Polsko nevěří Putinovi ani slovo. Kreml Ukrajině také sliboval bezpečí, připomíná

Vicepremiér a ministr obrany Polska Wladyslaw Kosiniak-Kamysz nevěří tvrzením ruského prezidenta Vladimira Putina, který v rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem odmítl myšlenku, že by Rusko mohlo napadnout další země ve východní Evropě, jako je například Polsko.

Podle polských médií Kosiniak-Kamysz dnes konstatoval, že "čím častěji se něco popírá, tím více bychom měli být podezřívaví". Připomněl, že před začátkem invaze na Ukrajinu před dvěma lety Moskva tvrdila, že není žádné nebezpečí a koncentrovala vojenské jednotky u hranic pod záminkou cvičení či testování operačních schopností. Nicméně ruská armáda pak 24. února 2022 zaútočila na Ukrajinu ze země, vzduchu a moře.

Kosiniak-Kamysz označil Putinova prohlášení za nedůvěryhodná. Před několika dny tento politik z Lidové strany připomněl, že ještě krátce před ruskou invazí na Ukrajinu mnozí nedokázali představit, že by se taková situace mohla stát realitou. Varoval, že Polsko musí být připraveno na nejhorší možný scénář, zejména v situaci, kdy se válka odehrává za hranicemi země.

V posledních letech Polsko výrazně zvýšilo výdaje na obranu, letos se odhaduje, že to bude činit mezi 3,1 a 4,1 procenta HDP podle různých kritérií. Členské státy NATO jsou zavázány vynakládat na obranu nejméně dva procenta svého HDP.

Putin v rozhovoru potvrdil, že Rusko bude bojovat za své zájmy, ale nemá zájem rozšiřovat válku do dalších evropských zemí, jako jsou Polsko a Lotyšsko. "Proč bychom to dělali? Prostě nemáme zájem," prohlásil Putin.

Na otázku, zda si umí představit scénář, ve kterém by poslal ruské vojáky do Polska - člena aliance NATO, Putin odpověděl: "Jen v jednom případě: pokud Polsko zaútočí na Rusko".

V rozhovoru Putin hájil své rozhodnutí napadnout v únoru 2022 Ukrajinu. Připomněl také, že ve světě se mluví o způsobení strategické porážky Rusku na bojišti. Uvedl však, že podle jeho názoru to "již ze samotné definice není možné".

Putin si podle svých slov myslí, že Západ si nyní uvědomuje, že Rusko nebude poraženo - navzdory pomoci Ukrajině ze strany USA, Evropy a NATO.

NATO už dříve v reakci na nedávné raketové útoky na Ukrajinu prohlásilo, že bude nadále podporovat Ukrajinu a bránit "každý centimetr Polska".  

Tisková služba NATO v komentáři pro polskou rozhlasovou stanici RMF FM uvedla, že "NATO důrazně odsuzuje ruské raketové a bezpilotní útoky na ukrajinské civilisty, města a obce. To je další důkaz Putinova pokusu zlomit odolnost Ukrajiny. Nepodaří se mu to," uvedlo velitelství NATO.

"Spojenci již poskytli Ukrajině širokou škálu systémů protivzdušné obrany a jsou odhodláni dále posilovat její obranné schopnosti. NATO je odhodláno podporovat právo Ukrajiny bránit se proti agresivní válce Ruska. Budeme stát při Ukrajině, dokud to bude nutné," dodala aliance.

Představitelé NATO poznamenali, že aliance "zesiluje svou přítomnost a připravenost od Černého moře po Baltské moře, včetně Polska" a že "Polsko již má přes 10 000 spojeneckých vojáků a významný vojenský potenciál Aliance, včetně letadel NATO chránících polské nebe."

"NATO bude dále posuzovat svůj postoj a bránit každý centimetr Polska," stojí dále v prohlášení. Zástupci NATO také připomněli prohlášení generálního tajemníka Jense Stoltenberga poté, co ruská raketa narušila polský vzdušný prostor. "Sledujeme situaci a zůstaneme v kontaktu, jakmile budou zjištěna fakta. NATO zůstává ostražité," uvedl na síti X.

Související

Donald Tusk

V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání

Polsko se ocitlo v bezprecedentní bezpečnostní pohotovosti poté, co policie obdržela informaci o plánovaném atentátu na předsedu vlády Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysza. Oznámila to mluvčí ministerstva vnitra a správy Karolina Gałecka s tím, že úřady na tuto hrozbu reagují okamžitými a ráznými kroky na nejvyšší možné úrovni.
Vrtulník Mi-8

Ruský vojenský vrtulník vlétl do polského vzdušného prostoru

Vrtulník ruských ozbrojených sil typu Mi-8 narušil v dopoledních hodinách polský vzdušný prostor na severu země u města Braniewo ve Varmijsko-masurském vojvodství. O incidentu oficiálně informovalo Operační velitelství druhů ozbrojených sil Polské republiky na sociální síti X. Ruský vojenský stroj letěl ze sousední Královecké oblasti a v polském vzdušném prostoru se zdržoval jen velmi krátce. Vzdušné síly potvrdily, že incident trval necelou minutu, než se vrtulník vrátil zpět nad ruské území.

Více souvisejících

Polsko ,  Rusko ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

před 1 hodinou

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

před 5 hodinami

Nepokoje ve Francii

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

před 7 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Podle odborníků zřejmě nepůjde zachránit

V noci na sobotu vypukl v německém Berchtesgadenu v Bavorsku ničivý požár, který těžce poškodil historické Kehlsteinhaus, známé také jako Hitlerovo Orlí hnízdo. Plameny zasáhly vyhlídkovou budovu nacházející se v nadmořské výšce 1834 metrů a navzdory nepřetržitému nasazení zhruba dvou set příslušníků záchranných složek se hrozivý oheň nedařilo plně uhasit ani v sobotu dopoledne.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Mikuláš Minář

Vláda se mstí za prohrané volby, varuje Minář a svolává demonstraci

Spolek Milion chvilek svolal na nedělní odpoledne od šestnácti hodin na pražské Staroměstské náměstí protestní shromáždění, kterým reaguje na zrychlené jednání Poslanecké sněmovny o kontroverzním převodu financování České televize a Českého rozhlasu pod stát. Tento krok vládní koalice vyvolal vlnu ostré kritiky ze strany opozice i veřejnosti, která se obává o nezávislost veřejnoprávních médií.

před 10 hodinami

Orlí hnízdo v plamenech

Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého

Policie v německé spolkové zemi Bavorsko zadržela podezřelou osobu v souvislosti s rozsáhlým požárem, který vypukl na historickém alpském útočišti Adolfa Hitlera známém jako Orlí hnízdo neboli Kehlsteinhaus. Záchranné složky v Traunsteinu obdržely hlášení o požáru v pátek ve 21:15 hodin místního času. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že budova je zcela zachvácena plameny.

před 12 hodinami

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

před 14 hodinami

Počasí, ilustrační foto.

Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové

Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy