Tchaj-wan si volí prezidenta. Čína hrozí na pozadí stře sledovaných voleb zničením

Předvolební kampaň ovlivnilo napětí s pevninskou komunistickou Čínou, neboť případný vítěz bude rozhodovat o budoucí podobě vzájemných vztahů. Peking má největší problém s dosud vládnoucí Demokratickou pokrokovou stranou (DPP), která prosazuje nezávislost. Opakovaně pohrozil, že k obnovení kontroly nad Tchaj-wanem je připraven použít i vojenskou sílu.

"Občané demokratické země mohou rozhodnout o budoucnosti země s hlasovacími lístky v rukou. Ráda bych apelovala, abyste co nejdříve přišli volit. Zapamatujte si to, je (to) právem a povinností občanů," uvedla před volební místností končící prezidentka Cchaj Jing- wen. Po dvou funkčních obdobích už nemohla kandidovat.

Kandidátem DPP je místo ní Laj Čching-te, na Západě známý pod jménem William Lai. Peking ho považuje za nebezpečného separatistu, který odmítá výzvy k jednání.

Jeho hlavním soupeřem je kandidát Tchajwanské lidové strany (TPP) Kche Wen-če, menší šance na úspěch má kandidát konzervativní nacionalistické strany Kuomintang (KMT) Chou Jü I.

KMT a TTP chtějí znovu navázat lepší kontakty s pevninskou Čínou, ale pod podmínkou, že tchajwanská demokracie zůstane zachována.

Čínská armáda v pátek oznámila, že zničí veškeré pokusy o prosazování nezávislosti Tchaj-wanu. Mluvčí čínského ministerstva obrany Čang Siao-kang prohlásil, že "čínská Lidová osvobozovací armáda (PLA) si stále udržuje vysokou míru ostražitosti a přijme veškerá nezbytná opatření k rázné likvidaci jakýchkoli snah o nezávislost Tchaj-wanu."

Čang Siao-kang obvinil vládnoucí Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) na Tchaj-wanu, že svými nákupy zbraní od USA tlačí tento ostrov k nebezpečným podmínkám války. Volby na Tchaj-wanu sleduje celý svět, neboť vítěz bude vést tento strategicky významný ostrov, který hraje klíčovou roli v oblasti výroby polovodičů, upozorňuje AFP.

Oficiální název Tchaj-wanu je Čínská republika a stejně jako Čínská lidová republika na pevnině se oba státní útvary považují za jediného reprezentanta Číny. Rozešly se během občanské války, v níž v roce 1949 na pevnině zvítězili komunisté. Poražený Kuomintang se uchýlil na Tchaj-wan.

Prezident USA Harry Truman vysláním sedmé flotily k ostrovu znemožnil komunistům obsadit ho. Kuomintang byl na Tchaj-wanu jedinou povolenou stranou až do konce 80. let. Demokratický systém více politických stran se tam prosadil až v roce 1991, kdy se uskutečnily první svobodné prezidentské volby.

Tchaj-wan byl po skončení občanské války zároveň jediným reprezentantem Číny v OSN. Teprve v roce 1971 Valné shromáždění OSN odhlasovalo, že zástupcem Číny je Peking. Většina zemí poté své oficiální diplomatické zastoupení přesunula do ČLR. Peking ostrov považuje za 23. čínskou provincii a součást svého území.

Od roku 1988 se tchajwanská vláda na mezinárodní scéně přiklonila k " diplomacii šekové knížky " (ekonomická podpora výměnou za diplomatické uznání). Do roku 1995 navázala diplomatické styky s 29 zeměmi, dnes jich má už jen 12 (včetně Vatikánu) ze 193 členských zemí OSN. Desítky dalších států udržují kontakty na neoficiální úrovni.