Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady podle agentury Reuters řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva.
Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes podle Reuters prohlásil, že Rusko rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál, a Putina obvinil z "řinčení jadernými zbraněmi".
"Poté, co výstražný systém dostane signál o raketovém útoku, vyšleme do vzduchu stovky, opravdu stovky raket, které není možné zastavit... Co to znamená? Pád částí raketových hlavic na ruské území je tak jako tak nevyhnutelný. Nicméně z nepřítele nezůstane nic, protože zlikvidovat stovky raket nelze," řekl Putin ve vystoupení, jehož část zveřejnil ruský portál Izvestija. Zdůraznil, že Rusko má nyní k dispozici hypersonické zbraně.
Putin naznačil, že podle něj by hrozba použití jaderných zbraní mohla přijít z USA. Prohlásil, že Rusko na rozdíl od USA dosud neuvažovalo, že by bylo z jeho strany přípustné provést jako první preventivní jaderný úder.
"USA mají teorii preventivního úderu... Když už mluvíme o odzbrojovacím úderu, tak by možná stálo za to zamyslet se, jestli nepřevzít některé postupy našich amerických partnerů ohledně zajištění bezpečnosti," citovala Putina agentura TASS.
Americký ministra obrany Austin v reakci na Putinova slova řekl, že vyhrožování jadernými prostředky je vysoce nezodpovědné. "Zatímco Kreml pokračuje v kruté a ničím nevyprovokované válce proti Ukrajině, celý svět pozoruje, jak se Putin pouští do velmi nezodpovědného řinčení jadernými zbraněmi," řekl šéf Pentagonu.
Ruský prezident během svého vystoupení také obvinil ze zrady účastníky minských dohod, především Německo a Francii. Putin reagoval na rozhovor bývalé německého kancléřky Angely Merkelové s týdeníkem Die Zeit, v němž řekla, že dohody byly pokusem poskytnou Ukrajině čas a dát jí příležitost zlepšit svoji obranu. Cílem minských dohod bylo ukončit válku na východní Ukrajině, která se rozhořela v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty.
Putin uvedl, že právě kvůli rozčarování z minských dohod si Rusko není jisté, s kým jednat ohledně současné situace na Ukrajině. "Už mnohokrát jsem řekl, že jsme připraveni dojít k dohodě, jsme otevření, ale nutí nás to zamyslet se, s kým máme tu čest," sdělil Putin.
Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
Putin dnes také ujišťoval, že cenový strop na ropu Rusko neohrozí. Na jeho výši 60 dolarů za barel se minulý týden dohodly skupina vyspělých ekonomik G7 a Austrálie a také Evropská unie. "Pokud jde o naši reakci, tak už jsem to říkal - jednoduše nebudeme prodávat do těch zemí, které taková rozhodnutí přijímají. Budeme také přemýšlet, že v případě nutnosti snížíme těžbu," řekl šéf Kremlu.
Související
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Vladimír Putin , Jaderné zbraně , Rusko
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 30 minutami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 1 hodinou
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 1 hodinou
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 2 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 2 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 2 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 5 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně zdůraznil potřebu posílení obrany Evropy a zvýšení vlastní zbrojní produkce jako odpověď na globální bezpečnostní hrozby. Uvedl to server France24.
Zdroj: Libor Novák