Při korunovaci krále Karla III. se nepoužije koruna s diamantem Koh-i-Noor

Téměř 106karátový drahý kámen je součástí korunovačních klenotů a je citlivým předmětem diskuzí o britské koloniální minulosti.

Královna-choť Camilla bude ve Westminsterském opatství 6. května korunována po boku Karla III. korunou královny Marie, která už byla vyjmuta z londýnského Toweru, aby mohla být její velikost upravena pro Camillinu hlavu. Podle BBC půjde o první případ v moderní historii, kdy bude existující koruna "recyklována" pro další korunovaci.

Koh-i-Noor je diamant původem z Indie, jehož vlastnictví je předmětem sporů. Již několik dekád na něj vznáší nároky právníci z Indie, Pákistánu, Íránu či Afghánistánu. Právě kvůli obavám z diplomatických neshod s Indií se podle BBC monarchie rozhodla korunu s drahokamem nepoužít. Bývalý britský premiér David Cameron v roce 2010 při návštěvě Indie prohlásil, že diamant zůstane v Británii. "Pokud bychom jednou řekli ano, pak bychom také někdy mohli najít prázdné Britské muzeum," řekl tehdy Cameron s odkazem exponáty, které se do Británie dostaly během její koloniální vlády nad značnou částí světa.

Drahokam byl původně součástí náramku, královna Viktorie jej nosila jako brož. Do koruny byl poprvé zasazen před korunovací královny Alexandry, manželky Eduarda VII., v roce 1902. Devět let nato byl vložen do koruny královny Marie a konečně v roce 1937 do koruny Alžběty, matky zesnulé britské královny Alžběty II. Na veřejnosti se naposledy objevil na rakvi královny-matky při pohřbu v roce 2002.