COP29 se změnil v prezidentskou one man show. Alijev přítomným vyráží dech

Ázerbájdžán, hostitel letošní globální klimatické konference COP29, přitahuje pozornost neobvyklým chováním svého prezidenta Ilhama Alijeva. Místo snahy o hledání konsensu mezi téměř 200 zeměmi zahájil Alijev summit ostrou kritikou západních zemí a slovy o „pokrytectví“. 

O dva dny později obvinil Francii a Nizozemsko z „represe“ a pokračující koloniální nadvlády, což vyústilo v diplomatickou roztržku, kdy francouzská ministryně pro ekologickou tranzici Agnès Pannier-Runacherová zrušila svou účast.

Tyto přímé útoky jsou v třicetileté historii klimatických jednání OSN neobvyklé a vyvolaly otázky ohledně skutečného závazku Ázerbájdžánu k plnění role hostitelské země, napsal server Politico.

Evropský šéf zahraniční politiky Josep Borrell označil Alijevovy výroky za „nepřijatelné“ a varoval, že by mohly podkopat klíčové klimatické cíle konference i důvěryhodnost ázerbájdžánského předsednictví.

Alijevovy poznámky na středečním setkání lídrů ostrovních států zahrnovaly obvinění Francie a Nizozemska z „brutálního potlačování hlasů“ jejich zámořských území, jako jsou Mayotte a Curaçao.

Tyto komentáře získaly významný potlesk od zástupců malých ostrovních států, kteří ocenili, že Alijev upozornil na otázky sebeurčení, jež jsou pro ně klíčové. Nicméně zástupci Francie a Nizozemska jeho výroky ostře odmítli a označili je za zneužití klimatického summitu pro osobní politickou agendu.

Ázerbájdžán měl na přípravu COP29 méně než rok, což je výrazně méně než obvyklé dva roky. Zpoždění vzniklo kvůli geopolitickému napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, které ovlivnilo výběr hostitelské země.

Několik diplomatů vyjádřilo obavy o schopnost ázerbájdžánského předsednictví vést tak rozsáhlá jednání. I když ázerbájdžánští vyjednavači projevili odhodlání, otázkou zůstává, zda mají dostatečnou politickou podporu své vlády.

Hlavním úkolem letošního summitu je dosažení dohody o novém cíli dlouhodobého financování klimatických opatření, který má nahradit současný závazek 100 miliard dolarů ročně.

Rozvojové země požadují výrazné navýšení financí, aby pokryly své potřeby, které odhadují na biliony dolarů. Vyspělé státy naopak trvají na tom, že jakékoliv zvýšení financí je možné jen tehdy, pokud přispějí i bohaté rozvíjející se ekonomiky, jako je Čína nebo státy Perského zálivu.

Poslední návrh textu jednání má přes 30 stránek, což podle diplomatů naznačuje komplikovaná jednání. Evropský šéf delegace Jake Werksman na tiskové konferenci uvedl, že je EU „velmi znepokojena“ stavem vyjednávání.

Přestože Alijevovy výroky vyvolaly diplomatické napětí, zástupci EU a další diplomaté zdůraznili, že COP29 musí zůstat místem pro svobodná jednání o klimatických opatřeních. Ázerbájdžánské předsednictví je podle nich povinno zajistit inkluzivní proces a podpořit plnou účast všech stran, což je nezbytné pro dosažení dohody.

Celkově panuje mezi diplomaty nejistota ohledně schopnosti Ázerbájdžánu úspěšně završit summit. Vzhledem k napjatým mezinárodním vztahům a rozděleným prioritám zůstává otázkou, zda bude COP29 schopen splnit své ambiciózní cíle.

Související

COP29

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) Ilham Alijev ázerbájdžán

Aktuálně se děje

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

včera

včera

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

včera

Nicolas Maduro

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Zimní počasí bude nebezpečné. Pondělní ledovka může způsobit nejrůznější potíže

Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Robert Fico

Světový řád se rozpadl, tvrdí slovenský premiér Fico

Světový řád se rozpadl a mechanismus mezinárodního práva již nefunguje, prohlásil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s ohledem na události posledních měsíců a let. Slovensko proto podle jeho slov potřebuje silnou politickou reprezentaci. 

včera

včera

včera

10. ledna 2026 21:54

10. ledna 2026 20:57

10. ledna 2026 19:46

Velká záchranná akce v Moravském krasu. V jeskyni se zranil muž

Záchranáři v sobotu spustili náročnou akci v Moravském krasu, kde se zranil muž v jeskyni. Měl by se nacházet desítky metrů pod povrchem a stovky metrů od vstupu do jeskyně. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy