V Izraeli zemřel po útoku farmář. Srovnáme část Libanonu se zemí, varuje Netanjahu Hizballáh

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu varoval libanonské proiránské hnutí Hizballáh před rozpoutáním války s Izraelem. Varování vydál krátce po incidentu, kdy protitanková střela vypálená z Libanonu zabila 54letého farmáře na severu Izraele. Izraelská armáda reagovala útoky, během kterých údajně zasáhla infrastrukturu Hizballáhu.

Podle informací deníku Jerusalem Post Netanjahu přednesl své varování během návštěvy velitelství izraelské armády pro sektor Sever. Doprovázeli ho ministr obrany Joav Galant, náčelník štábu izraelské armády Hercl Halevi a velitel izraelských jednotek pro tento sektor Ori Gordin.

Netanjahu hrozí, že by části Libanonu mohly být srovnány se zemí, pokud Hizballáh bude pokračovat ve stupňování útoků na izraelské cíle. Podle něj by záběry na objekty ve válečně postiženém palestinském Pásmu Gazy mohly poskytnout představu o tom, jak by vypadal osud Libanonu v případě rozpoutání války ze strany Hizballáhu.

Netanjahu varoval, že pokud by Hizballáh zahájil totální válku, proměnil by Bejrút a jižní Libanon na oblast podobnou Gaze a Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, což je považováno za baštu militantů z Hamasu.

V proslovu k izraelským vojákům Netanjahu zdůraznil odhodlání zvítězit a vyjádřil se nadějně o dosažení tohoto cíle s jejich pomocí. Jeho návštěva jednotek na severu Izraele proběhla v době pokračujících diplomatických snah o eliminaci ozbrojených incidentů v této oblasti, s cílem zabránit rozpoutání totální války, v níž by Izrael čelil hrozbě z obou front - jak na palestinských územích, tak v oblasti hranic s Libanonem.

Izrael se kromě vojenských střetů s palestinskou teroristickou organizací Hamás ostřeluje také na hrancích s Libanonem, kde čelí útoku hnutí Hizballáh. Jeho vznik se datuje do doby izraelské invaze do jižního Libanonu a stalo se významným hráčem v libanonské i regionální politice.

Hizballáh (také někdy psané jako Hezbollah) je šíitská militantní a politická organizace, která vznikla v Libanonu. Jejím názvem "Hizballáh" lze přeložit jako "Strana Boha" či "Strážce Lidu." Hizballáh byl založen v roce 1982 během izraelské invaze do jižního Libanonu a od té doby se stal významným hráčem v libanonské politice a regionálním konfliktu na Blízkém východě.

Hizballáh je známý svými blízkými vazbami na Írán a Sýrii a zastává radikální šíitský islámský ideál. Hlavními cíli Hizballáhu jsou boj proti Izraeli a podpora palestinského boje za osvobození, stejně jako prosazování šíitských zájmů a vlivu v Libanonu a regionu.

Hizballáh provozuje silné ozbrojené síly a má vlastní vojenské křídlo. V letech 2006 byl zapleten do konfliktu s Izraelem, který začal raketovými útoky na izraelské města a vedl k izraelské vojenské operaci v jižním Libanonu.

Politicky je Hizballáh zastoupen v libanonském parlamentu a má vlivnou pozici v zemi, což mu umožňuje bránit své zájmy a provádět svou agendu. Hizballáh má v Libanonu také rozsáhlou sociální síť a poskytuje různé sociální služby, což mu získalo podporu zejména mezi šíitskou komunitou.

Hizballáh byl v některých zemích označen za teroristickou organizaci kvůli svým vojenským operacím a útokům na izraelské a mezinárodní cíle. Jeho role v regionální geopolitice a vztahy s jinými státy a aktéry v regionu zůstávají zdrojem mezinárodního napětí a konfliktů na Blízkém východě.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Benjamin Netanjahu Hizballáh

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy