Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje možnost oficiálního uznání ukrajinského poloostrova Krym jako součásti Ruské federace v rámci budoucí dohody o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedl server Semafor.

Podle těchto informací Trumpovi spolupracovníci rovněž diskutovali o možnosti, že by Spojené státy vyzvaly Organizaci spojených národů k podobnému kroku. Takový požadavek by znamenal, že by se americká administrativa přiblížila postoji ruského prezidenta Vladimira Putina, který považuje Krym za nedílnou součást Ruska.

Zvažované kroky přicházejí v době, kdy se Trump chystá na úterní telefonát s Putinem, během kterého se bude jednat o možném třicetidenním příměří. Americký prezident novinářům na palubě Air Force One v neděli večer sdělil, že vyjednavači již diskutovali o „rozdělení určitých aktiv“.

Bílý dům se ke zprávám oficiálně nevyjádřil. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes však v prohlášení pro Semafor uvedl, že žádné závazky v této věci nebyly učiněny a administrativa nebude dohodu projednávat prostřednictvím médií.

„Ještě před dvěma týdny byly Ukrajina a Rusko od dohody o příměří na hony vzdáleny, ale díky vedení prezidenta Trumpa jsme nyní mnohem blíže k dohodě. Cíl zůstává stejný: zastavit zabíjení a najít mírové řešení tohoto konfliktu,“ uvedl Hughes.

Trumpova administrativa již v minulosti otevřeně hovořila o nutnosti, aby Ukrajina učinila územní ústupky Rusku, pokud chce válku ukončit. Sám Trump v minulosti několikrát naznačil, že je ochoten považovat Krym za ruské území. Od nástupu do úřadu však jeho poradci veřejně neprozradili mnoho konkrétních detailů o možných ústupcích vůči Moskvě.

„Ukrajinci nesmírně trpěli a jejich lidé se ocitli v katastrofální situaci. Po něčem takovém je obtížné vůbec mluvit o ústupcích,“ uvedl minulý týden ministr zahraničí Marco Rubio. „Ale to je jediná cesta, jak tomu zabránit, aby utrpení pokračovalo.“

Očekává se, že jakýkoliv pokus Washingtonu formálně uznat Krym jako součást Ruska vyvolá značný odpor nejen v Kyjevě, ale i mezi evropskými spojenci USA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl možnost vzdát se jakéhokoliv území, ačkoliv v loňském roce přiznal, že Krym lze získat zpět pouze diplomatickou cestou.

Mnozí bezpečnostní experti pochybují o tom, že by ukrajinské síly mohly poloostrov znovu získat vojenskou cestou. Rusko má na Krymu rozsáhlou vojenskou infrastrukturu a hlubokou kontrolu nad regionem.

Myšlenku uznání Krymu jako ruského území Trump poprvé naznačil ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Již v roce 2016, když se ucházel o první prezidentský mandát, uvedl, že by tento scénář zvážil. V roce 2018 pak v rozhovoru pro ABC News řekl: „Lidé na Krymu, podle toho, co jsem slyšel, by raději byli s Ruskem než tam, kde byli.“

Během loňské prezidentské kampaně Trump podle Washington Post v soukromí prohlásil, že by mohl ukončit válku na Ukrajině tím, že by Kyjev přinutil vzdát se části území.

Národní bezpečnostní poradce Mike Waltz v nedělním rozhovoru uvedl, že není realistické očekávat, že Ukrajina získá zpět veškeré své ztracené území. „Budeme opravdu trvat na tom, aby se každý ruský voják stáhl z každého kousku ukrajinské půdy, včetně Krymu?“ zeptal se řečnicky.

K dalšímu významnému kroku administrativy patří také rozhodnutí USA stáhnout se z mezinárodní pracovní skupiny, která vyšetřuje osoby odpovědné za ruskou invazi na Ukrajinu. Podle informací deníku The New York Times to signalizuje další odklon Washingtonu od dosavadní tvrdé politiky vůči Moskvě.

Jakýkoliv pokus Trumpovy administrativy oficiálně uznat Krym jako součást Ruska by mohl zásadně změnit dynamiku konfliktu a vést k ostrému napětí nejen mezi Ukrajinou a Ruskem, ale i mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci. 

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Krym Donald Trump Rusko

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

včera

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

včera

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

včera

včera

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy