Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině: Jaké hrozí dopady pro Evropu i celý svět?

Nedávné nasazení severokorejských vojáků na podporu ruské kampaně na Ukrajině vyvolalo značnou diskuzi o jeho důsledcích. Severní Korea, známá nadbytkem vojáků, tento krok vnímá jako způsob, jak získat peníze, posílit vztahy s Ruskem a získat cenné zkušenosti z boje. Tento krok připomíná praxi Pchjongjangu z doby studené války, kdy tajně posílal vojáky na pomoc svým spojencům, například arabským státům proti Izraeli. Co to však znamená pro zájmy USA, bezpečnost Evropy a samotnou Severní Koreu?

Někteří analytici ve Washingtonu podle serveru National Interest považují nasazení za projev ruské slabosti a zoufalství, ale tento pohled ignoruje strategické reálie. Pár tisíc severokorejských vojáků je vzhledem k obrovské ruské armádě marginální a neohrozí zásadně situaci na bojišti. Tento malý kontingent však přesto zaujímá jinou roli.

Spojené státy dlouhodobě využívají spojence ke zvýšení dostupnosti vojáků, zmírnění zátěže pro americké vojáky a zvýšení legitimity vojenských operací. Nasazení severokorejských vojáků Rusko odpovídá této praxi – jde o nízkonákladovou, symbolickou posilu, která slouží domácí propagandě a posiluje vztahy s Pchjongjangem.

I když někteří v Evropě považují přítomnost severokorejských vojáků za hrozbu pro bezpečnost, její dopad bude pravděpodobně omezený. Tito vojáci budou působit jako pomocná síla a nebudou mít nezávislou roli. To však stále naznačuje, že v budoucnu by Rusko mohlo požadovat další severokorejské posily, což by mělo NATO a jeho partnery udržovat v pozoru.

Co tento krok znamená pro Severní Koreu? Nasazení vojáků lze interpretovat dvěma způsoby: jako obranný nebo agresivní krok.

V obranném kontextu může být Severní Korea zaměřena na zabezpečení svých pohraničních obran a zvyšování jaderného arzenálu, aby odradila Jižní Koreu, USA a dokonce i Čínu. Pomocí Ruska může Pyongyang posílit svého důležitého spojence a získat veterány, kteří mohou zlepšit schopnosti Korejské lidové armády. Dodávky munice z Ruska také znamenají, že Severní Korea nebude mít v krátkodobém a střednědobém horizontu schopnost ohrozit Jižní Koreu.

Na druhou stranu někteří odborníci věří, že Kim Čong-un může plánovat agresivní akci. Toto nasazení by mohlo naznačovat přípravu na budoucí konflikt, přičemž Severní Korea se snaží připravit své vojáky na válku a zajistit si plnou podporu Ruska proti alianci Jižní Koreje a USA.

Oba výklady jsou možné, ale obranná hypotéza lépe odpovídá současnému chování Severní Koreje. Dlouhodobé důsledky by však mohly změnit rovnováhu na Korejském poloostrově. Výměnou za podporu může Severní Korea získat peníze, suroviny a vojenskou techniku, což by jí umožnilo modernizovat arzenál a zlepšit bojové schopnosti. To by mohlo změnit strukturu armády a posílit novou generaci vůdců s bojovými zkušenostmi.

Účast v konfliktu na Ukrajině by pravděpodobně byla příležitostí k rozvoji kariéry pro severokorejské vojáky, podobně jako služba v Sýrii byla pro ruské důstojníky. Pokud by tito vojáci byli úspěšní, mohli by postoupit do vyšších pozic, což by ovlivnilo strukturu severokorejské armády. Naopak, pokud by utrpěli vysoké ztráty, mohlo by to vést k přehodnocení jejich strategického a operačního přístupu.

Přítomnost severokorejských vojáků může také Pchjongjangu poskytnout cenné informace o moderním vedení války, například o integraci různých typů dělostřelectva a průzkumných systémů a důležitosti vzdušné kontroly. To by mohlo vést k posílení severokorejské protivzdušné obrany a modernizaci její zastaralé letectva.

Postoj Číny k této situaci je také důležitý. I když USA vyzývají Čínu, aby vyvinula tlak na Severní Koreu, aby stáhla své vojáky, Peking nemá zájem tento krok narušit. Čína má zájem podporovat ruské vojenské úsilí, protože to pomáhá oslabovat USA, svého hlavního konkurenta. Je pravděpodobné, že Peking byl o nasazení vojáků informován předem, protože Kreml by nejednal bez zvážení čínského postoje.

Nicméně plnohodnotná aliance mezi Čínou, Severní Koreou a Ruskem je nepravděpodobná. Vztah mezi Čínou a Pchjongjangem je napjatý a je jasné, že Čína sice podporuje Rusko v jeho snaze vyvažovat vliv USA, ale nebude riskovat vlastní zájmy a bojovat za Rusko nebo Severní Koreu.

Krátkodobě nasazení severokorejských vojáků neovlivní situaci na Ukrajině ani strategii Ruska. Dlouhodobě však může ovlivnit vojenskou strategii Severní Koreje a její vnitřní mocenské struktury. Vojáci se mohou vrátit s cennými zkušenostmi, které mohou změnit taktiku a přístup Severní Koreje k modernímu vedení války.

Celkově, i když nasazení představuje důležitý vývoj, pravděpodobně neovlivní zásadně bezpečnost Evropy nebo rovnováhu moci v současnosti. Jeho skutečný dopad může být subtilnější a ovlivnit strategii Severní Koreje a její vojenskou strukturu v budoucnosti.

Související

Jan Lipavský

Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak

Exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) neváhal současné světové konflikty označit za další světovou válku. Írán, Rusko a KLDR tvoří osu zla, řekl Lipavký v Partii na stanici CNN Prima News. Podle nynějšího šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) se v Íránu odehrává konflikt lokálního charakteru. 
Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

včera

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

včera

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán vystupňoval napětí ve vztazích s Kyjevem prohlášením, podle kterého Ukrajinci plánují útoky na jeho rodinu. Toto obvinění přichází v době vrcholící předvolební kampaně, kdy Orbán čelí vážné politické konkurenci. Kritici maďarského premiéra naznačují, že celou roztržku využívá k získání politických bodů před dubnovými parlamentními volbami, které by mohly ukončit jeho šestnáctiletou nadvládu.

včera

Prezident Trump

Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA

Válečný konflikt na Blízkém východě provází čím dál ostřejší rétorika, která prakticky vylučuje brzké diplomatické řešení. Jahjá Rahím Safaví, vysoký vojenský poradce íránského ajatolláha Modžtaby Chameneího, v íránské státní televizi bez obalu zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Označil ho za samotného Satana a nejvíce zkorumpovaného a hloupého prezidenta v dějinách USA. Podle Safavího je existence Íránu a Izraele v jednom regionu nemožná a definitivní zkáza podle něj čeká právě sionistický režim.

včera

včera

11. března 2026 21:26

Ilustrační foto

Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.

11. března 2026 20:12

Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila

Americký prezident Donald Trump před Bílým domem hovořil s novináři o aktuálním vývoji konfliktu v Íránu. Na otázku, co je zapotřebí k ukončení bojů, odpověděl, že bude pokračovat ve stejném postupu a následně se uvidí, jaký to přinese výsledek. Podle jeho slov Írán přišel o své námořnictvo, letectvo i veškerá protiletadlová zařízení a radarové systémy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy