Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Už dva dny před tím, 7. června, prezident Trump vyslal do města na 2 000 příslušníků Národní gardy v reakci na protesty, které vypukly v důsledku razií a deportací nelegálních imigrantů v oblasti Los Angeles. Demonstrace, které probíhají napříč městem, odsuzují tvrdé zásahy imigračních úřadů a požadují ukončení razií na pracovištích.

Kroky prezidenta vyvolaly ostrou reakci kalifornských představitelů. Guvernér Gavin Newsom nasazení vojáků označil za „úmyslně provokativní“ a „nelegální“. Kalifornie podala 9. června žalobu na federální vládu, ve které argumentuje, že prezident nemá právo nasazovat Národní gardu bez souhlasu státu. „Nejsme ve válečném stavu. Neexistuje žádná insurrekce. Tohle je zásah do našich ústavních práv,“ uvedl Newsom.

Americká legislativa skutečně stanovuje přísné podmínky pro nasazení armády na domácí půdě. Jak vysvětluje profesor William C. Banks, expert na civilně-vojenské vztahy, prezident může povolat vojáky do amerických měst pouze za specifických okolností – například v případě insurrekce, tedy vzpoury či rozsáhlého narušení pořádku. V takovém případě se může odvolat na tzv. Insurrection Act z roku 1807. Ten ovšem vyžaduje, aby prezident nejprve veřejně vyzval údajné vzbouřence k ukončení činnosti – což se dosud nestalo.

Trump sice demonstranty opakovaně označil za „insurrectionisty“, ale formální výzvu nevydal. Jeho dosavadní legitimita k nasazení vojáků se tedy opírá pouze o úzce vymezené pravomoci chránit federální objekty a zaměstnance, nikoli o širší zásah proti civilnímu obyvatelstvu.

Klíčovou právní překážkou je také Posse Comitatus Act z roku 1878, který zakazuje americké armádě vykonávat policejní pravomoci na území USA, pokud není výslovně aktivován výše zmíněný Insurrection Act. Tím pádem jsou mariňáci technicky přítomni jako podpora, nikoliv jako aktivní represivní složka – alespoň prozatím.

Kritici upozorňují, že podobná nasazení armády na domácí půdě jsou výjimečná a historicky vzácná. Podle Banksa byly Spojené státy založeny právě na odmítání zneužití armády vůči civilní populaci, jak tomu bylo v dobách britské koloniální nadvlády. Opatření jako to, které nyní zavedl Trump, proto v mnoha právních a akademických kruzích budí obavy z eroze demokratických principů.

Pro Kalifornii navíc situace představuje i praktický problém – příslušníci Národní gardy nejsou cvičeni k potlačování protestů, ale například k boji s přírodními katastrofami, jako jsou požáry.

Zatím není jasné, jak dlouho vojenská přítomnost v ulicích Los Angeles potrvá, ani zda Trump přistoupí k formálním krokům pro aktivaci insurrekčního zákona. Co však jasné je: Spojené státy procházejí jedním z nejvážnějších testů hranic mezi civilní správou a vojenskou mocí od konce občanské války.