Ukrajinská SBU zveřejnila odposlech, na kterém se Rusové přiznávají ke zničení Kachovské přehrady

Ukrajinská bezpečnostní služba SBU zachytila rozhovor mezi okupanty, ve kterém tvrdí, že vodní elektrárna a přehrada Kachovka byla vyhozena do povětří ruskou sabotážní skupinou.

Ukrajinská SBU zveřejnila informaci o zachycení komunikace telefonické mezi ruskými okupanty. Údajně v ní uvádí, že chtěli vydírat Ukrajinu vyhozením přehrady do povětří a zinscenovali způsobenou katastrofu.

"Oni (Ukrajinci) tam nejsou. Je tam naše sabotážní skupina. Chtěli je přehradou zastrašit. Nešlo to podle plánu, ale stalo se víc, než plánovali," tvrdí v zachyceném hovoru blíže neupřesnění ruští vojáci. Pravost nahrávky, ani, kdo na ní mluví nebylo možné ověřit.

Podle SBU také popisují důsledky této katastrofy, jako je stoupající hladina vody, zaplavené území a jeho zničení. Jeden z mužů v hovoru také popsal, jak se situace prezentuje v ruských médiích. "Včera bylo v televizi video, stojí tam voják se zahaleným obličejem v uniformě, a tvrdí, že tam žádné záplavy nejsou, že lidi tam normálně žijí. Ale za ním je okno a tam je vidět, že tam je moře."

K protržení přehrady došlo následkem výbuchu v úterý v časných ranních hodinách. Rusko a Ukrajina se ze zničení Kachovské přehrady a vodní elektrárny navzájem obviňují. Povodeň způsobená zničením Kachovské přehrady ohrožuje desítky tisíc lidí, na místě probíhají evakuace a tisíce domů byly odplaveny. 

Záběry z dronů prezentované agenturou AP, které ukazují zhroucení ukrajinské přehrady a zatopení okolních vesnic, ale nepodporují ruské tvrzení o útoku shora. Podle Kremlu přehradu zničilo ukrajinské ostřelování, Kyjev ale tvrdí, že přehradu s elektrárnou zničily ruské jednotky výbuchem ve strojovně. 

Agentura uvádí, že ačkoliv je převážná část samotné přehrady je ponořená pod vodou, její části, které jsou stále viditelné, nenesou žádné stopy po spáleninách nebo jizvy po šrapnelech typické pro bombardování, z jehož provedení Rusko obvinilo Ukrajinu.

Od té doby hladina vody v Kachovské přehradě v důsledku zničení hráze klesla o několik metrů. Také se zhoršuje poškození přelivné hráze a zemní vložky mezi staniční budovou a stavidlem. Telegramový účet vodohospodářské státní společnosti Ukrhydroenergo upozornil na nebezpečné chemické a jiné infekční látky, které se uvolňují ze hřbitovů, toalet a skládek: "Mohou se dostat do studní a otevřených vod v oblasti zaplavené Rusy po výbuchu vodní elektrárny Kachovka."

Hladina v zaplavených oblastech se má během následujících dnů ustálit. "Zatím neznáme plný rozsah škod. Nádraží, silnice a železniční přejezdy jsou zničené. Jedná se o složité hydroelektrické zařízení, které musí být po odbahnění co nejdříve obnoveno. Již nyní pracujeme na možnostech výstavby stanice," přiblížil generální ředitel společnosti Ihor Syrota možnou budoucí obnovu přehradní hráze. 

Kritická situace je i na levém břehu Dněpru, který okupuje Rusko. OSN souhlasila s nasazením humanitárních pracovníků na pomoc při záplavách v Chersonské oblasti, pokud Rusko umožní bezpečný přístup, uvedl server SkyNews. Světová zdravotnická organizace (WHO) podle serveru The Guardian pak naléhavě poslala nouzové zásoby do částí Ukrajiny zasažených povodněmi.

Související

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 2 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy