Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN

Podle těchto informací Trumpovi spolupracovníci rovněž diskutovali o možnosti, že by Spojené státy vyzvaly Organizaci spojených národů k podobnému kroku. Takový požadavek by znamenal, že by se americká administrativa přiblížila postoji ruského prezidenta Vladimira Putina, který považuje Krym za nedílnou součást Ruska.

Zvažované kroky přicházejí v době, kdy se Trump chystá na úterní telefonát s Putinem, během kterého se bude jednat o možném třicetidenním příměří. Americký prezident novinářům na palubě Air Force One v neděli večer sdělil, že vyjednavači již diskutovali o „rozdělení určitých aktiv“.

Bílý dům se ke zprávám oficiálně nevyjádřil. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes však v prohlášení pro Semafor uvedl, že žádné závazky v této věci nebyly učiněny a administrativa nebude dohodu projednávat prostřednictvím médií.

„Ještě před dvěma týdny byly Ukrajina a Rusko od dohody o příměří na hony vzdáleny, ale díky vedení prezidenta Trumpa jsme nyní mnohem blíže k dohodě. Cíl zůstává stejný: zastavit zabíjení a najít mírové řešení tohoto konfliktu,“ uvedl Hughes.

Trumpova administrativa již v minulosti otevřeně hovořila o nutnosti, aby Ukrajina učinila územní ústupky Rusku, pokud chce válku ukončit. Sám Trump v minulosti několikrát naznačil, že je ochoten považovat Krym za ruské území. Od nástupu do úřadu však jeho poradci veřejně neprozradili mnoho konkrétních detailů o možných ústupcích vůči Moskvě.

„Ukrajinci nesmírně trpěli a jejich lidé se ocitli v katastrofální situaci. Po něčem takovém je obtížné vůbec mluvit o ústupcích,“ uvedl minulý týden ministr zahraničí Marco Rubio. „Ale to je jediná cesta, jak tomu zabránit, aby utrpení pokračovalo.“

Očekává se, že jakýkoliv pokus Washingtonu formálně uznat Krym jako součást Ruska vyvolá značný odpor nejen v Kyjevě, ale i mezi evropskými spojenci USA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl možnost vzdát se jakéhokoliv území, ačkoliv v loňském roce přiznal, že Krym lze získat zpět pouze diplomatickou cestou.

Mnozí bezpečnostní experti pochybují o tom, že by ukrajinské síly mohly poloostrov znovu získat vojenskou cestou. Rusko má na Krymu rozsáhlou vojenskou infrastrukturu a hlubokou kontrolu nad regionem.

Myšlenku uznání Krymu jako ruského území Trump poprvé naznačil ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Již v roce 2016, když se ucházel o první prezidentský mandát, uvedl, že by tento scénář zvážil. V roce 2018 pak v rozhovoru pro ABC News řekl: „Lidé na Krymu, podle toho, co jsem slyšel, by raději byli s Ruskem než tam, kde byli.“

Během loňské prezidentské kampaně Trump podle Washington Post v soukromí prohlásil, že by mohl ukončit válku na Ukrajině tím, že by Kyjev přinutil vzdát se části území.

Národní bezpečnostní poradce Mike Waltz v nedělním rozhovoru uvedl, že není realistické očekávat, že Ukrajina získá zpět veškeré své ztracené území. „Budeme opravdu trvat na tom, aby se každý ruský voják stáhl z každého kousku ukrajinské půdy, včetně Krymu?“ zeptal se řečnicky.

K dalšímu významnému kroku administrativy patří také rozhodnutí USA stáhnout se z mezinárodní pracovní skupiny, která vyšetřuje osoby odpovědné za ruskou invazi na Ukrajinu. Podle informací deníku The New York Times to signalizuje další odklon Washingtonu od dosavadní tvrdé politiky vůči Moskvě.

Jakýkoliv pokus Trumpovy administrativy oficiálně uznat Krym jako součást Ruska by mohl zásadně změnit dynamiku konfliktu a vést k ostrému napětí nejen mezi Ukrajinou a Ruskem, ale i mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci.