COP narazil na zásadní problém. Státy se bojí Číny, historický statut ji zbavuje odpovědnosti

Cílem je přizpůsobení se klimatickým výzvám, jako je stoupající hladina moří nebo sucho, a také snížení emisí skleníkových plynů. V roce 2015 se rozvinuté země zavázaly k poskytování 100 miliard dolarů ročně, což se podařilo dosáhnout až v roce 2022 a nyní probíhá jednání o navýšení této částky.

Rozvinuté země navrhují rozšířit okruh přispěvatelů, aby do fondu přispívaly i noví znečišťovatelé, jako je Čína, Rusko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Africké země se však staví proti tomuto návrhu, protože nechtějí narušit své vztahy s Čínou, která je významným obchodním partnerem a investorem. „Je to příliš citlivé téma a nechceme si znepřátelit Čínu,“ říká jeden z afrických vyjednavačů.

Africké země jsou součástí skupiny G77, jejímž členem je i Čína, což je důvod, proč africké země nechtějí riskovat narušení jednotného postoje této mocné skupiny. Zároveň je pro jednotlivé africké země v jejich zájmu udržovat dobré vztahy s Čínou kvůli jejich ekonomickým zájmům.

Čína naznačuje ochotu být v klimatické politice aktivnější. Na konferenci zástupce čínské Národní rozvojové a reformní komise (NDRC) uvedl, že Čína „je připravena hrát aktivnější roli v globální klimatické správě“.

Podle reportu Financial Times přišla Čína na COP pod tlakem, aby se podílela na financování NCQG. Čína však tyto výzvy odmítá a upozorňuje, že by neměla být považována za rozvinutou zemi, čímž by se vyhnula vyšším finančním závazkům. Čínští představitelé volají po tom, aby hlavní zodpovědnost za finanční pomoc nesly rozvinuté země.

Li Shuo z ASPI naznačuje, že by Čína mohla najít přijatelnou roli tím, že by se stala významným poskytovatelem nízkouhlíkových technologií pro přechod k čisté energii. To by Číně umožnilo přispívat k transformaci bez nutnosti přímých finančních závazků.