Pásmo Gazy. Historie enklávy pod blokádou Izraele se může v brzké době přepsat

Pásmo Gazy. Domov dvou milionů Palestinců a malé, samosprávné palestinské území, se po arabsko-izraelské válce v roce 1967 dostalo pod izraelskou okupaci spolu se Západním břehem Jordánu a východním Jeruzalémem. Spory o něj probíhají desítky let a vyústily ve válku, která může na dlouhou dobu změnit jeho geopolitiku.

Pásmo Gazy je území nacházející se na východním pobřeží Středozemního moře, které má významné geopolitické a historické významy. Je to území o rozloze přibližně 365 čtverečních kilometrů, ačkoli pohled na hranice a velikost se liší v závislosti na politických dohodách a konfliktech. Pásmo Gazy je jedním z nejdiskutovanějších a kontroverzních území na světě a bylo středem mnoha konfliktů a napětí mezi Izraelem a palestinskými Araby.

Pásmo Gazy má bohatou historii, která sahá tisíce let zpět. Bylo obýváno různými národy a impérii, včetně starověkého Egypta a Římské říše. V moderní době bylo toto území pod britskou mandátní správou po první světové válce a později bylo součástí Egypta. Během šestidenní války v roce 1967 bylo Pásmo Gazy obsazeno Izraelem a od té doby se stalo středem konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

V roce 1993 byla podepsána dohoda, která měla umožnit vytvoření palestinské samosprávy na územích, včetně Pásma Gazy. V důsledku této dohody byla vytvořena Palestinská autonomie, a to včetně vedení v Pásmu Gazy. V letech 2005–2006 provedl Izrael jednostranné stažení z Pásma Gazy, což znamenalo vyklizení izraelských osad a vojenských základen v oblasti.

V roce 2007 převzala vládu v Pásmu Gazy organizace Hamas, která je považována za teroristickou organizaci Izraelem, Spojenými státy a Evropskou unií. Toto převzetí moci vedlo ke zhoršení vztahů mezi Hamasem a Izraelem, což vyústilo v opakované vojenské konflikty a izraelskou blokádu Pásma Gazy.

Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím. Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.

Pásmo Gazy je jedním z nejhustěji obydlených území na světě, a to při velmi nízkém HDP na obyvatele. Humanitární situace je značně složitá, s omezeným přístupem k základním potřebám, jako je voda, potraviny a léky. Nedostatek pracovních míst a ekonomické problémy vedly k dlouhodobému problému s nezaměstnaností.

Pásmo Gazy bylo místem mnoha vojenských konfliktů mezi Izraelem a palestinskými ozbrojenými skupinami, zejména Hamasem. Pásmo Gazy zůstává jedním z nejzávažnějších geopolitických problémů na světě a klíčovým bodem sporu mezi Izraelem a Palestinci. 

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

24. února 2026 19:42

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy