Země je v kritickém stavu. Klimatické konference jsou málo, na boj se změnami počasí nestačí, varují experti

Konference OSN o klimatu COP „již není vhodná pro svůj účel“ a naléhavě potřebuje reformu, tvrdí klíčoví odborníci, včetně bývalého generálního tajemníka OSN a bývalé šéfky pro klima OSN. V dopise zaslaném OSN podle BBC uvádí, že země by neměly hostit COP, pokud nepodporují ukončení využívání fosilních paliv.

Tento týden ázerbájdžánský prezident řekl světovým lídrům na COP29 ve své zemi, že zemní plyn je „boží dar“ a neměl by být kritizován za to, že jej přivádí na trh. Tato slova zazněla poté, co BBC oznámila, že vysoký ázerbájdžánský představitel měl během COP využít svou roli k dohodnutí potenciálních obchodů s fosilními palivy.

Navzdory tomu, že COP konference dosáhly významného pokroku – především díky Pařížské dohodě z roku 2015 a slibu třikrát zvýšit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 – signatáři dopisu poukazují na to, že pomalý proces COP již nestačí na řešení rychle se zhoršující klimatické krize.

„Současná struktura prostě není schopna přinést změny dostatečně rychle a v dostatečném rozsahu, aby zajistila bezpečné klimatické podmínky pro lidstvo,“ uvedli signatáři včetně Ban Ki-moona, bývalého generálního tajemníka OSN, a Christiany Figueres, bývalé šéfky pro klima OSN.

Tento rok by mohl být nejteplejším v historii a emise stále rostou, zatímco důsledky oteplování často překonávají schopnosti zemí se s nimi vyrovnat. „Planeta Země je v kritickém stavu,“ uvedl vedoucí klimatický vědec Johan Rockström.

Na konferenci v Baku vyjádřili obavy z navrhovaných změn především vyjednavači malých ostrovních států. Obávají se, že pokud by rozhodnutí byla činěna mezi hlavními znečišťovateli na fórech jako je G20, jejich hlas bude vyloučen.

Dopis byl vyvolán rostoucími obavami ohledně některých zemí vybraných k hostování konferencí COP a jejich schopnosti dosáhnout významného pokroku v boji proti růstu teplot. Těsně před letošní konferencí nahrávka odhalila, že výkonný ředitel ázerbájdžánského týmu COP29, Elnur Soltanov, jednal s falešným investorem o investičních příležitostech do státní ropné a plynárenské společnosti.

Na začátku COP29 ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev hájil vývoz plynu a plány na jeho rozšíření o třetinu v příštích deseti letech. „Je to boží dar,“ prohlásil Alijev a dodal, že země by neměly být kritizovány za to, že své přírodní zdroje přivádějí na trh, protože jsou „potřebné pro trh i lidi“.

Použití ropy a plynu je však hlavní příčinou globálního oteplování, protože při jejich spalování se uvolňují skleníkové plyny jako oxid uhličitý.

Kritici také upozorňují na proces výběru hostitelských zemí. Ázerbájdžán totiž navázal na jiného velkého producenta ropy – Spojené arabské emiráty, které hostily COP v Dubaji minulý rok.

„Na poslední COP počet lobbistů fosilních paliv převýšil počet zástupců vědeckých institucí, původních obyvatel a zranitelných zemí,“ uvedla Christiana Figueres. Bez zásadní reformy, která by zajistila spravedlivé zastoupení těch, kdo jsou klimatickou krizí nejvíce postiženi, nelze doufat v dosažení spravedlivého přechodu.

Autoři dopisu navrhují, aby hostitelské země musely prokázat vysoké ambice v podpoře cílů Pařížské dohody. Chtějí také zavedení menších, častějších konferencí COP s jasným sledováním plnění závazků. 

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí

Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy