže, že se skutečně změnila, je možné, že k takovému kroku dojde," uvedl McFadden. Dodal, že obdobné úvahy zřejmě probíhají i v dalších zemích, včetně USA a evropských států.
Odstranění HTS ze seznamu teroristických organizací by mohlo zásadně ovlivnit budoucí uspořádání Sýrie. HTS se nyní staví do role klíčového aktéra, který může pomoci zajistit stabilitu v zemi po letech občanské války. Podle de Bretton-Gordona je důležité dát této skupině šanci, pokud se skutečně snaží o politické řešení a obnovu sekulární a umírněné společnosti, jak tvrdí.
Navzdory těmto pozitivním signálům zůstává HTS kontroverzní a mnoho otázek ohledně její skutečné transformace i budoucího vlivu v Sýrii zůstává nezodpovězených. Západní vlády budou nepochybně pečlivě sledovat další vývoj, aby zajistily, že se nejedná pouze o taktiku k získání mezinárodní legitimity.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , Olaf Scholz , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák