Země je v kritickém stavu. Klimatické konference jsou málo, na boj se změnami počasí nestačí, varují experti

Konference OSN o klimatu COP „již není vhodná pro svůj účel“ a naléhavě potřebuje reformu, tvrdí klíčoví odborníci, včetně bývalého generálního tajemníka OSN a bývalé šéfky pro klima OSN. V dopise zaslaném OSN podle BBC uvádí, že země by neměly hostit COP, pokud nepodporují ukončení využívání fosilních paliv.

Tento týden ázerbájdžánský prezident řekl světovým lídrům na COP29 ve své zemi, že zemní plyn je „boží dar“ a neměl by být kritizován za to, že jej přivádí na trh. Tato slova zazněla poté, co BBC oznámila, že vysoký ázerbájdžánský představitel měl během COP využít svou roli k dohodnutí potenciálních obchodů s fosilními palivy.

Navzdory tomu, že COP konference dosáhly významného pokroku – především díky Pařížské dohodě z roku 2015 a slibu třikrát zvýšit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 – signatáři dopisu poukazují na to, že pomalý proces COP již nestačí na řešení rychle se zhoršující klimatické krize.

„Současná struktura prostě není schopna přinést změny dostatečně rychle a v dostatečném rozsahu, aby zajistila bezpečné klimatické podmínky pro lidstvo,“ uvedli signatáři včetně Ban Ki-moona, bývalého generálního tajemníka OSN, a Christiany Figueres, bývalé šéfky pro klima OSN.

Tento rok by mohl být nejteplejším v historii a emise stále rostou, zatímco důsledky oteplování často překonávají schopnosti zemí se s nimi vyrovnat. „Planeta Země je v kritickém stavu,“ uvedl vedoucí klimatický vědec Johan Rockström.

Na konferenci v Baku vyjádřili obavy z navrhovaných změn především vyjednavači malých ostrovních států. Obávají se, že pokud by rozhodnutí byla činěna mezi hlavními znečišťovateli na fórech jako je G20, jejich hlas bude vyloučen.

Dopis byl vyvolán rostoucími obavami ohledně některých zemí vybraných k hostování konferencí COP a jejich schopnosti dosáhnout významného pokroku v boji proti růstu teplot. Těsně před letošní konferencí nahrávka odhalila, že výkonný ředitel ázerbájdžánského týmu COP29, Elnur Soltanov, jednal s falešným investorem o investičních příležitostech do státní ropné a plynárenské společnosti.

Na začátku COP29 ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev hájil vývoz plynu a plány na jeho rozšíření o třetinu v příštích deseti letech. „Je to boží dar,“ prohlásil Alijev a dodal, že země by neměly být kritizovány za to, že své přírodní zdroje přivádějí na trh, protože jsou „potřebné pro trh i lidi“.

Použití ropy a plynu je však hlavní příčinou globálního oteplování, protože při jejich spalování se uvolňují skleníkové plyny jako oxid uhličitý.

Kritici také upozorňují na proces výběru hostitelských zemí. Ázerbájdžán totiž navázal na jiného velkého producenta ropy – Spojené arabské emiráty, které hostily COP v Dubaji minulý rok.

„Na poslední COP počet lobbistů fosilních paliv převýšil počet zástupců vědeckých institucí, původních obyvatel a zranitelných zemí,“ uvedla Christiana Figueres. Bez zásadní reformy, která by zajistila spravedlivé zastoupení těch, kdo jsou klimatickou krizí nejvíce postiženi, nelze doufat v dosažení spravedlivého přechodu.

Autoři dopisu navrhují, aby hostitelské země musely prokázat vysoké ambice v podpoře cílů Pařížské dohody. Chtějí také zavedení menších, častějších konferencí COP s jasným sledováním plnění závazků. 

Související

COP29

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 5 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 8 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 8 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 9 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 10 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 11 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 12 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy